Kolberg 06.2 / K0410

5 words

Galko 1/383 | Ej, z tamtej strany hája (100%)
Ej, z tamtej strany hája, ej, milá na mna volá, [: eštech u nej nebol, :] ej, už jú ludie haná. Ej, nehante, nehante, ej, zebrat sa nám dajte; [: my sa dva lúbíme, :] ej, zebrat sa mosíme. Ej, ked sa nám, má milá, ej, zebrati nedajú, [: sloboda vandrovat, :] ej, k šíremu Dunaju. Ej, pri tichém Dunaji, ej, tam je knazov sedem, [: dá to milý pán boh, :] ej, sobáší nás jeden. Ej, dunajský hnilý klát, ej, to bude starý svat; [: dunajské rybičky, :] ej, to budú družičky. Ej, z nebe anjelové, ej, to budú družbové; [: a tá smrt vysoká, :] ej, to bude široká. Ej, a tá smrt vysoká, ej, to bude široká; [: tie krajnanské zvony, :] ej, to bude muzika.

Galko 3/013 | Dobrú noc tamtej materi (100%)
Dobru noc tamtej materi, [: kerá chová synov, céry. :] Poďme domov z toho domu, [: de sme mali dobru vôľu. :] Dobrú noc tamtej materi, [: kerá chová synov, céry. :]

Galko 1/263 | Z tamtej strany hája (100%)
Z tamtej strany hája šuhaj sa mi klania, ešte nebol u nás, už ho ludia hania. Nehaňte, nehaňte, zobrať sa nám dajte; radi sa vidíme, zobrať sa musíme. Neráňaj, neráňaj, zelenie padajú; takô si dievča ber, akô ti dávajú, A ja som neráňal, sami mi padali, takô som dievča vzal, akô mi dávali.

Bartók III 1310b | Takí sa mi tamtej noci sňívau (100%)
Takí sa mi tamtej noci sňívau sen

Bartoš 1901 / 1308 | Já su od Ľidečka (1%)
Já su od Ľidečka z téj čertovéj skały. Nedaj, Bože, nedaj, by ňa čerti braľi. A já su z Ľidečka rychtářova céra. Nedaj, Bože, nedaj, bych šła za hofera. Sama su neráda, že vojna nastała; vzaľi ně synečka, sama sem ostała.

Bartoš 1901 / 1221 | Ked sem išeł išeł (1%)
[: Ked sem išeł, išeł, :] [: z Očková do Čkova, :] odpadła ně z mého koníčka vraného podkova, podkova, podkověnka nová. [: Išľi za mnú išľi :j [: vojáci, korľáci, :] ja, už sa ně z mého koníčka vraného [: podkověnka vrací. :]

Erben 2/054 | Má milá má milá! (1%)
Má milá, má milá! černé oči máte: povězte, řekněte, čím je umejváte? „Já jich neumejvám, leč jen za den jednou, v tom našem potoce vodičkou studenou.“ U potoka stála, napájela páva: povězte, má milá, kdo u vás bejvává? „Nevím, sama nevím, ale dnes se dovím: přijďte k nám z večera, jistotně vám povím.“

Erben 2/020 | Kdyby mně máti (1%)
Kdyby mně máti na trávu dala, já bych jí trávy nůši nažala. Tráva neroste jenom za vodou, kudy Chejnovští mládenci jedou. Ale ne všickni, jenom někteří: ti kteří nosí pávové peří. Pávové peří, stříbrné sponky: to jsou mládenci jako z pivoňky.

Erben 2/008 | Když jsem já k vám chodívával (1%)
Když jsem já k vám chodívával, pejsek na mne štěkávával; já mu házel z kapsy kůrky: pust mě, pejsku do komůrky. Na okýnko jsem ťukával, vaši dceru jsem volával: vaše dcera velmi pyšná, ani za mnou ven nevyšla.

Bartoš 1901 / 1244 | Aj v té Líšni pěkné zámek (1%)
Aj v té Líšni pěkné zámek, v něm přebévá má milá, vona sedí za pěkném stolečkem, bílé šátek vešívá. Dobře je ti, má Nanynko, bílé šátek vešívat, me mosíme, ubozí vojáci, zétra ráno v glídě stát. V glídě stojím jako skala, v glídě stojím jako zeď, haž přiletí kula rozpálená, verazí mé přeci hněď. Jož mě z glído verazila, do špitála mě vezó, pravá roka celá horažená, levá roka hoťatá. Podívé se, má Nánynko, jaká je to svarba má, pravá roka celá horažená, levá roka hoťatá.

Sušil 1961 | Za humnama na (1%)
[ : Za humnama :] na ječmínku uvázala žena muža na řemínku.1) Co mě, ženo, co mě vážeš? Dyť já tobě všecko dělám, co mně kážeš. Kážeš-li mně pro kvasnice, a já pro ně hopkem běžím bez čepice. Kážeš-li mně drva rúbat, a já běžím do světnice tebe lúbat. Pusť mě, ženo, pusť mě z něho, neřeknu ti do své smrti slova zlého. Buď si tady do pondělka, abys věděl, safiente, co je ženka.