Rittersberk 1825 / 156 | V brandejským lese.xml

1 words

Sušil 0029 | Co-si tam na venku co*si slu-chačco-si (100%)
Co-si tam na venku, co*si slu-chač, co-si tam na dveře v si-ni bu-cha, co-si tam na dveře v si-ni bu-cha.

Smutný 48/274 | Od konce záhonku v konca ešče (100%)
Od konce záhonku v konca, ešče mám gazdina baranca

Sušil 0926 | Pověz mi děvucho (100%)
Pověz mi, děvucho, ežli buděš moja, až moje koničky za vraty něstoja. Bo moje koničky penize koštuju, až mi podkověnek ze zlata něpsuju. Moje podkověnky ze sameho zlata, a tys je, děvucho, přece ledajaka. Ně tak ledajaka, jak se mi nělibiš, davno k jinši chodim, a ty o tym něviš. Chodim ja k děvuše, co ma černe oči, něchodim ja ve dně, ale chodim v noci. »A ty sobě mysliš, že ku tobě zkažu, take gavalery pod koleno važu.«

Sušil 0920 | Těžko tomu kameňu (100%)
Těžko tomu kameňu, co pod vodú plyne, ešče je tomu těžej, kdo koho miluje. Já su sama taková, co sem milovala, Pan Bůh dal, Pán Bůh vzal,1) ostala sem sama. Ostala sem samotná jak v poli hrdlička, ešče si já zavolám k svej vůli synečka.2) Poď, synečku, poď ty sem, podle mňa si sedni, až sa moje srdenko s tvojím rozveselí.3)

Sušil 0890 | Šla Naninka na travičku (100%)
Šla Naninka na travičku do zeleného hájíčku, nadešel ju mládenec a žádal ju o věnec. »Než bych já ti věnec dala, ráděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený.« Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. »Kdes, Naninko, kdes byla, že ses tak porúbala?«1) »»Já jsem byla pro travičku a to v zeleném hájíčku, nadešel mně mládenec a žádal mne o věnec. Než bych já mu věnec dala, ráděj bych se sekat dala, ten věneček zelený, to je mé potěšení.««

Sušil 0886 | Šla děvečka do háječka (100%)
Šla děvečka do háječka, zablúdila v lesi. Potkala tam bednařička, co obruče nosí. Pověz ty mně, bednáříčku, kolej máš obručí? Pobiješ mně mé srdéčko, ať sa nerozpučí.

Sušil 0883 | Třeba lavek néní (100%)
Třeba lavek néní, přejdi přez kaméní, přijdi, edem přijdi, moje potěšéní. Přijdi, edem přijdi, koli razů v týdni, po patej v nědělu pro pentlu zelenú.

Sušil 0882 | Škoda tě šohajku (100%)
Škoda tě, šohajku, že za vodú býváš, voda lavky vzala, ty k nám nechodíváš. Šohajek za vodú a já z druhej strany, pohledňa na sebe, obá sme plakali.1) Plačeš ty, plaču já, plačeme obadvá, neplač, galanečko, už je darmo všecko. Nebudu vesela, ani nemožu byt, nemože sa ve mně srdco rozveselit. Hrkoce mé srdce tak nekerú chvílu, jak by mně ho řezal nožem lebo pilú.

Sušil 0872 | Němaš tolej vlny (100%)
Němaš tolej vlny na každym baraně, jako falešnych slův při každym galaně. Němaš tolej vlny na bilej ovečce, jako falešnych slův při každej děvečce. Štyry mile lesa sameho jalovca, němaš v Baborově poctiveho chlapca. Štyry mile lesa same jařabiny, němaš v Baborově poctivej děvčiny.

Sušil 2187 | Skákej skákej medvěde (100%)
Skákej, skákej, medvěde, čert pro tebe pojede s drátovaném měchem, stojí za vořechem, s drátovaném talířem, budeš v pekle malířem —

Sušil 0842 | Slunéčko zachodi (100%)
Slunéčko zachodi za vršek jaborovy, moja mila plače, že ju hlava bolí. Něboli ju hlava, ale ju bola oči, že se něvyspala pro synečka v noci. Něboli ju hlava, ale ju bola zuby, že jeji syněček už za inu chodi.