Bartoš 1901 / 1366b | Łátało děvče rukávce

5 words

Bartoš 1901 / 1366b | Łátało děvče rukávce (100%)
[: Łátało děvče rukávce, :] [: dało si hádať cigánce. :]

Sušil 1931 | Prodala rubáč rukávce (100%)
[: Prodala rubáč, rukávce, :] [: dala si hádat cigánce. :] O, cigáničko má milá, přičaruj ty mně šohaja.*) Budu-li ti ho čarovat, musíš mně za to darovat. Štyry dukáty lebo pět, bude syneček jako květ.

Bartoš 1901 / 1366a | Prodała rubáč rukávce (100%)
[: Prodała rubáč, rukávce, :] [: dała si hádat cigánce. :]

Erben 5/133 | Prodala pole luka vše (63%)
Prodala pole, luka vše, dala si hádat cikánce. Ach, cikánečko má milá! přičaruj ty mně manžela. „Až já ti budu čarovat, musíš mně za to darovat: Žejdlík dukátů nebo dvá, však ti to milej zase dá.“

Bartoš 1901 / 1366c | Prodala robáč rokávce (58%)
[: Prodala robáč, rokávce, :] [: dala si hádat :] cegánce, cegánce, cegánce. [; »Aj, cegánečko má milá, :] [: přičaruj te mně;] frajera, frajera, frajera«! [: »Bodo-li já ti čarovat, :] [: mosíš mně neco :] darovat, darovat, darovat!« [: Tři, štere groše nebo pět, ;] [: přičarujo ti ;] frajera jako květ, jako květ.«

Bartoš 1901 / 1365 | Ach šiła rubáč rukávce (42%)
[: Ach, šiła rubáč, rukávce, :] [: dała čarovať cigánce. :] [: Ach, cigánečko majmiłá, :] [: přičaruj ty ně Martina. :] [: Ach, takového pěkného, :] [: za pů třinásta rynského.:]

Sušil 1489 | Jaký jsi hospodář (42%)
Jaký jsi hospodář, takové stavení, v síni dost kamení, v jizbě kamen není. Jaký jsi hospodář, takovú ženu máš, máš na ní rukávce jako na cigánce. Jaký jsi hospodář, takovú máš ženku, ty piješ v palérni, ona pije v šenku. Jakový hospodář, taková gazdina, nabrali popela, vezli ho do mlýna.

Galko 3/023 | Mala som ja rukávce (42%)
Mala som ja rukávce, dala som ích Cigánce: a ty čierna Cigánka, začaruj mi šuhajka. Ja ti budem čaruvať, ty mi mosíš niečo dať: štyri groše, lebo peť, bude šuhaj jako kvet.

Sušil 2338 | Ej měla máti měla dceru (36%)
Ej, měla máti, měla dceru, ej, pěkným jménem Kateřinu. A tak si s ňú hore vedla, žádnému jí dat nechcela. Jak v nedělu ráno stala, na ulici umetala. Shodil jí Bůh cedulenku, zlatem psanú literenku. Že má v pondělí umříti, s tým světem sa rozlúčiti. Jak v pondělí ráno stala, s pléjači sa ubírala. Poďme, pletci, plet do pola, a já půjdu také s vama. Jak poledne docházelo, na slunečko pohledala. Běžte, pletci, poobědvat, a já půjdu dom umírat. Jak ke dveřám dochádzala, na mamičku zavolala. Má mamičko, otvírajte, šaty k svadbě vykládajte! Kordulenku damaškovú, co mám k svadbě přichystanú. Tu fěrtušku, tu s pantlama, co sem si ju šila sama. Ty rukávce, ty kmentové, co mám ke svadbě hotové. Ten damašek, ten zelený, co mám tepruv k svadbě nový. Ty čižmičky, ty telací, co sem jich měla dycky v tanci. Tu truhličku s modrú barvú, budú plakat chlapci za mnú. Tu truhličku, tu s pokrovem, budú plakat nad mým hrobem. Ej, s Bohem, s Bohem, má mamičko, s Bohem, s Bohem, má sestřičko! S Bohem, s Bohem, můj tatíčku, s Bohem, s Bohem, můj bratříčku, s Bohem, s Bohem, šohajíčku. S Bohem, s Bohem ostávajte a za mňa sa modlívajte. Ke krchovu docházela, na černú zem pohlédala. Ty černá zem neoraná, sedem roků nekopaná. Budeš zajtra překopaná a já v tobě pochovaná.

Bartoš 1901 / 1340 | Majdalenko Studýnkova (36%)
Majdalenko Studýnkova, nepovídej všecko doma, co ti, co ti milej poví, dyž on, dyž on s tebú stojí. Že ti kúpí podvazadla pod rukávce pod oba dva ; že to, že to nemá žádná tá Ko- tá Kobylská panna.

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (6%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.