Sušil 0635 | Okolo hájička teče vodička

66 words

Sušil 0635 | Okolo hájička teče vodička (100%)
Okolo hájička teče vodička, napoj mně, panenko, mého koníčka. Já ho nenapojím, já se tuze bojím, že jsem maličká. Před našimi okny roste olíva; pověz mně, panenko, kdo k vám chodívá. K nám žádný nechodí, mne se každý bojí, že jsem chudobná. Před našimi okny růste z růže květ. Pověz mně, panenko, proč tě mrzí svět? Mne svět nic nemrzí, mne srdenko bolí, plakala bych hned.

Erben 2/379 | Pod našima okny (79%)
Pod našima okny teče vodička – napoj mně, má milá, mého koníčka ! „Nechci, nenapojím, já se koně bojím, že jsem maličká.“ Pod našima okny roste oliva – pověz mně, má milá, kdo k vám chodívá? „K nám nikdo nechodí, neb o mě nestojí, že jsem chudobná.“ Pod našima okny roste z růže květ – pověz mně, má milá, proč tě mrzí svět? „Mne svět nic nemrzí, ale srdce bolí, plakala bych hned!“

Bartoš 1901 / 0605 | Pod našimi okny rostě oliva (21%)
[: Pod našimi okny rostě oliva :] [: povedz mi, má miłá, :] kdo k vám chodiévá? Pod našimi okny rostě z růže květ, povedz mi, má miłá, proč ťa mrzí svět? Mňa hłavěnka boľí płakała bych hneď.

Sušil 0701 | Za tó našó stodolenkó (20%)
Za tó našó stodolenkó teče voda kolajenkó. Napil se jí šohajínek, růste z něho rozmarýnek. Rozmarýnek, boží dřevce, co je po něm, dyž mně nechce.

Sušil 1827 | Na slavkovskéch lókách růste koření (20%)
Na slavkovskéch lókách růste koření, a kdo ženy nemá, nech se vožení. A já ženy nemám, a já si jí hledám pro potěšení. Na slavkovskéch lókách roste vořeší, těšíval mě synek, už mě netěší, [: bude mě těšívat :] syneček inší.

Sušil 1522 | Komu je tak dobře jako nám (19%)
Komu je tak dobře jako nám, neřežeme sečky kobylám. Od svatýho Jiří do Havla růste pro ně zelená tráva.

Bartoš 1901 / 0689 | (19%)
1. Ľetěł, ľetěł vták, ponad čérný mrak, nad mrakem sa točí, zvihá k nebi oči, miľenko! vołá. Miľenko miłá, tvůj miłý vołá, bys nebyła pyšná, a za ním vyšła, sama jediná. 2. Pod Kužełovým, teče vodička, napoj ně, má miłá, hołuběnko sivá, napoj koníčka. Ja nenapójím, já sa ho bójím, on by ňa pokopał, neco ně uděłał, kdo by ňa hójił. Včiľ sú dochtori, učení páni, oni ťa vyhójá, moje potěšéní za štvrť hodiny. Ľež* bych sa dała naším dochtoróm, rač ukopu jamu, na nekoľik sáhů a skočím dolů.

Erben 2/120 | Pod ten Pražský most (19%)
Pod ten Pražský most teče vodička: napoj mně, má milá, hubičko rozmilá, mého koníčka. „Já nenapojím, já se ho bojím: on by mě pošlapal, on by mě pošlapal, kdoby mě zhojil?“ Pražští doktoři to jsou lékaři: ty by tě zhojili, moje potěšení, za dvě hodiny.

Sušil 1872 | Vysoke su břehy mala vodzička (18%)
Vysoke su břehy, mala vodzička, napoj mi, dzěvečko, meho konička; a ja ci něnapojim, bo se ho hrubě bojim, že sem malička.

Černík 1908 / 122 | Haj haj (18%)
Haj, haj, husičky, z bystréj vodičky, napoj mi, milá, vrané koníčky. Já něnapojím, já sa jich bójím, něboj sa, milá, já pri nich stojím.

Bartoš 1901 / 0730 | (18%)
1. Už je ráno, už je deň, už vyšła denička; stávaj hore, má miłá, napoj mi koníčka. Já ti ho nenapójím, já sa koňa bójím; nech ti ho tá napójí, kerá sa nebójí. 2. Podívaj sa, má miłá, z vršku do doľiny, jak sa šohajkovi oči zakaľiły. Jemu sa zakaľiły pre jeho furyju, že má gaľánečku, a chodí za jinú. 3. Podívaj sa, má miłá, na ten suchý topoľ; ja jak sa rozeľeňá, vezmem si ťa potom. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú hrušku, až sa rozeľeňá, budeš moju drúžkú. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú jedľu, až sa rozeľeňá, potom si ťa vezmu.