ručenky

Displaying 1 - 5 of 5
Janenko, Janenko, pročo ťa zabiĺi? Že moje ručenky, že moje noženky moc zlého robily.
Před vaší je zahrádečka, v ní je růža, ja, to je pěkná růžička, to je růža. Já ju mám utrhnút, dybych méł zahynút, a na teb'a, duša moja, zapomenút. Jak sa to ti Karłováci zdovědeľi, že zme my ty pěkné růže potrhaľi; hneď oni posłaľi pro štyry šandáry; na ručenky, na noženky, puta daľi.
Pres dunajek ľetí małý vtáček, jeho méno je małý słavíček; ten nese psaní, v něm pozdravení, połožił ho miłéj na stołeček, kde ona skłádała svůj věneček. Miłá, jak sa ze sna probudiła, do pravéj ručenky psaní vzała; čte ho a vzdychá, smutně naríká, zbavená súc svého potěšení: skrz ľudské reči zme rozvedení. Łaštověnka ľetí dó cuziny; hľedaj si, synečku, děvče jiný, hľedaj si hľedaj, synečku, jiný, a já tobě préju mnoho ščestí, aby sis ty našeł děvče hezký.
Skoro ráno łaštověnka ľítá, než słúnečko vychází, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak sa miłý prochází. Prochází sa po městě rynečku, má koníčka vraného, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak si sedá na něho. Na vraného koníčka si sedá, vołá na svú miľenku: Poď sem, moja ze všech najmiľéjší, poď ně podat ručenku. Já ti pravéj ručenky nepodám, nemohła bych zapomět, pokerúc bych si na ťa spoměła, moseła bych płakat hneď. Ešče jednú jednú, jednučičkú, podívám sa na svú gaľánečku, jak ona sa z inýma miłuje a mně boľí srce mé. Boľí, boľí, žałovat sa nesmí, naša łáska vyjevit sa nesmí, ani nám to dovoľeno néni, že my možem byt svoji.
Prevez, prevez, prevozníčku, mám galánečku za vodzičkú, duša moja. Něprevezem, němám vesla, šetko mi to voda zněsla, duša moja. Máš ty čunek, máš aj veslo, len to robí tvoje pestvo, duša moja. A jak prišli na kraj voda, stúpil on jej do slobody, duša moja. Nohy, ruce jéj orúbal, očenka čierné jéj vylúpal, duša moja. Janko, Janko, srdco moje, tam sú tvoje bielé nohy, duša moja. Pri Dunajku, u téj hory, tam sú tvoje bielé nohy, duša moja. Janko, Janko, srdco moje, hdze si podzel ručenky moje, duša moja? Pri Dunajku, na téj lúce, tam sú tvoje bielé ruce, duša moja. Janko, Janko, srdco moje, hdze si podzel očičky moje, duša moja? Na Dunajku, v téj huboči, tam sú tvoje čierné oči, duša moja.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"ručenky", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 28 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/word/6939