Bartoš 1901 / 1210 | Ked sem išeł pres hory

99 words

Bartoš 1901 / 1210 | Ked sem išeł pres hory (100%)
Ked sem išeł pres hory, pres zeľené javory, [: čuł sem skały łámat :] milá na mňa vołała, ručenku ně podała, [: že sa bude vdávat. :] Vydávaj sa, děvečko, moje věrné srdečko, [: já sa žénit budu :] uvíješ ně pérečko, moje věrné srdečko, [: łebo voják budu. :] [: Já do vojny pojedu, :] [: já budu vojáček :] [: a ty si moja miłá :] [: chystaj povijáček. :] [: Ja chystaj si ho, chystaj, :] [: z bíłého harasu, :] [: ja co budeš povíjat :] [: šohajkovu krásu :] [: Tá šohajkova krása, :] [: tá ňa utrápiła, :] [: jak dyby ňa mamička :] [: trikrát do dňa biła :] [: Aľe ňa má mamička :] [: ani ráz za týdeň; :] [: tá šohajkova krása :] [: trápí ňa každý deň. :]

Černík 1908 / 207 | Počkaj ty len (27%)
(Nápěv: č. 67.) Počkaj ty len, milá, šak ci budze jaksi, až já doněsem cedulenku v kapsi. Cedulenku v kapsi, péro za šoráčkom, budzeš, milá, vedzec, že už som vojáčkom. Voják som já, voják, aj budzem vojáček, a ty si prichystaj pekný povijáček. Pekný povijáček z bielého harasu, čo budzeš kolébac šohajovu krásu.

Bartoš 1901 / 1308 | Já su od Ľidečka (16%)
Já su od Ľidečka z téj čertovéj skały. Nedaj, Bože, nedaj, by ňa čerti braľi. A já su z Ľidečka rychtářova céra. Nedaj, Bože, nedaj, bych šła za hofera. Sama su neráda, že vojna nastała; vzaľi ně synečka, sama sem ostała.

Bartoš 1901 / 1069 | Sem já řemesníček (16%)
Sem já řemesníček, sem, sem, sem, nosím sekyrenku za pásem, kładívečko podľe ní, půjdem łámat kaméní, na to súsedovo staveníčko, na to súsedovo stavéní.

Sušil 2050 | Ptam se ja cě dzěvečko prvni (12%)
Ptam se ja cě, dzěvečko, prvni raz, skoro-li mi šatku daš? Až budzě v tom městečku jarmaček, to ci kupim šateček. Ptam se ja cě, dzěvečko, druhy raz, brzo-li mi vinek daš? Čekaj, mily synečku, do leta, až budzě hojně květa. Ptam se ja cě, dzěvečko, třeci raz, brzo-li moju byc maš? Až se budzě sucha lipka zelenac, bila růža červenać. Kupil synek zeleneho harasu, přikryl lipku zavčasu.1) Podivaj se už, ty dzěvečko ma, jak se lipka zelena, bila růža červena.

Bartoš 1901 / 0266 | (10%)
1. Uderiło tři štvrti na sédmú, staň, moja Anduľinko, poď se mnú; půjdeme žíti červené kvítí na našu łúčinku zeľenú. Jak toho kvitečka nažała, do bíłého šátečka svázała, svému miłému, roztomiłému, na vraného koníčka podała. 2. Jen ty mne, koníčku, dobře nes přes hory přes doły, přes ten ľes pěkně si stúpaj, nic si nezúfaj, přijdeme k méj miłéj ešče dnes.

Bartoš 1901 / 0714 | Nění nění v cełém světě (8%)
Nění, nění v cełém světě, v cełej stoľici, okrem jedno švárné diévča v našej uľici. Ono chodí na každý deň jako v něděľu, ono ľístok odpisuje svojmu miłému. A on jej zas odpisuje, každý druhý deň: Vydávaj sa, duša moja, já ťa něvezněm ! Něboj sa, má najmiľejší, šak ty buděš má, až kukačka jo vánocích trikráť zakuká. Už kukačka jo vánocích tri rázy kuká, jaj ! už ten mój najmiľejší na okno búchá. Otvor miłá, otvor dvera, otvor i bránu, už já prídem dneskaj večer k nahováráňú. Bar bych spała, bar něspała, hore něstaněm, srdco moje zatvrzełé, jako ten kameň.

Bartoš 1901 / 0003b | Vychádzało súnečko (8%)
Vychádzało súnečko, ej, vychádzało súnečko ej, v nedzeľu v čas ranyčko. [: Opreło sa na stenu :] na zahrádku tŕnenú. [: Rychtárova Kačena :] z kosteła sa vrátyła. [: Do zahrady kročiła :] tri růžičky odtrhła. [: Tri růžičky odtrhła :] tri pérečka uviła. [: Daj Bôh ščastý dziévenko :] uviješ my pérenko. [: Daj Bôh ščastý młádenec :] nenye pérko ľež venec. [: Stan ty myłá na kamen :] a s kamena na stremen. [: Ze stremena na kona :] zanesem ta do poľa. [: Dze si jakživ neboła :] any tvoja rodyna. [: Any otec any mat :] any sestra any brat.

Sušil 0833 | Sedělo děvča (8%)
[: Sedělo děvča :] [: v trávě zelenej. :] Vilo perečko z růže červenej. Až ho uviješ, komu že ho dáš? Tobě, šohaju, až půjdeš od nás.*)

Bartoš 1901 / 0778 | Travička zeľená zeľenaj sa (8%)
Travička zeľená, zeľenaj sa, má miłá, premiłá, vydávaj sa. Vydávat sa budem, [: za teba nepuójdem :] nehnevaj sa. Ked ta já, má miłá, nedostanem, vyjdem já na skału, dolů spadnem, na skału, skaľenku, [: pro švárnú diévenku :] krk si złámem. Ľesti ta, má miłá, hłava boľí, uvaž si ľísteček javorový. Ľísteček z javora, odpadeł do mora, do mora, do mora, do Moravy.

Černík 1908 / 096 | Vydávaj sa (8%)
Vydávaj sa, moja milá, vydávaj sa, na mňa sa ty něčakaj sa, něčakaj sa, na moje ženěnie, moje pocešenie, něčakaj sa, něčakaj sa, něčakaj sa. [: Čo bych sa já, mój šohajko, vydávala, :] keby mi tvá mamka, sivá holuběnka, tebja dala, tebja dala, tebja dala. [: Ale že mi tvoja mamka tebja nědá, :] radšej si ťa mamka, sivá holuběnka, doma něhá, doma něhá, doma něhá.