Smutný 45/057 | Dyby ne tej Anky z fary

9 words

Smutný 45/057 | Dyby ne tej Anky z fary (100%)
Dyby ne tej Anky z fary, boli by ňa

Smutný 08/018 | Dyby na téj Anky z fary (99%)
Dyby na téj Anky z fary

Erben 4/133 | Když jsem já šel zvonit (25%)
Když jsem já šel zvonit, on tam na mě číhal. Já jsem ho tam viděl, jak se ke zdi krčil. Myslíš, že tě neznám? vždyť jsi Martin z fary! Zdvihal na mě kámen, pravil: „Že tě praštím!“ Já se tě nebojím, jak jseš o kus větší! Praštil jsem jim o zem a utek‘ jsem domů.

Erben 2/444 | Když jsem jel okolo fary (25%)
Když jsem jel okolo fary, kolečka mně mrňoukaly; pan farář se na mě kouká: Chlapče, co ti to mrňouká? „Mrňoukají to kolečka, že mne nechce má Ančička; a já je zalejn vodou: namluvím si holku jinou.“

Galko 1/261a | Dievča, dievča, čo ty to máš (25%)
Dievča, dievča, čo ty to máš? Ružu, ružu. Komu ju dáš? Tebe, tebe, šuhajíčku, čo som našla na chodníčku. Dievča, dievča, biely anjel, kdeže ťa ja v noci nájdem? V noci, v noci na lavičke, na tej bielej papierníčke. A ty, dievča, bielej tvári, čo ty hľadáš kolo fary? Hladám, hladám kaplánečka, ja som jeho frajerečka.

Galko 1/261b | Dievča, dievča, čože to máš (25%)
Dievča, dievča, čože to máš? Ružu, ružu. Komu ju dáš? Tebe, tebe, šuhajíčku, našla som ju na chodníčku. Dievča, dievča, biely anjel, kde ja teba večer najdem? Najdeš ty ma v zahrádočke pod jabloňou na lavičke. Dievča, dievča, bielej tvári, čo tu hľadáš kolo fary? Hľadám teba, šuhajíčka, bo som tvoja frajerečka.

Erben 2/469 | Na tom našem poli (2%)
Na tom našem poli dvě růžičky stojí; ještě jsem daleko, už mi jedna voní. Jedna už mi voní, a druhá rozkvétá: že musíš, můj milej, daleko do světa. Daleko do světa, za ty modré hory: což mě, ach můj milej, pro tě srdce bolí! Kdybych byla ptáčkem, zlitnou vlaštovičkou, snášela bych se vám nad vaší světničkou. Ne tak nad světničkou, co nad maštalema: jen abych věděla, co můj milej dělá. Nejdřív vodu nese, potom koně češe; po třetí za stolem 1) ceduličku píše. Komu to, můj milej, ceduličku píšeš? „Tobě to, má milá, že moje nebudeš.“ 1) Jiní zde skoncují takto: po třetí miluje černooké děvče.

Erben 2/029 | Děvčátko maly (2%)
Děvčátko maly po poli chodí, hledá sobě bylinečku, hlava mu bolí. Bylinko malá! kdybych tě znala: jistě bych si mládenečka přičarovala. Ale ne všecky, jenom jednoho: vybrala bych sobě ze sta nejvěrnějšího.

Bartoš 1901 / 1205b | Skoro ráno łaštověnka ľítá (1%)
Skoro ráno łaštověnka ľítá, než słúnečko vychází, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak sa miłý prochází. Prochází sa po městě rynečku, má koníčka vraného, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak si sedá na něho. Na vraného koníčka si sedá, vołá na svú miľenku: Poď sem, moja ze všech najmiľéjší, poď ně podat ručenku. Já ti pravéj ručenky nepodám, nemohła bych zapomět, pokerúc bych si na ťa spoměła, moseła bych płakat hneď. Ešče jednú jednú, jednučičkú, podívám sa na svú gaľánečku, jak ona sa z inýma miłuje a mně boľí srce mé. Boľí, boľí, žałovat sa nesmí, naša łáska vyjevit sa nesmí, ani nám to dovoľeno néni, že my možem byt svoji.

Sušil 0175 | Hajičku hajičku (1%)
Hajičku, hajičku, si pěkny zeleny; leži tam syneček, cely poraněny. Dyby ja věděla, že tě hlava boli, poslala by ja ti někaj pro dochtory. Něchcu, ma děvečko, dochtorovej masti, už su porubane na hlavě me kosti. Dyby ja věděla, že už musiš umřiť, dala by ja tobě košulu zlatem šiť. Nědavaj, děvečko, košulu zlatem šiť, klekni na kolena a pros Pana Boha, bych moh co spěš umřiť. Na hrobě klečela, žalostně plakala a bilym šatečkem oči utirala. Něplakaj, děvečko, o synka mrtveho, možeš sobě vybrať z tisica jedneho. A ja bych vybrala, až bych baj přebrala, něni žadny milši nežli ten najprvši.

Sušil 1651 | Husaři jedou pod modrou vodou (1%)
Husaři jedou pod modrou vodou, [: na jihlavských lukách :] koně krmijou. Dyž nakrmijou, pak napojijou; jihlavské děvčátka, pojeďte s nama. My nepojedem, jsme holky mlady, za rok, za dvě leta půjdem za vami. Děvečka mladá po poli chodí, hledá bylinečku, hlava ju bolí. Bylinečko má, dybys věděla, kterak bych já svému synečku milému z vojny pomohla.