Sušil 1420 | Na roboto kážó chleba nevokážó

12 words

Sušil 1420 | Na roboto kážó chleba nevokážó (100%)
Na roboto kážó, chleba nevokážó, hrnec mlíka do pytlíka na hrtán uvážó.

Sušil 1402 | Luňák letí (94%)
Luňák1) letí, nemá dětí. A my máme, neprodáme, do dolinka zakopáme.2) Dáme mu tam hrnec mlíka, krajíc chleba, aby spalo, neplakalo, své maměnce pokoj dalo.

Erben 4/074 | Což pak mne má ženo (54%)
Což pak mne, má ženo, neznáš, neznáš? vždyť jsem já z Podmoklé bednář, bednář. Pobíjím na pivo 1) sudy, sudy, znají mne šenkýři všudy, všudy. 1) Udělám já tobě víka, víka, budeš moct přikrejvat mlíka, mlíka.

Sušil 2029 | Za horama za dolama (54%)
Za horama, za dolama cosi se tam svítí, kostel bílý, papírový, podmáslem oblitý. Zvony nový, smetanový, provaze z tvarohu, a kdo na ty zvony zvoní, zalíbí se Bohu. Kdo nevěří, nech tam běží, optá se zvoníka, šak tam ješče srdce leží z kyselýho mlíka.1)

Erben 5/213 | Až já budu velká (54%)
Až já budu velká, bude ze mne selka: přijďte k nám, já vám dám hodnej ucháč mlíka.

Sušil 2086 | Kuchařka sa bojí (41%)
Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Vařeje, užice berú svoje rance, poďme, sestry roztomilé, nechť si míchá čím chce. Pec chlebová praví: Daj vám Pán Bůh zdraví; a vy, kamna nemazané, nebudu vám tady. Ohnisko sa pukuo, tak to hrozně buchuo, pýření ven vyskočiuo, všecko sa potlukuo. Ta křenová chasa na poli sa pasua, redekva, jak tam doběhua, zabiua jí prasa. Doběhua tam kvačka, hned sa strhua rvačka, co ste mně prasa zabili, mojeho kmocháčka? Doběhu tam špenát, počau jim hubovat: cože ste vy za junáci, já vás chcu sprubovat. Ta gulatá řepa, ta křičí ze sklepa, že jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá. Mrkua na hanýza, ešče ho pobízá: Chytni mrkvu a zatáhni nekde do vývoza.1) Ta panská lebeda, ta křičí: přeběda, co bych radši mohua utéct od teho oběda. Oharek a dyňa sú velká rodina, tykva do sklepa běžaua, donesua jim vína. Jak víno vypili, s tykvú sa pobili, a ono poharečesko na huavu si dali. Tykva byua chytrá, dyňu přeškobrtua a na břuch jí naskočiua, až sa dyňa pukua. Píseň sa zavírá, už je všemu konec, kočka s masem utěkaua, ostau prázný hrnec.

Erben 5/243 | Šafářko kde je šafář (39%)
Šafářko, kde je šafář, aby ty koně napás? On sedí za kamny, má hrnec smetany; šafářko, vemte mu jí, dejte jí do komory. Šafářko, kde je šafář? já bych rád koně napás. „Šafář je za kamny, má hrnec smetany, pekýlcem kouká na nás.“

Erben 2/586 | Vandrovala má panenka (39%)
Vandrovala má panenka do Uher, do Uher; spálila si mezulánku vo uhel, vo uhel. Vandrovala má panenka do Němec, do Němec; spálila si mezulánku vo hrnec, vo hrnec.

Erben 2/819 | Honzo můj rozmilý (38%)
Honzo můj rozmilý, Honzo, Honzíčku! ráda bych ti dala svoji ručičko. Já jsem holka mladá od Litoměřic, lidem jsem podobná, nestarej se nic. Andulka mně říkaj‘, to je jméno mý: neboj se, Honzíčku, mý panímámy. Nebudeš nic dělat, já tě uživím; jenom špacírovat, jako kavalír. Panímáma přála, že mně něco dá, bych se nestarala, co pro mě chová. Devět liber mrkve, pytel od mouky, dva pytlíky viky, čtyry homolky. Rozkřapanej hrnec, čtyry vařejčky, mísu planejch jablek, zlámaný necky. Jednu starou truhlu bez dna, bez víka, kerou mně slíbila kmotra Hedvíka. Na tu naši svatbu náš táta nám dá jednu starou vránu, rohy od vola. Budem zpívat, Honzo, Honzo, Honzíčku! dejte krejcar za tu krásnou písničku.

Bartoš 1901 / 1303 | Załosť mám žałosť mám (38%)
Załosť mám, žałosť mám, gaľánku sem pozbył, takovú škodu mám, jak by hrnec rozbił. Škodu mám, škodu mám, vesełosť si kúpím preca mé srdenko nikdy nezarmútím.

Bartoš 1901 / 0841b | Mesiáš přišel na svět pravdivý (6%)
Mesiáš přišel na svět pravdivý a prorok vzácný, s velkými divy; mezi jinými zázraky, dělal z vody víno taky v Kaně Galilejské. Veselí v Kaně bylo spraveno, Pána Ježíše na ně proseno, též i učeníky jeho, by poznali Pána svého v Kaně Galilejské. Jídla, pokrmů, všeho dosť bylo, cokoli jenom hrdlo ráčilo; jiných věcí nadbývalo, vína nedostávalo v Kaně Galilejské. Panna Maria, když to uzřela, o nedostatku vína zvěděla, prosila jest Syna svého, by učinil z vody víno v Kaně Galilejské. Pán Ježíš ráčil ozdobit hody, kázal nanosit do štoudví vody, hody, hody, vzácné hody, učinil Pán víno z vody v Kaně Galilejské. Panna Maria, když to uzřela, koflíček vína nalit si dala, víno, víno, vzácné víno, nikdys tak dobré nebylo v Káně Galilejské. Petr apoštol stojí při džbáně, volá na Jana: Poď ke mně Jene. Víno, víno, vzácné víno, nikdys tak dobré nebylo v Kaně Galilejské. Pro narození milého Syna, Bože, rač nalít dobrého vína a po této časné smrti, rač plný koflík nalíti v království nebeském.