Bartoš 1901 / 0067b | Jede Janko doľinú doľinú

10 words

Bartoš 1901 / 0067b | Jede Janko doľinú doľinú (100%)
Jede Janko doľinú, doľinú, ej, zbóník na ním dubinú dubinú.

Bartoš 1901 / 0067a | Jede Janko doľinú (100%)
Jede Janko doľinú, ej, jede Janko doľinú, zbóník na ním dubinú.

Bartoš 1901 / 0100 | Ja doľina doľina (3%)
[: Ja doľina, doľina, :] maľovaná doľina. [: Ja do že ju maľovał, :] švarné dívča miłovał. [: Maľovał ju Janíček, :] voňavý jak hrebíček. [: Małovał ju do koła, :] jeho złatá podkova. [: Orał Janko pod horú, :] pod zeľenú dubinú, [: Vołała ho mamka jest: :] Poď že, Janko, poď že jest! [: A já veru nepůjdem, :] zakáď roľe nezorem. [: Vołała ho sestra jest: :] Poď že, Janko, poď že jest! [: A já veru nepůjdem, :] zakáď roľe nezorem. [: Vołała ho miłá jest: :] Poď že, Janko, poď že jest! [: A já veru nepůjdem, :] zakáď roľe nezorem.

Sušil 1786 | Aj na horach je dubina (2%)
[: Aj, na horach je dubina, :] aj, v te dubině ludovira zaraži, hopašin valašin, hopaj, šupaj, šupaj šin. Aj, za dubinu vrbina atd. Za vrbinu dolina, Za dolinu kopeček, Za kopečkem dubeček, Za dubečkem mlyneček, V tym mlynečku tři dcery, Te jedne je Maruša, Te druhe je Katruša. Ale te třeti ludovira atd.*) Maruša šla za pana. Katruša šla za krala. Ale ta třeti ludovira zaraži, atd.*) A ta Maruša panuje a ta Katruša kraluje. Ale ta třeti ludovira zaraži, atd.*)

Černík 1908 / 199 | Hnalo dzievča krávy (2%)
Hnalo dzievča krávy z Uher do Moravy, na merindu malo koláček makový. Pod duba si sadlo a koláček zedlo, na duba pohlédlo, orla tam uhlédlo. Orle, milý, orle, hdze sú moje krávy? Tvé krávy sa pasú v hlubokéj doline, v drobném rozmarýně. Drobný vytrhajú, hrubý nechávajú. A to tým panenkám, čo sa vydávajú, a to tým mládencom, čo sa ženic majů.

Sušil 0354 | Ulianka čistá panna (2%)
[: Ulianka, čistá panna, :] u Dunaja šaty prala. Dojeli tam třé husaři: Pod, Uliško, pojeď s námi. Já bych s vámi ráda jela, dybych tu bratra neměla. Bratra možeš otráviti, možeš s námi předca jeti. Jak bych já ho otrávila? Temu sem sa neučila. Běž do lesa dubového, najdeš hada jedového. Uvař mu ho k snídaníčku, jak rybičku s černú máčkú. Už Janíček z hory jede, malované dřevo veze. Hned mu vrata otvírala, vrané koně vypřáhala. Ulianko, co nového, že vypřaháš koňa mého? Poď, Janíčku, k snídaníčku, máš přichystanú rybičku. Jak ten první kúsek zédl, hned na levé líčko zbledl. Jak ten druhý kúsek zédl, hned na obě líčka zbledl. Jak ten třetí kúsek zédl, hned na celé tělo zbledl. Běž, Uliško, pro pivečko, ať si ovlažím srdečko. Donesla mu lužovice: Pij, Janíčku, pij velice. Běž, Uliško, pro peřinku, nech položím svú hlavěnku. Donesla mu tvrdý kameň: Ostávaj tu s Pánem Bohem. Bojanovské zvony zvoňá, Uliánku drábi hoňá. Ty mutenské zezváňajú, Uliánku doháňajú. A hodonské dozvonily, Uliánku dohonili. Janíčka na krchov nesú, Uliánku kati vezú. Zazdite mia do kamení, nech o mně pěsničky není. Zedníci ju zazdívali, panny pěsničku skládaly. Uliánku už zazdili, panny pěsničku složily. *)

