neščasná

Displaying 1 - 5 of 5
1. Dyby ťa, má miłá, z kameňa kresaľi, [: enom nepovídaj, :] že zme społem spaľi. Nespaľi, nespaľi, enom zme ľežaľi, [: štyré úradkové, :] na nás prísahaľi. Nebude ti, synku, vina odpuščená, [: ty mosíš putovat, :] do Jeruzaľéma. Jeruzaľémský kněz, ten ťa vyzpovídá, [: aľe ti, synečku, :] rozhrešeňá nedá. Dyž nedá, nech nedá, nebudem ho prosit, půjdem do Prešpurka, vezmem za ľegruta, budem pałoš nosit. 2. Ten Nitranský zámek, do koła kľenutý, [: sedí v něm syneček, :] v žeľezoch zakutý. Dobre je ti, Janku, v tom Nitranském zámku, [: ľudé sejú, orú, :] a ty sedíš v chłádku. Nežádaj si, miłá, takovéj dobroty, [: dybys měla nosit :] ze zeľeza boty. Ze zeľeza boty, a na rukách puta, [: šak je to, má milá, :] neščasná dobrota. Túžení, túžení, horší než vězení; [: z vězeňá pomože, :] z túžeňá nemože. Z vězeňá pomože mamička, tatíček, [: z túžeňá nemože, :] ľeda šohajíček.
Ty neščasná podvodnico, fałešné ty oči máš; koho střetneš na uľici, za každým sa ohľédáš. Ty neščasná podvodnico, fałešné ty oči máš; včéra se mnú řečnovała’s a dneskaj už ňa neznáš.
Ja Poľanka, Ľéskovec to je hrubý kopec! O já bych sa nežénił, dybych nebýł vdovec. Ja Poľanky, Poľanka, neščasná Poľanka! Ja dyž ňa jošidiła, tá moja gaľánka. Ja dyž ňa jošidiła, jošidí ju Pán Bů a já si pro ňu ešče gaľánečku nájdu.
Tam hore, tam dolu, tam hore ďaleko lubili še dvoje ze serdca hluboko. Ta nesčasna matka tak jim zavidzela, Janička žltyvlas zamurovac dala. Mulare, mulare*), pytam vas preboha, spravcež’ mi okenko do mileho dvora. Ešce te mulare nedomurovali, už teho Janička na mare klasc mali. Slyšela Hanička pervše zvony zvonic: Puscež’ ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička druhé zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me hlava boli. Slyšela Hanička trece zvony zvonic: Puscež ma, mamičko, bo me serdce boli. Ona ju puscila; na cinter bežala — a na Janičkovi vyrostla dulija.**) A na Janíčkovi vyrostla dulija, a na tej Haničke drobna rozmarija. A vy všecke ludze, ktere tu stojice, kejc se dvoje schodzi, pobrac še jim dajce. Ja nesčasna matka tak jim zavidzela, dve duše zmarnila, sama skamenela.
[: Putovali hudci, :] [: tři švární mládenci. :] Putovali polem, rozmlúvali spolem. Uhledli tam dřevo, dřevo jaborové, na husličky dobré. Poďme my ho sťati, huslí nadělati. Budú z něho, budú troje husle hlasné. Ponýprv zarubli, dřevo zesinalo. Po druhé zaťali, dřevo zaplakalo. Po třetí zaťali, dřevo promluvilo: Nerúbejte, hudci, přešvární mládenci. Nejsem já to dřevo, jsem já krev a tělo. 1) Kořen vykopejte, otci mě dodejte. Otcovi na radosť a matce na žalosť. Ta mě zaklnula, dyž sem vodu brala. Ostaň, dcero, ostaň, jaborem vysokým, listečkem širokým. O, neščasná máti, kerá klne děti.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"neščasná", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 25 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/word/8857