nespím

Zatočil se sokol nad oblaky, zatočil se nade všecky ptáky, aj, nade všecko stvoření. Ej, přiletěl k miléj pod okénko, a zaťukal: Spíš-li má Nanynko, aj spíš-li nebo neslyšíš ? A já nespím, já tě dobře slyším, ale že ti otevříti nesmím. Já nemám milého doma. Jak oni se spolem domlúvali, tak oni se po řeči poznali, ej, poznali, zaplakali. Vítej, milej, z dalekéj krajiny, a povídej mně dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo. Aj, dobře, dobře má galanečko, ale že mám zraněné srdečko, aj, zraněné, porúbané. Běž, má milá, do téj apatyky, aj, nakup tam všelijaké léky, aj, všelijaké koření. Co je po tých všelijakých lékách, dyž mně umřeš na mých milých rukách, aj, na mých milých ručenkách. Běž, má milá, k ternu zvonařovi, ať zazvóní na všecky tři zvony, aj, na všecky tři zvonečky. Běž, má milá, k temu hrobařovi, ať vykope pěkné, nové hroby, aj, pěkné nové hrobečky. Běž, má milá, rychle ke knězovi, ať pochová mé tělíčko mladý, aj, mé tělíčko, mé mladý.

Třikrát sem dvůr obešił, a nic sem tam nenašił, jenym jedno okýnko, okýnko, pod kerém miłá ľeží. O, spíš miłá neb nespíš, aneb mě pustiť nesmíš? O nech já spím neb nespím, aľe tě pustiť nesmím. Včera si mě pustiła, dnes už mě pustiť nechceš? Si-ľi ty ten včeréší, poď sem můj némiľéší. Vzała koňa za uzdu, vedła ho do maštaľe, a synečka za ruku, vedła ho do pokoje. Ja dybych měła kľíče ode dně bíłýho, nedala bych svítati, do roku cełýho. Omrzeło by se ti, štvrť roku maľičkýho, netak dybys měła spať do roku cełýho.