Bartoš 1901 / 1124 | Počkéte ve líšenščí chasníci

16 words

Bartoš 1901 / 1124 | Počkéte ve líšenščí chasníci (100%)
Počkéte, ve líšenščí chasníci, přindó na vás zlý čase! císař pán pojede do Morave, bode potřebovat chase.

Bartoš 1901 / 1041 | Svaté Jene Nepomucké pros za nás (32%)
Svaté Jene Nepomucké, pros za nás, e s tó svató Kateřenó zachraň nás, nebo se nám jož zle vede, pošlete nám pomoc z nebe na te naše páne, zlomte jim hrtáne. Správec ráno bjehá, hřeši po dvoře, napřed vežhral jož žbán vína v komoře, a jak k němu sedlák vkročí, tak se mo jož hlava točí, to ho začne proklínat, vezma hulko biřmovat. Pudkrabi je cezozemec z Moščenic, dež k nám přešil, ani nemněl pár střevic, jak on se vám včelka boči, a rosol mo teče z oči, je pes zobaté, glgon proklaté. Na robotě s karabáčem tancoje a té chase po zádech s ňém bobnoje, ješle mo nekdo zavrči, tak ho šmikne, až zabrčí, zavolá hned drába, dá mo mastit záda. Na drába já ani nechco žalovat, déte si ho rači zrovna malovat, jož si ho čert poznamenal, rožkama ho obdaroval, on mo neonde, sám k němo donde. Ten pan hrabje só tak zrovna jak oni, každé krécar jož mo zdaleka voni, jdeš-le k němo žalovat káže tě osla osedlat; nezaplatiš hned, mosiš na něm jet. Ve Dřimale ste podmistrem toli let, přece čerta rozomite, leda klet, tolkrát ste do Brna chodil, přeci ste nic nevesódil, moc ste otratil, nic nezaplatil. To trampoto jož dyle snyst nemužem, rač k našemo Jozifkovi me pudem, on nám zajista pomuže, hodi te kloke do lože e s tém Dřimalem, šak je čert po něm. Svaté Jene k té psotě nic neřikáš a nám našo kužo odřit rač necháš; co sme tě naprosele, ten tvuj oltář okrášlele, a te přeci spiš, nás neveslešiš!

Bartoš 1901 / 0092 | Pásla milá pásla páva (31%)
Pásla milá, pásla páva blízko zeleného hája; [: přišli dva mládenci spolo, zajali páva do dvoro. :] To máš, milá, tři dokáte, dva stříbrný, jeden zlaté; [: to máš, vem je milá k sobě, zétra večír přindo k tobě. :] Chceš-li te k nám, synko, chodit, mosíš hned z večera nejít, [: mosíš dobré pozor dávat, kramflíčkama neklepávat. :] Naša stará panímáma sama dveři zavírává, [: vona dobré pozor dává, kdo k nám v noce chodívává. :]

Bartoš 1901 / 1306 | Ve Líšenščí ve ste (21%)
Ve Líšenščí, ve ste, milovali beste, staró kozo bez vocaso, hani ta vás nechce.

Bartoš 1901 / 1305 | Přišla povodeň skoro ráno než bel (21%)
Přišla povodeň, skoro ráno, než bel deň, ve líšenščí šuhajíci ste všeci jak jeden.

Sušil 1947 | Dyž sem šel z hospody dom (13%)
Dyž sem šel z hospody dom, klupal jsem na dvéří: Ach, ženičko má milá, dyť mně poď odevři. 0, ženičko má milá, co děláš, jak se máš? Ach, pusť mě do sednice, dyť jsem já hospodář. Ona mně šla odvírat, vzala si na mne hůl, já ubohý hospodář musel jsem vlézt pod stůl. Vy chasníci svobodní, dobře poslechněte, takové si opice, jak já mám, neberte. Pokuď chasník svobodný, dycky je svým pánem, jak se jednou ožení, smrti naší amen!

Erben 2/722 | Šly panenky silnicí (13%)
Šly panenky silnicí, silnicí, silnicí, potkali je chasníci, chasnici dvá. Kam, panenky, kam jdete, kam jdete, kam jdete? která to z vás budete, budete má? Ta maličká ta je má, ta má oči jako já: ta malá, ta je má, ta má oči jako já.

Erben 4/029 | Nepůjdu já přes ten háj (13%)
Nepůjdu já přes ten háj, kudy ovčák ovce hnal: půjdu radši silnicí, za tou, hezkou dívčicí, kdyby mně ji pán Bůh dal! Nepůjdu já přes ten les, kudy řezník ovci nes‘: půjdu radši silnicí, kudy chodí chasníci, kudy šenkýř pivo vez‘.

Erben 4/027 | Já chasník ty chasník (13%)
Já chasník, ty chasník, my chasnici, dejme my si nalejt po sklenici, za zdraví zdejších hezkejch panen: milovali jsme je – už nebudem!

Sušil 0364 | Za Verónó za tém kopcem (3%)
[: Za Verónó, za tém kopcem :] stojí Francóz se svým vojskem. Cisař pán tam na něj táhne, že ho se svým vojskem zajme. Dyž viděl, že nic nespraví, poslal psaní do Moravy. Do Moravy na ty pány, aby lidi přichystali. Koničky jim vobsedlali a do vojny vodeslali. V tem hósovským šerým poli, tam na vojnu verbovali, po vraném koňu dávali. Dyby mně kdo koňa sedlal, taky bych se na vojnu dal. Krásná panna nemeškala, koníčka mu vobsedlala, do vojny ho vodeslala. A když ho tam vodsílala, přežalostně zaplakala. Neplač, sestro, neplač vo mně, za dvě leta přijdu k tobě. Dvě leta už pominula, sestra bratra neviděla. A dyž bylo po té vojně, komendanti vedó koně. Vyšla ti tá krásná panna, komendanty přivítala. Vítám vás, vy milí páni, je-li bratr mezi vámi? Tvůj bratřiček leží v poli, má noženky na dvě půly. Vraný kůň stojí u něho, hrabe nohó, žaluje ho. Stávej, stávej, můj patróne, dávej obrok, seno moje. Dokud můj pán na mně sedal, dycky sem se dobře míval. 1) Včilka můj pán leží v poli, roznesó ho černý vrany. 2)

Sušil 0363 | V čirém poli strom zelený (3%)
[: V čirém poli strom zelený, :] [: pod tím stromem vojsko leží. :] Tichý větr pofukuje, už sa vojsko pohybuje. Mladý kapral předek vede, jeho koník smutný jede. Můj koníčku hnědovraný, co si smutný, neveselý? Tlačí-li ťa zbroja moja lebo šavla ocelová? Netlačí mia zbroja tvoja, ani šabla ocelová; trápijá mia tvé ostrožky, co píchajú moje bočky. 1) Moje bočky pobolané, od tvých ostroh rozpíchané. Pod Verónú, pod tým kopcem, leží Francúz se svým vojskem. A císař pán proti němu, budú držet spolu vojnu. A princ Karel odkazuje, do Moravy odpisuje. Jedna sestra bratra měla, do vojny ho dat mosela. 2) Běž, bratříčku, běž do vojny, pomož z núze císařovi. Včecí páni z vojny jedú, jejího bratra nevedú. A vy, páni jeneráli, kde ste mého bratra dali? Tvůj bratr je pod Verónú, má hlavěnku porúbanú. 3)