Rittersberk 1825 / 081 | Pokud jsem ctnou pannou

4 words

Bartoš 1901 / 1200 | Měsíček jasně svítí (100%)
Měsíček jasně svítí, radosť za pannou jíti, k hájíčku je cesta dlouhá, má panenka na mne čeká, chce se mnou dnes mluviti. Chce se mnou dnes mluviti, něco mně pověděti, že ti moji kamarádi, něco o mně povídají, že mne chtějí zabiti. Dal sem se cestou jinší, zrovna k mé nejmilejší, sedl sem si mezi kvíti, vidím dva mládence jíti, srdce mne již netěší. Šel sem za ní kousek dál, bych tu lásku vyzkoumal, tu po malé krátké chvíli, má milá se vede s jiným, jsem tu lásku vyzkoumal. Vyzkoumal sem ji prudce, zabolelo mne srdce, dyby chlapce verbovali, pod myslivce a dragóny šel bych a též dal bych se. Dostanu já koníčka, pěkně osedlaného, můj koníček se mnou točí, mé panence tekou z očí, ach, slzy bez přestání. Bílý šátek v ruce má, modré oči utírá, a ten šátek dávám tobě, abys ty si zpomněl na mě, až pak budeš na vojně. Nech ho, milá, nech sobě, až já budu na vojně, bys ty mohla trucovati, a ze mne blázna dělati, nešlo štěstí tobě.

Erben 3/153 | Sundej ty Vavroušku! (100%)
Sundej ty, Vavroušku! sundej svůj věnec: vždyťuž nynčko nejsi žádnej mládenec. Hanka pannou byla, pentle nosila: ona je pro tebe sundat musila. Sundej ty, můj chlapče! sundej ten věnec: jak už z tebe není žádnej mládenec. Když jsem pannu byla, pantle jsem měla: já jsem je pro tebe sundat musela!

Galko 3/071 | Ďatelinka v lese (100%)
Ďatelinka v lese, milá, rozpomeň se, jaké je to milo — milování, keď ma ona nekce. Keď nekceš, nehaj tak, mé srdienko netráp, dosť si sa už natrá — natrápilo, môžeš už raz prestať. Prestaneš-li jednú, moje líčka zblednú, tvoja krása sa pre — sa premení, nebudeš viac pannou. Nebudeš viac pannou, a ja viac mládencom, nebudeme sa vo — sa vodievať pod zeleným vencom.

Erben 5/323 | Ta Strahovská brána (100%)
Ta Strahovská brána 1) pěkně malována, stojí pod ní má panenka celá uplakána. Co pláčeš, naříkáš, když mě tu ještě máš? potom můžeš pro mě plakat, až mne neuhlídáš. Místo domu mého mám koně vraného, šavličku a karabinu, a sedlo na něho. Místo krásných panen pár pistolí na něm: Adie, má nejmilejší, buď tu s pánem Bohem! Na koníčka skočím, šátečkem zatočím: Adie, má nejmilejší! já se ti poroučím. Na koníčku sedím, smutně sobě hledím: neplač pro mě, má panenko! že tě neuvidím. Nedívej se za mnou oči ti vypadnou: škoda těch tvejch modrejch očí,2) komu se dostanou! 1) Ta Moravská brána. 2) tehdáž jsi se mohla dívat, když’s byla mou pannou!

Sušil 0918 | Ten šafářů synek (100%)
Ten šafářů synek píská na lupínek, ta jeho frajerka nedaleko dvírek. Nepískej, nehvízdej, šak ty můj nebudeš, ešče si tři leta mládencem pobydeš. Tři leta mládencem, já tři leta pannou, potom si povíme, proč’s ty chodil za mnou.

Erben 3/150 | Včera’s byla (100%)
Včera’s byla ještě pannou: ale už nejsi, ale už nejsi, už jsi ženou. Včera’s měla ještě věnec: ale už nemáš, ale už nemáš, už máš čepec. Včerá’s byla švárnú pannú: dnes máš hlavu povázaná; včerá’s byla pod věnečkem: dnes máš hlavu pod čepečkem.

Erben 3/012 | Když jsem já pod okny stál (100%)
Když jsem já pod okny stál, nesměl jsem vejíti dál: jak pěkně troubili, mou milou loudili, já nesměl do světnice – což jsem měl těžký srdce! Když jsem šel okolo vrat, slyšel jsem muziku hrát: trubači troubili, mou milou loudili, já musil pod okny stát.

Erben 2/286 | Venku stál u dvířek (100%)
Venku stál u dvířek, pískal na lupínek, a panenka stála s druhé strany dvířek. Nepískej, nehvízdej, však ty můj nebudeš: ještě si pár roku na vojně pobudeš. Pár roka na vojně, a já doma pannou: aby každý věděl, že jsi chodil za mnou.

Erben 2/248 | Když jsem já ty pole vláčel (100%)
Když jsem já ty pole vláčel, tenkrát jsem se dosedláčel; vláčel jsem je mrchou vranou, když jsem chodil za svou pannou.

Bartoš 1901 / 0428 | Postojte chłapci (39%)
Postojte, chłapci, v naší síni, [: pokuď tam na vás ešče tíní. :] Aj tíní, tíní, tíniť bude, [: pokuď ma miłá ven nevýde. :] Postojte, chlapci, u našich vrát, [: až nám rozkvete karafiát. :] Aj karafiát, růže bíłá, [: že mi syneček vypovídá.:] Aj vypovídá vypověděł, [: že včera večír s jinó seděł. :] Aj seděł, seděł, šak na krátce, [: že už je konec naší lásce. :]

Erben 3/057 | Pře-můj milej tatíček (39%)
Pře-můj milej tatíček za stolečkem sedí, to nejmenší slovíčko ke mně nepromluví: och táto, tatíčku! promluvte slovíčko; máte mě vodtud ztratit jako strom jablíčko. Pře-má milá matička za stolečkem sedí, to nejmenší slovíčko ke mně nepromluví: och mámo, mamičko! promluvte slovíčko; máte mé vodtad ztratit jako strom jablíčko. Pře-můj milej bratříček za stolečkem sedí, to nejmenší slovíčko ke mně nepromluví: och bratře, bratříčku! promluv jen slovíčko; máš brzy na mně ztratit z prstenu vočíčko. Pře-má milá sestřička za stolečkem sedí, to nejmenší slovíčko ke mně nepromluví: och sestro, sestřičko! promluv jen slovíčko: máš brzy na mně ztratit z prstenu vočíčko. Pře-můj milej ženíšek za stolečkem sedí, to nejmenší slovíčko ke mně nepromluví: och promluv, ženíšku! promluv jen slovíčko: máš ty mě k sobě přimnout za ženu brzičko. Pře-mý mily muziky! hrajte mi z veselá, pokud eště s matičkou já sedím u stola: až já vodtnd pudu, víc sedít nebudu, svejch milejch a hupřímnejch na věky pozbudu!