Smutný 48/034 | Už zme si ťa začepily

5 words

Sušil 0113 | A už my se spat strojíme (100%)
A už my se spat strojíme, Bohu duši poručíme, tak jako ten svatý Ščepán, dyž měl býti kamenován.

Sušil 0729 | Něskoro děvečko (85%)
Něskoro, děvečko, něskoro lituješ, ach, dy už na rukach děťatko pěstuješ. Bylo třa, děvečko, bylo třa zavčasu, dokavad si měla ješče svoju krasu. Bylo třa, děvečko, zamknuť se v komoře a nepustiť synka do svojeho lože. Ale tys pustila, slibom’s uvěřila, tak’s při tom věneček zeleny pozbyla. Nadarmo, děvečko, hažeš prstenečkem, on už věc něbudě zelenym věnečkem. Byl pěkny zeleny, a včilej je černy, ach, jakej on došel škaredej proměny!

Sušil 0862 | Co mi doš mo milo (85%)
Co mi doš, mo milo, jak od tebě půjdu? Hedbovno šatečku, jak na ňu napřadu. Ach, už sem napřadla a i namotala, už sem ju, synečku, i do tkoča dala. Dala sem ju dzělać všelijake formy, jo sem si myslela, že si synek švorny. A tys je śvidraty na obě dvě oči, to moje srdečko žalem se rozskoči. Žalem se rozskoči, žalem něskonanym, že z meho věnečka listky opadaly. Listky opadaly, ratolesci stojo, něbudu, synečku, něbudu ja tvoja.

Sušil 0643 | Kúlaj mně maminko košulenku (78%)
[: Kúlaj mně, maminko, košulenku, :] [: já si pojedu pro milenku. :] Juž je košulenka vykúlaná, juž je děvečka vyjednaná. Bránili mně ju brať moji máma, já si ju vezmu, dyť je moja. Bránili mně ju brať moji táta, já si ju vezmu, je bohatá. Bránila mně ju brať moja sestra, já si ju vezmu, dyť je hezká. Bránili mně ju brať moji bratři, já si ju vezmu, dyť mně patří. Bránili mně ju brať všeci ludé, já si ju vezmu, moja bude.

Bartoš 1901 / 1240 | Vtáčkové zpyévajú jaro nastává (76%)
Vtáčkové zpyévajú, jaro nastává, na tom pěkném strome kvet rozvonává, vtáčkové zpyévat budú, šabľenky bľinkat budú, ty naše hłavenky ľiétat nám budú. Dostał som já koná sivovraného, od pana císara darovaného, môj konýček sa ľaká, vydzí Turka z daľaka, ach Bože, Rozbože, vojna veľiká. Oj už ten náš tambór na buben bubnuje, a ten náš jeneráľ komandýruje, aľo, chłapci, aľomarš, vemte svoju patrontaš, a braňte sa, dzeci, napomýnám vás.

Sušil 1043 | Vysoké jsú u súsedů okna (76%)
Vysoké jsú u súsedů okna, nejednúc, ne dvakrát má hlavěnka zmokla. Vysoké jsú, už se ponížily, že už si mú milú chlapci namluvili. Namluvil ju súsedů pacholek, ona mu upekla nadívaný vdolek. Byl ten vdolek nadívaný hrubě, že on se rozsypal synečkovi v hubě.

Erben 5/349 | Už do vojny jedeme jedeme (76%)
Už do vojny jedeme, jedeme: dobře se tu mějte! však vy na nás brzičko, o má zlatá matičko, stokrát zpomenete! Ach bratříčku, bratře můj, bratře můj! osedlej koníčka, že já musím pryč odjet, od mého srdéčka. Když jste bratra zabili, zabili, zabité mě taky: dejte pozor na sebe, a na svoje děti. Když jste bratra zabili, zabili, zabité nás oba: ponese nás vodička kolem Jarošova. Ponese nás, ponese, ponese na jedlové deštce: bude plakat, naříkat černooké děvče.

Sušil 0903 | Už sa ta lavečka (76%)
Už sa ta lavečka před naší zlámala, co sem se šohajkem na ní sedávala. Už sú z tej lavečky štyry polovečky, co na ní sedaly sivé holubečky. Jestli sem sedala, budu sedat ešče, až sa ta lavečka z bramora vykřeše.

Erben 5/359 | Když jsem šel cestičkou (76%)
Když jsem šel cestičkou ztrápený, sed jsem si pod strůmek zelený: tam jsem hořce plakal a sobě naříkal pro mé potěšení. Když jsem šel cestičkou k Jičínu, věděl jsem já toho příčinu: příčina taková, že už nebudeš má, že už jdu k odvodu.

Sušil 0790 | Přeleć ptačku přeleć (76%)
Přeleć, ptačku, přeleć přes zelenu horu a pozdrav mi moju milu, [: že už věc něpřijdu. :] Plakala dzěvucha v tej novej seknici, ja, že ju opuscili ci jeji panici. Plakala dzěvucha v tej novej komoře, ja, že už ji jeji pasek obestać němože. Přistav si, dzěvečko, červenu pentličku, a to lude zase řeknu, že jsi panenečku. Choč by přestavilać lokcě třebas oba, a to lude zase řeknu, že něni podoba. Prv jsem letavala jako laštovička, a včilej se musim kulać jak pivna bečička. Jak bylo po roce, přišla dcera k matce, přiněsla ji draguňatko v strakatem kaftance. Mi mili macičko, pomožte kolibać, jak uroscě, budzě vam stařenko povidać. Ma mila dceruško, kolibaj si sama, cos hledala, tos dostala mezi dragunama.

Erben 5/398 | Alou alou! zahrajte mně (76%)
Alou, alou! zahrajte mně hodně z vesela, že mně moje nejmilejši vodpověděla: z toho si nic nedělám, klobouk na stranu si dám; proto že jsem švárnej jonák, sobě zazpívám! Zelená je švárná barva, lásky barva je; černovoky děvče hezký už mne miluje: upřímně mne miluje, štěstí mnoho slibuje, až se domu z vojny vrátím, že bude moje. Já už sedím na mém vraném, vraném koníčku; přiveďte mně, kamarádi, mou holubičku: ať se se mnou rozžehná, bílou ruku mi podá, přes pole mne vyprovodí holubička má.