Rittersberk 1825 / 327 | Kvílím potobě, hrdličko

1 words

Sušil 0153 | Sem pospěšte ptáčátka zvířátka (100%)
Sem pospěšte, ptáčátka, zvířátka, spívejte u děťátka: Spi, spi, spi, náš Ježíšku, spi. Sem, sem, jarní slavíčku, čížičku, spívej libou písničku: Spi, spi, spi, náš miláčku, spi. Čížiček pokřikuje, pokřikuje, hrdlička mu cukruje, spi, spi, spi, věčný králi, spi. Síkorka ho vítá k nám, vítá k nám: Ty jsi všeho světa Pán, spi, spi, spi, náš panáčku, spi. Zezulenka mu kuká, mu kuká, holoubek jemu vrká: Spi, spi, spi, dítě, sladce spi. Přiběhnultě zajíček, zajíček, pokleknul u jeslíček: Spi, spi, spi, věčný králi, spi. Dej, zajíčku, kožíšek, kožíšek, zimu snáší Ježíšek, ať spí, spí, ať v tepličku spí. »Kdož mě srstí přiodil, přiodil, než ty, jenž si mě stvořil? Ach, spi, spi, stvořiteli, spi. Cos mi dal, vem si zase, vem zase, dám se svléct v každém čase; spi, spi, spi, mocný králi, spi. Všechno, co kde živo jest, živo jest, prokazuje Bohu čest. Spi, spi, spi, dobrý Bože, spi. O, člověče rozumný, rozumný, patř na tvor nerozumný, jak ctí, ctí, svého Boha ctí.

Galko 1/469 | Po nábreží koník beží (100%)
Po nábreží koník beží, (koník vranný, skadeže si, šuhajíčko maľovaný? Skadiaľ som, stadiaľ som, Slovenstva syn verný som, duša moja! Pod lipkou, nad lipkou iskerečka, skadeže si, moja milá frajerečka? Skadiaľ som, stadiaľ som, Slovenka zrodená som, duša moja! Z tej jedličky dve hrdličky na tú lúčku, ja som Slovák, ty Slovenka, daj mi rúčku! Rúčku ti podávam, tebe verná zostávam, duša moja! Povedzže mi, duša moja, čia ty budeš, povedzže mi, duša moja, čia ty budeš? Už som povedala, že ja budem len tvoja, duša moja!)

Galko 1/062 | Bola jedna hrdlička (100%)
[: Bola jedna hrdlička, :] [: chovala si sokola. :] [: Chovala ho sedem liet, :] [: a na ôsmy leteu preč. :] [: Ta on leteu, zaleteu, :] [: až na Krakou prileteu. :] (do Krakova prileteu) [: Sadou si on na rinček, :] [: na ten drobný kamenček. :] [: Tak si žalostne spievau, :] (Tak žalostne zaspievau) [: až sa Krakou rozliehau. :] [: Prišla k nemu hrdlička, :] [: jeho vlastná sestrička. :] [: Brat môj, brat môj premilý, :] [: čo si taký veselý? :] [: Azda sa ty nazdávaš, :] [: že ty doma žial nemáš. :] [: Toto siedma nedela, :] [: ako mamka zomrela. :] [: Leteu, leteu, zaleteu, :] [: na cintorín prileteu. :] [: Či spíš, mamka, či čuješ, :] [: či mi hore nestaneš? :] [: Ja ti stati nemôžem, :] [: prilahla ma čierna zem. :]

Galko 1/063 | Ej, bola jedna hrdlička (100%)
[: Ej, bola jedna hrdlička, :] [: ej, chovala si sokola. :] (Atď.)

