ještě

Displaying 1 - 5 of 5
Šulinovi chlapci to sú jako brabci; zabili synečka ja už o půl noci. Františku, Františku, na kehos ty volal, dyž ti ten dlúhý nůž do srdečka bodal. A já sem zavolal na svého tatíčka, dyž mě nůž bodali do mého srdečka. Františku, Františku, kehos ještě volal, dyž ti ten dlúhý nůž do srdečka bodal. A já sem zavolal na svoju maměnku, dyž mě krev zalila tenkú košulenku.
Za tou našou cestou, konopinky rostou, již jsou pěkný zelený, roste, roste, ještě černovoký děvče, když vyroste bude mý.
1. Hora, hora vysoká je, za tou horou má milá je, tramta radyda, holka rozmilá, za tou horou má milá je. Šel bych za ní, cesta zlá je, ve dne prší, noc tmavá je tramta radyda atd. Dyž sem já šel zkrz hájíčky svítili mně dvě hvězdičky tramta radyda atd. Jedna tmavá, druhá světlá ach můj Bože, kerá je má? tramta radyda atd. Si-li tmavá, rozsvětli se, má milenko rozmysli se tramta radyda atd. Jak'pak se mám rozmyslili, dyž já si mám tebe vzíti tramta radyda atd. Tebe vzíti, zle se míti do smrti se sužovati tramta radyda atd. Kámen mlejnský tuze těžký, stav manželský ještě těžší tramta radyda atd. Kámen mlejnský se rozmele, stav manželský nerozvede. tramta radyda atd. 2. Dyž má milá husy pásla, vyšívaný šátek našla tramta radyda atd. Když ho našla ohlédla se, kde synáček koně pase tramta radyda atd. Pase je tam na dolině na té drobné jatelině tramta radyda atd.
Plakala, želela, kdy prala šaty, že jest jí uplynul prstýnek zlatý; proč pak pláčeš a naříkáš o prsten zlatý, dyť musíš opustit ach má znejmilejší, rodiče taky. Milejší rodiče, nežli my oba, - mama mně chovala já byla malá, Panimáma mně chovala, dala mně nosit, musíte, mládenci, věrní milovníci, paňmámu prosit. Nežli bych paňmámu o tebe prosil, radčej bych po straně šabličku nosil. Trubači jemu troubili muzika hrála, můj milý odcházel, ach můj z nejmilejší, já ještě spala.
1. Má milá je nemocná ona rána nedočká já ji musím navštíviti ještě dnes v noci, vsak já od ní nedostanu její nemoci. Přijdu k její posteli, ptám se jí, co ji bolí? Ach, bolí mě, můj synečku, moje hlavička, co mě do ní udeřila moje mamička. Udeřila pro tebe, že já nesmím mít tebe; ach ty musíš, můj synečku, zapomínávat, pod to naše okýnečko nechodívávat. 2. Před našima zahrádka v ní roste marijánka marijánka, levandula a karafiát, přijdi si k nám, můj synečku, kytku natrhat. V té zahrádce dve růže a k nim žádný nemůže; ani ty jich, můj synečku, trhat nebudeš, protože je za kloboučkem nosit nebudeš.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"ještě", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 19 Dub 2024), URL: http://folksong.eu/word/3456