Černík 1908 / 152 | Idze Janosko (2%)
Idze Janoško pres hory, vedze Kačenku ve vozi A tak si ona zpievala dvanásc zbojníků zvolala. Na čo vás dvanásc idzece? Jeden hlavenku zetněce. Povedz, Kačenko, poved z ráz, keho, Kačenko, ráda máš. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po druhé, něch ci hlavenku odrúbem. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po trecí, něch ci hlavenka odlecí. Vytáhnul z pošve šabličku, zecal Kačence hlavičku. Něvešajce mňa na duby zjedli by mňa tam holubi. Les mňa zavesce na jedlu, hdze chodzí milá pre vodu. Keď ona vody nabere, se mňa vtáčata odženě. Ej, heša-heša, vtáčata, už je hlavenka načatá. Ej, heša-heša, z milého, jeho celečka bielého. Ej, heša heša, z ručiček, nosievali mi pierníček. Ej, heša-heša, z nožiček, šlapávaly k nám chodníček.

Galko 1/393 | Slúžilo dievča na fáre (2%)
393. M. a K. Royová, [1880, ok. St. Turej], (Nitrianska), s.401 [: Slúžilo dievča na fáre, :] [: nemalo otca, matere. :] [: Len tri klúčiky od veži, :] [: kde dvanást zbojníkov leží. :] [: Jedenást jích tam zabilo, :] [: len Janíčka si nehalo. :] [: Tu lež, Janíčko, tu lež sám, :] [: príde ta súdit radný pán. :] [: Nevešajte ma na duby, :] [: lebo ma zedia holuby. :] [: Lež ma zaveste na jedlu, :] [: kde milá chodí pre vodu. :] [: Ked milá vodu ponese, :] [: ze mna vtáčatá odžene. :] [: Ej, heši, heši, vtáčatá, :] [: už je hlavenka načatá. :] [: Ej, heši, heši z milého, :] [: z jeho telenka bieleho. :]

Galko 1/018 | Ej, hora, hora, hora zelená (2%)
Ej, hora, hora, hora zelená; zabili Janka miesto jeleňa. Nebol to jelen, lež bola srna; čakaj ma, milá, tri roky splna. Ja by čakala a nevyčkala; ty by si umrel, ja by zostala. Sova na dube žalostne ďube; pánboh milý vie, čie dievča bude.

Sušil 0361 | Vandrovala Kačenka (2%)
Vandrovala Kačenka, ta rychtařova dcerka, hejnam hej, ta rychtařova dcerka. Vandrovala dolinú, až na lúčku zelenú, hejnam hej, až na lúčku zelenú. Nadešla tam Janíčka a on pásl koníčka. Sedni, milá, v té trávě, jískaj mi v mojí hlavě. Při kopečku seděla, jískati mu musela. Co do hlavy pohlídla, zaplakati 1) musela. Proč Kačenka truchlivá, když do hlavy pohlídá? Zle, Janíčku, zle s námi, černá mrakva 2) nad námi. Nade mnú jest černá mhla a nad tebú červená, hejnam hej, že nebudu tvá žena. 3) Janíček se rozhněval, hned Kačence hlavu sťal. 4) Položil ju na Dunaj, a na Dunaj hluboký. Jeli tamto pánové od bystrého Dunaje. Co, Janíčku, co tam máš, co kamenem pokládáš? Hned Janíčka chytili, k šibenici ho vedli. Šibeničko šibená, pro koho si stavena? Čili pro mne samého, či pro koho jiného. Byl bych tebe ozlatil od vrchu až do dna, že nebyla hodna.

Sušil 0444 | A když rano raňusěnko (2%)
A když rano, raňusěnko drobny dešč pada, susědova kravarečka kravy vyhaňa. Vyhnala jich v šire pole a tam plela len; přijel tu k ni šohajiček na koňu branem.1) Pomož Pan Bůh, ma děvečko, jak ty pleješ len. Dajž to Pan Bůh, můj synečku, nějeď mi přezeň. Něpojedu, ma děvečko, slub mi moju byť. »Co bym ja ti slubovala? Něumim robiť. Něumim ja kaše vařiť, ani chleba pecť.« Něstaraj se, moja mila, naučím tě přec. Kyj dubovy, kyj dubovy nauči vařiť, a hrabovy, ten nauči těbe chleba pecť. Než bys ty mně, můj synečku, měl kyje chystať, volim radše, můj synečku, těbe zanechať. Už sem ja je opuščeny jak ten polni ptak, kery lice ve dně v noci po horach, dolach.