hrob

Displaying 1 - 5 of 5

Bartoš 1901 / 0005 | Neščasný Vsetínský zámeček

Neščasný Vsetínský zámeček, neščasný ten panský dvůr! Chodíł tam syneček, roztrháł krpeček, jeden cełý, druhý půł. Mamičko, de je vaša céra? Já ju přišéł navčívit; tři leta minuły, co sem í neviďél, já ju přišéł potěšit. Ceruška na kerchově ľeží, tam je její posteľka; nemysľi, synečku, švárný šohajíčku, že bude tvoja ženka. Ukažte ke kerchovu cestu, já sa na ňu podívám, žije-ľi tam ešče, černooké děvče, nech sa s ním rozhovárám. Dyž sem už na kerchov doběhł, uviďéł sem hrob nový; dvě růže červené, znamení ně dały: Tu ľeží potěšéní. Kdo to tady chodí po hrobě, a mé srce stłačuje? Chodí to syneček, švárný šohajíček, co tě věrně miłuje. Staň, miłá, z hrobu hłubokého, promłuv ke mně słovečko! Já bych ráda stała, k tobě promluviła, mám zemdľené srdečko.
cesta
druhý
dva
dvůr
dívka
hrob
jeden
hřbitov
léto
ležet
matka
milovat
milý
nový
pán
dívat se
postel
těšit
půl
rád
růže
slovo
srdce
stát
vstávat
syn
tři
ukázat
věrný
zámek
černooký
červený
šohaj
švarný
žena
vidět
znamení
mluvit
včera

Bartoš 1901 / 0030 | Co sa stało právě

[: Co sa stało právě v Hodonskéj hospodě; :] [: zabiľi tam stárka :] jak tancoval v koľe. [: Deset hodin bylo dyž v koľe tancoval :] [: o půł jedenásté :] dyž tú ranu dostal. [: Jak tú ranu dostał omdľeł, spadł na zem, :] [: jeho vlasní karamád :] probodł ho nožem. [: Chłapci ho zebraľi a domů ho nésľi, :] [: dyž už jeho ručičky :] aj nožičky skľesły. [: Otvírajte, mamko, otvírajte lésu *), :] [: vašého synáčka :] zabitého nesú. [: Hodonské děvčátka, ostávejte s Bohem; :] [: Na můj hrob nasaďte :] z rozmarínu koreň. [: Z rozmarínu koreň, bíłý karafiát, :] [: ja už vás nebudu, :] děvčátka, miłovat.
aj
Bůh
dům
dostat
dívka
hodina
Hodonín
hrob
karafiát
kolo
les
matka
nést
noha
rozmarýn
ruka
syn
vlastní
zabít
země
hospoda
pravý
chlapec
padnout

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło

Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.
Barbora
Bůh
brána
děkovat
dívka
hrob
hubička
jeden
kamarád
krev
matka
noha
pole
pěkný
rozmarýn
ruka
růže
smrt
otec
ubohý
vézt
červený
ležet
vidět
milý
moci
den
otevřít
upřímný
utírat
vyjít
modrý
pravda
pravý

Bartoš 1901 / 0036b | Ešče zme byľi

[: Ešče zme byľi nad Koryčany, :] [: vołało dívča na Vľčnov'any. :] [: Ti Vľčnov'ané v tenkých košúłkách, :] [: zabiľi synka na panských łúkách. :] [: Jak ho zabiľi, hrob mu uryľi, :] [: a na ten hrobek kříž postaviľi. :] [: Oj, krížu, krížu ukrižovaný, :] [: pod tebú ľeží zamordovaný. *) :] [: Oj krížu, krížu, ty si památka, :] [: pod tebú ľeží kostí hromádka. :] [: Oj, krížu, krížu, ty si památka, :] [: pod tebú ľeží synek nevinný. :]
dívka
hrob
aj
syn
zabít
ležet
kříž

Bartoš 1901 / 0119b | Vyľetěł vták hore nad obłaky

Vyľetěł vták hore nad obłaky, měł on pérí nade všecky vtáky, a nade všecko stvorení. Doľetěł on k miłéj pod okénko: Otevri ně mé drahé srdenko! Spíš-ľi a ľebo ňa čuješ? Čujem, čujem, ani ešče nespím, aľe já ti otevríti nesmím, já nemám miłého doma. Tak sa oni społu zhováraľi, až ho ona po řeči poznała, poznała, aj zapłakała. Vitaj, miłý, z daľekéj krajiny, povídaj ně, jaké víš noviny? Jak sa ti ve světě védło? Zľe aj dobré, má miłá gaľánko, je raněné mé smutné srdenko, raněné aj dorúbané. Odkažte tam panu farárovi, nech odkáže také hrobarovi, nech ukope hrobek nový. Na tom hrobě takové znamení, že tam ľeží šohaj dorúbaný, dorúbaný, dosekaný.
aj
daleký
dobrý
dům
drahý
galán
nahoru
hrob
krajina
smět
spát
nový
okno
pán
pero
smutný
srdce
svět
vědět
zlo
ležet
šohaj
milý
znamení
otevřít
řeč
poznat
plakat
fara

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"hrob", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 27 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/cs/keyword/16885