Smutný 48/199 | Horečko jedlová dybys byla moja

5 words

Smutný 48/199 | Horečko jedlová dybys byla moja (100%)
Horečko jedlová, dybys byla moja

Bartoš 1901 / 1201 | Aj horečko dubová ej dybys była (97%)
Aj horečko dubová, ej dybys była moja, necháł bych ťa okovat aj žeľezem do koła. Aj žeľezem do koła stříbrnými zámky, nebyľi by mňa odvedľi, dyby ne gaľánky. Aj horečko dubová, kdo ťa hájit bude ? Aj fałešná gaľánko, aj kdo k tebě chodiť bude ?

Erben 2/434 | Dvě léta tři zimy (4%)
Dvě léta, tři zimy, potěšení moje, co tebe znám; předce tě vyskoumat, má zlatá panenko, nemohu sám: ty jsi mne milovat naučila, sama si na lásku, můj zlatej obrázku, nemyslila. Pamatuj na večer, potěšení moje, v druhém Máji, jak překrásně zpíval, má zlatá panenko, slavík v háji; měsíc jasně svítil, jako ve dne, když jsme se dívali, potěšení moje, kam on sedne. Sednul ten slavíček, má zlatá panenko, na jedličku: tu jsem prvně tobě, potěšení moje, dal hubičku. Od té chvíle užil jsem sladkostí, které se nasytit, má zlatá panenko, nemůž dosti. Kdybys ty bývala, má zlatá panenko, upřímnější, nebylo by v světě, potěšení moje, mně milejší: ale to tvé srdce dvě křídla má, po všelikém kvítí, co se koli třpytí, sem tam lítá.

Bartoš 1901 / 1332 | Nedaľeko Hodonína (4%)
Nedaľeko Hodonína je tam veľká pustatina, je tam studénka kamenná, a v ní voděnka studená. Dybych já tu vodu píjáł, věru bych sa dobře míváł, nechodíváł bych do šenku, nešidíváł bych panenku. Tvrdonice, kopanice, tam sú samé bohatice, tam sú děvčátka bohaté, dajú za huběnku tří złaté. Kamarádi, mám-ľi dati, ľebo ju mám zanechati, tu huběnečku stříbrnú, néni ně možná, zahynu.

Sušil 2047 | Darmo se ty trápíš (3%)
Darmo se ty trápíš, můj milý synečku, nenosím já tebe, nenosím v srdečku, a já tvoja nebudu ani jednu hodinu. Copak sobě myslíš, má milá panenko, dyť si ty to moje rozmilé srdenko; a ty musíš býti má, lebo mi tě Pán Bůh dá. A já se udělám malú veveričkú a uskočím tobě z dubu na jedličku, předce tvoja nebudu ani jednu hodinu. A já chovám doma takú sekerečku, ona mi podetne buk a i jedličku: A ty přece budeš má, lebo mi tě Pán Bůh dá. A já se udělám maličkým zajíčkem a já ti uteču zeleným hájíčkem, předce atd. A já chovám doma takového psíčka, co on mně uhoní každého zajíčka. A ty atd. A já se udělám maličkú myšičkú a já se ti schovám doma pod pšeničkú. A já chovám doma takovú kočičku, co ona vychytá kdejakú myšičku. A já se udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku.1) A já chovám doma takovú udičku, co na ní ulovím kdejakú rybičku. A já se udělám divokým holubem a já budu lítat pod vysokým nebem. A já chovám doma takové havrany, co mně vychytajú kdejaké holuby. A já se udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám dušu. A já se udělám hvězdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na zemi. A sú u nás doma takoví hvězdáři, co vypočítajú hvězdičky na nebi; a ty předce budeš má, lebo mi tě Pán Bůh dá.

Smutný 01/027 | Horička jedlova kebys bola moja (3%)
Horička jedlova, kebys bola moja

Sušil 0196 | Bylatě stará kovářka (3%)
[: Bylatě stará kovářka, :] [: měla synáčka Václavka. :] Nedala se mu ženiti, kázala mu vandrovati. Vandruj, Václavku, vandruj preč, dám ti na cestu ostrý meč. A Václavek se rozhněval, do Holešova vandroval. A zabil tě tam jedneho, u Holešova druhého. Už v Holešově zvonijú a Václavka už honijú. Už v Holešově přestali, že už Václavka dostali. Zkažte tam mojé mateři, ať mě nečeká k večeři. Ach, ani zítra k obědu, už mě do Brna povedú. Nech mně pošle košulenku, tu konopnú a tu tenkú. V konopné budu choditi a v tenké budu viseti. Nevěšejte mne na duby, objedli by mě holubi. Pověšte mě radš na jedlu, kam chodí milá pro vodu. Až té voděnky nabere, holuby se mne zežene. Ej, hukša, hukša s milého, nejezte těla bílého. Ej, nežerte mu nožiček, co k nám šlapaly chodníček. Ej, nežerte mu ručiček, co mně nosily perníček. Ej, nežerte mu hlavěnku, co mně lúbala huběnku. Nežerte těch černých očí, co mě přivodily k pláči. 1) A holubi jenom žrali, kosti jenom zanechali. 2)

Erben 2/439 | Mějte se dobře v domě tom (3%)
Mějte se dobře v domě tom, roste tam javorovej strom; už mně zarostla cesta k vám, mějte se dobře všickni tam! Já jsem tě věrně miloval, své srdce jsem ti věnoval: ale tys měla v srdci klam, měj se, má milá, dobře tam! „Jen ty se, milej, dobře měj, tvé srdce, komu chceš, si dej: už z naši lásky není nic, my svoji nebudeme víc!“

Galko 1/470a | Povedzže mi, povedz, zelený borovec (3%)
Povedzže mi, povedz, zelený borovec, či môj milý príde na večer od oviec? Príde mi on, príde na vranom koníčku, chytím mu koníčka (priviažem koníčka) o našu jedličku. Tá naša jedlička pekne narostená, jak vo dne, tak v noci vždycky je zelená.

Galko 1/469 | Po nábreží koník beží (3%)
Po nábreží koník beží, (koník vranný, skadeže si, šuhajíčko maľovaný? Skadiaľ som, stadiaľ som, Slovenstva syn verný som, duša moja! Pod lipkou, nad lipkou iskerečka, skadeže si, moja milá frajerečka? Skadiaľ som, stadiaľ som, Slovenka zrodená som, duša moja! Z tej jedličky dve hrdličky na tú lúčku, ja som Slovák, ty Slovenka, daj mi rúčku! Rúčku ti podávam, tebe verná zostávam, duša moja! Povedzže mi, duša moja, čia ty budeš, povedzže mi, duša moja, čia ty budeš? Už som povedala, že ja budem len tvoja, duša moja!)

Galko 1/420 | Strelil Janek vranku (3%)
Strelil Janek vranku, spravil malú ranku, tak sa ona zatrepala, až sa ona dotrepala k zelenému hájku. K zelenému hájku, sadla na jedličku, zaspievala: „hoja, hoja“, už som tady, duša moja, tu som, jagaričku.