Galko 1/064 | Bola jedna hrdlička (100%)
Bola jedna hrdlička, [: chovala sokolíčka. :] Chovala ho sedem liet, [: a na ôsmo išiou (letel) preč. :] Ach, jak sa vzau, tak leteu [: a na cinter (na cinterín) zaleteu. :] Sadou si tam na jej hrob, [: na konča jej bielych nôh. :] Či spíš, milá, či čuješ, [: či ma verne miluješ? :] Nespím, slyším, nemôžem, [: prikryla ma čierna zem. :] Ach, tak ťažko zastonau, [: na jej hrobe dokonau. :]

Galko 1/300 | Sekerenka pántok nechce rúbat duby (100%)
Sekerenka pántok nechce rúbat duby; tažko je milovat, kdo koho nelúbí. Ja som taká bola, že som nelúbila; pán boh dal, pán boh vzal, zostala som sama. Zostala som sama, jako hruška v poli; ked z nej hrušky spadli, sama v poli stojí. Zostala som sama, jako tá hrdlička, ktorá preletuje zbierajúc zrniečka. Zostala som sama, jako ten tulipán, čo si prekvituje ej, v šírem poli sám.

Galko 1/303 | Pod javomíčkom spieva hrdlička (100%)
Pod javorníčkom spieva hrdlička; [: krm mi, Anička, krm mi koníčka. :] Čože mu dávaš? Seno aj oves. [: Povedz mi, milá, čos’ plakala dnes? :] A jach plakala své čierne oči, [: že mi nespali po devat nocí. :] Ešte by mohli po devat nespát, [: kedby ta mohli, šuhajko, dostat. :]

Galko 1/335 | Lietali havrany nad nami (100%)
Lietali, lietali havrany nad nami; milý, mocný bože, čože bude s nami, ej, čože bude s nami? Sokolov, holubov všetkých rozplašili, krahulcom, jastrabom škrtiť dovolili, ej, škrtiť dovolili. Pokiaľ tí sokoly po krajne lietali, potiaľ i holuby smelo hrkútali, ej, smelo hrkútali. Teraz vtáci škrtia a sovy húkajú; holuby po kútoch smutno sa skrývajú, ej, smutno sa skrývajú. Ach, milí sokoly, semže, sem sa majte, holúbky, hrdličky vyplieniť nedajte, ej, vyplieniť nedajte!

Galko 1/487 | Preleť, sokol, biely vták (100%)
Preleť, sokol, biely vták, k mojemu milému; pozdravuj ho nastokráť, povedz službu jemu: Že ho verne milujem, v svojom srdci nosím, aby prišel večer k nám, že ho pekne prosím. Len sa ho ja opýtám, čo sa na mňa hnevá, keď k nám prvej chodieval, a už nechodieva? Ťažko, ťažko kameňu, čo pod vodou pluje, ešte ťažšie takému, kto koho miluje. Ach, ja jedna jediná, ja som milovala; pán boh dal, pán boh vzal, zostala som sama. Sama, sama, samotná, ako tá hrdlička; teraz som samotná bez môjho Janíčka.

Erben 3/109 | Řehtej mi řehtej (100%)
Řehtej mi, řehtej, můj koni vranej, přes pole běžící: ať se potěší má nejmilejší na voze kvílící. Hned se těšila, jak uslyšela vraného koně hlas: „Pospěš jen, pospěš, můj nejmilejší! ať tě uvidím zas. Když jsem já pro tě, můj nejmilejší, všecko opustila: co ty máš pro mě u své matičky, bych se potěšila?“ Mám já pro tebe u mé matičky pokojíček bílý: tam budem bejvat jako hrdličky, vždycky sobě milí. Já budu sekat, já budu mlátit a já budu vorat; když přijdu domů, sedneme spolu, budem se milovat. „Kdybych věděla, můj nejmilejší, že budeš takovej: dělala bych ti vždycky k večeři koláček makovej. Kdybych věděla, můj nejmilejší, že ty jsi za vodou: koupila bych si zlatou lodičku, plula bych za tebou. Kdybych věděla, můj nejmilejší, že ty jsi za lesy: koupila bych si koníčky lysy, jela bych, ty kde jsi. Kdybych věděla, můj nejmilejší, že ty mě oklamáš: nejela bych já k tvojí matičce ani za dlouhej čas!“

Galko 3/040 | Zle je tomu kameňu (100%)
Zle je tomu kamenu, čo pod vodú pluje, [: ešte je tomu horšjej, :] kto koho miluje. (A ja sama som taká, ja som milovala; [: môj milý ma odešiel, :] zostala som sama. Zostala som samotná, jako tá hrdlička, [: čo po poli lietala :] menom sokolíčka.)