Kolberg 06.2 / K0693

4 words

Sušil 0095 | Šel Pán Bůh na procházku (100%)
Šel Pán Bůh na procházku, pod pekelnú bránu. Všecky dvéře zavřeny, na zámky zamčeny. Jak Pán do dveří stušil, hned zámky porušil. Co jest to za mocný Pán, že ruší zámky nám? »Já jsem Pán. Bůh s výsosti, přišel jsem pro duše.« Vem si jednu lebo dvě, jdi s něma do ráje. »Já nejidu pro jednu, ani pro dvě, pro tři; já jsem přišel pro všecky, pro věrné dušičky.« Všecky duše řadem jdou, vesele zpívají; jenom jedna smutná jde, žalostivě plače. Proč, dušičko, smutná jdeš, žalostivě plačeš? »Proč bych smutná nebyla? Otce, máti bila. Ach, nebila, nebila, jenom jsem myslela.1) Za to pomyšlení Boha jsem ztratila.«2) Horší jest pomyšlení nežli udeření.

Sušil 1324 | Zabečala kravička (100%)
Zabečala kravička, že by ráda na pole, zaplakalo děvčátko, čekaja pachole. Čekaj, čekaj, kravičko, tej zelenej travičky, tak jak já sem čekala tej modrej sukničky. Jak sem se jí dočkala od tatíčka svého, hned sem sa vydávala za synka švarného.

Bartoš 1901 / 0140 | Na horách na dołách (100%)
Na horách, na dołách, níže Nových Zámků, pase Janko koně v drobném maryjánku. Pase on jich, pase, až sa cełý trase, že mu jeho miłá pachoľátko nese. Nenes ně ho, nenes, pro Boha živého! Nesváďaj to na mňa, sveď to na jiného. Nesvedu, nesvedu, Pámbů by ňa strestał, ne jednú, ne dvakrát, ty sas u nás vyspał. Dyby povídało, to naše okolí, kolikrát zavołałs: Spiš-li potěšení? Dyby povídało to naše okénko, koľikrát zavołałs: Otevri, miľenko! Dyby povídała, tá naša łavečka, koľik rázů ľíbałs, mé červené ľíčka.

Erben 2/479 | Varvažovskej zámek (100%)
Varvažovskej zámek, kámen na kamínku: vzkázala mně má panenka o jednu hubinku. A já jí nepošlu, ani žádnou nedám: ona bude potom myslit, že se na ni hněvám. „Jaloveček v lese: Bože, rozpomeň se! jaké je to milováni, když Honzíček nechce!“

Bartoš 1901 / 0187 | Na Vsetíně pod valky (100%)
Na Vsetíně pod valky teče voda ze skalky, do tú vodu bude pit, za galankú mosí jít, třeba byla pod zámky.

Bartoš 1901 / 0308 | Ej děvče oľešanské (100%)
[: Ej, děvče oľešanské, poď se mnú na panské! :] Na brúmovský zámek hujajá, sadit marijánek, duša má. [: Ej, sadit, jako sadit, aľe jak zaľévat? :] Voděnka daľeká hujajá, studénka hłuboká, duša má,

Bartoš 1901 / 0603 | Jedú vojáci pod hory (100%)
Jedú vojáci pod hory, jedú vojáci k horám, [: kde já sa, smutná, poďéju, kde já sa, smutná, skovám. :] Skovaj ty sa, kde možeš, skovaj ty sa, kde chceš, [: já sem tebe miłováł, ty ňa miłovat nechceš. :]

Bartoš 1901 / 0631 | Na Dembowskim zamku (100%)
Na Dembowskim zamku grajom na bembenku, kowalczycy kujom, dziwki wyskakujom, wyskakujom. O nuž že ty Janku w tym ziełonym wionku, co ti Hanka dała drugi obiecała, obiecała. Ej wiezie go, wiezie po gorach, po lesie na biołym koniczku v czerwonym mentyczku, mentyczku.

Bartoš 1901 / 0632 | Běžeła ovečka (100%)
Běžeła ovečka, hore do kopečka, a za ňú baránek žałovat na zámek.

Bartoš 1901 / 0782 | Słyšeł sem na zámku zvony zvónit (100%)
Słyšeł sem na zámku zvony zvónit a to méj miľence, že má umřít.

Bartoš 1901 / 1138 | Neščasný Strážnický zámek (100%)
Neščasný Strážnický zámek, kołem něho čérný ľes, [: ešče sa podívám, :] pojede-ľi miłý dnes. Jeden on si, jede, jede, na svém vraném koníčku, [: on sobě pripíná, :] na ľevý bok šabľičku. Jak to mati usłyšeła, hned na ułic vyběhła: Ach můj miłý synu, do ťa dał na vojnu, do je toho príčina. Dał ňa na tú vojnu, dał, dał, ten Strážnický miłosťpán, [: provazy ňa zvázał, :] ešče ke mně vartu dal. A tá varta u mňa stáła od večera do rána, [: a jak Pámbů dňa dał, :] hned ňa védľi do Brna. Jak ňa do Brna dovédľi, varta stójí u dveri. Otvírajte vráta, vezem vám ľegruta od Strážnického pána.