Bartoš 1901 / 1308 | Já su od Ľidečka

41 words

Bartoš 1901 / 1308 | Já su od Ľidečka (100%)
Já su od Ľidečka z téj čertovéj skały. Nedaj, Bože, nedaj, by ňa čerti braľi. A já su z Ľidečka rychtářova céra. Nedaj, Bože, nedaj, bych šła za hofera. Sama su neráda, že vojna nastała; vzaľi ně synečka, sama sem ostała.

Smutný 48/195 | Já su od Lidečka z tej (43%)
Já su od Lidečka z tej čertovej skály

Bartoš 1901 / 1210 | Ked sem išeł pres hory (22%)
Ked sem išeł pres hory, pres zeľené javory, [: čuł sem skały łámat :] milá na mňa vołała, ručenku ně podała, [: že sa bude vdávat. :] Vydávaj sa, děvečko, moje věrné srdečko, [: já sa žénit budu :] uvíješ ně pérečko, moje věrné srdečko, [: łebo voják budu. :] [: Já do vojny pojedu, :] [: já budu vojáček :] [: a ty si moja miłá :] [: chystaj povijáček. :] [: Ja chystaj si ho, chystaj, :] [: z bíłého harasu, :] [: ja co budeš povíjat :] [: šohajkovu krásu :] [: Tá šohajkova krása, :] [: tá ňa utrápiła, :] [: jak dyby ňa mamička :] [: trikrát do dňa biła :] [: Aľe ňa má mamička :] [: ani ráz za týdeň; :] [: tá šohajkova krása :] [: trápí ňa každý deň. :]

Sušil 1462 | Dycky sa sedláci ptajú (14%)
Dycky sa sedláci ptajú, jak sa ti hofeři majú; počkaj, sedláče, šak ti vyskáčé z komory koláče.1) A dyž je po velké noci, jde sedlák na hofera v noci; tluče na dveři: Bratře, otevři, založ mne penězi. A dyž je po svatej Aně, když sobě sedláček nažne, jide na pivo, klobúk má křivo, jak je mu to snadně!

Bartoš 1901 / 1035 | Vždycky se ten sedláček diví (14%)
Vždycky se ten sedláček diví, kterak se ten chudobný živí, počkaj, sedláči, však ti vyskáčí z komury koláči. Když přijde o svaté Anně, již si ten sedláček nažne, on sobě břaňká, na křivo baňka, že má koláče. Když přijde s velké noci, jde sedlák na hofera v noci, tluče na dveři: Bratře, otevři, založ mne penízi!

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (11%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.

Bartoš 1901 / 0788 | Ťažko tomu kameňú (11%)
Ťažko tomu kameňú, co pod vodú plyne, [: ešče je tomu ťažéj, :] kdo koho miłuje. A já su tá prvotná, co sem miłovala, [: a Pambů dáł, Pambů vzáł, :] sama sem ostała. Ostała sem samotná, jako tá hrdľička, [: kerá po poľi ľétá :] hľedá si samečka. Została sem samotná, jako hruška v poľi, [: dyž z ní hrušky otrhá, :] ona sama stójí.

Bartoš 1901 / 1177 | Z Jasenky u Vsetína (11%)
Zahrajte ně, husľičky z javorovéj deščičky, že mosím domu jíti, nechce tu miłá byti. Počkaj, miłá, na straně, až muziga přestane, a já ti neco povím, a já ťa vyprovodím. A já bych tu ostała, já bych na ťa čekała; ty mosíš maširovat, já mosím děti chovat.

Bartoš 1901 / 0550b | Dyž sem šła z kosteła od (6%)
Dyž sem šła z kosteła od słova božího, postřetła mňa mati šohajíčka mého. Vitaj ty nevěsto od słova božího, móžeš sa netěšiť, že máš syna mého. Šak já sa netěším, ani neraduju, dyž ně ho nedáte, já ho měť nebudu. Červené růžičky květú ve dně v noci, moc sa napłakały moje čérné oči. Och vy čérné oči, nic vy nepłakajte, čeho ste navykły, toho odvykajte. Och, my sme navykły miłého vidívať, a včiľéj mosíme těžko zapomínať. Rači bych já nésła dvě noše kaméní, než s tebú, synečku, jedno rozłúčení. A dyž už nemožu, já si odpočinu, na tebe, synečku, zapoměť nestihnu.

Bartoš 1901 / 0710 | Myseľ moja myseľ (6%)
Myseľ moja, myseľ, ej dycky's ně dobře šła, [: až ně včéra večér ej złá novina přišła. :] Přišła ně novina ej od mého miłého; [: abych se vdávała ej ľesti mám iného. :]

Bartoš 1901 / 0786 | Přišła ně novinka (6%)
Přišła ně novinka, s půł noci hodinka, že mého miłého, chytiła hodoňka, Dybych já věděła, čím bych mu pomohła, šła bych mu pro ľéky až do apatéky. Nešcasné ty ľéky aj z téj apatéky, dyž mého miłého do šatů obľékľi. Do šatů obľékľi do truhły vłožiľi, už mé potěšení v čérnéj zemi ľeží. Čérná zem, čérná zem, pusť ně miłého ven, na słovečko, na dvě, nech sa vyžałujem. Dybych sa začała všecko žałovati, a šak by moseła čérná zem płakati. Běž, miľenko, domu, hľedaj si jiného, já budem spočívat až do dňa súdného. Až do dňa súdného, až bude súditi, já budu, má miłá, za oboch prositi.