Smutný 05/013 | Za našimi humny topol vysoký nevydám

9 words

Smutný 05/013 | Za našimi humny topol vysoký nevydám (100%)
Za našimi humny, topol vysoký, nevydám sa len o

Galko 1/224 | Ešte sa nevydám (77%)
Ešte sa nevydám, ej, ešte trošku dočkám, urobím po vôli, ej, mojim sivým očkám. Ešte sa nevydám, ej, bár len tej jaseni, urobím po vôli, ej, tej mojej materi. Ešte sa nevydám, ej, ani za dva roky, postelem si vankúš, ej, pod obidva boky. (Ešte sa nevydám, ej, štyri rôčky ešte; bola by ja blázon, ej, keď ma nikto nechce.) Preberala som si, ej, jako na tanieri, ver' som si vybrala, ej, strela mu v materi.

Sušil 0856 | Svítí měsíc pod zeleným dubem (76%)
Svítí měsíc pod zeleným dubem, pověz, milý, esli svoji budem? Nebudem, nebudem, frajirenko moja zpomeň sobě na ty první slova. Co sme my si spolem říkávali, dy sme spolem pod oknem sedali; vydaj sa, možeš-li, moja najmilejší, esli ti dá Pán Bůh lepší ščestí. Nevydám sa, švarný šohajíčku, zalomila bych svoju hlavičku; dycky bych plakala stávaja léhaja, že sem si ťa, šohajku, nevzala.

Bartók III 1289 | Za našima humni topoľ visokí (22%)
Za našima humni topoľ visokí

Sušil 1614 | Hore Vlachovicí (20%)
Hore Vlachovicí blažený chodníček, po něm sa prochází švarný šohajíček. A dyž sa procházel, na vojnu ho brali, bohatých rodičů nic si nevšímali. Dyž ho svazovali, na maměnku volal, má maměnko milá, svazovat mňa nedaj. A vy, radní páni z trenčanskej stolice, pusťte mně synáčka, prosím vás velice. Dívaj sa, maměnko, na ten suchý topol, až sa rozzelená, teprv bude pokoj. Já sem sa dívala večer a i ráno, co je to za topol, zelená sa málo. Já sem sa dívala jednúc o poledni, chvála Pánu Bohu, topol je zelený.

Černík 1908 / 128 | Vylecel sokol (20%)
Vylecel sokol hore na topol, vylecel on hore, až tam hdesi bore, nad volačí dvór. Hanička malá, hdosi ťa volá, jak si nění pyšná, abys k němu išla sama, jediná. Ona něišla, posla poslala; a ty, milý posle, vykonej to slušne, ako já sama. Posel vykonal, sebe namlúval, tu švarnú Haničku za vernú ženičku sebe namlúval. Ber sa, Hanička, ber sa na sobáš: koně širované, dzievča šnorované, do koča dané. Išli pres pole, zrikli na koně, ozri sa, Hanička, sivá holubička, šetko je tvoje. A čo je tvoje, to je aj moje, len som si zabola vienek na stole. Vienek na stole, vienek zelený, prscienek ze zlata, krempírská robota, sokole sivý.

Bartoš 1901 / 0730 | (19%)
1. Už je ráno, už je deň, už vyšła denička; stávaj hore, má miłá, napoj mi koníčka. Já ti ho nenapójím, já sa koňa bójím; nech ti ho tá napójí, kerá sa nebójí. 2. Podívaj sa, má miłá, z vršku do doľiny, jak sa šohajkovi oči zakaľiły. Jemu sa zakaľiły pre jeho furyju, že má gaľánečku, a chodí za jinú. 3. Podívaj sa, má miłá, na ten suchý topoľ; ja jak sa rozeľeňá, vezmem si ťa potom. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú hrušku, až sa rozeľeňá, budeš moju drúžkú. Podívaj sa, má miłá, na tú suchú jedľu, až sa rozeľeňá, potom si ťa vezmu.

Bartók III 1176 | A na hore tatarečka (19%)
A na hore tatarečka šumná moja frajeruočka, sedlo javorovuo čerešna i topol, mojej frajeruočki daj pokoj.

Bartók III 1280b | Pred nami je virasťení topoľ (19%)
Pred nami je virasťení topoľ

Smutný 01/029 | Preletěl sokol z bučka na topol (19%)
Preletěl sokol, z bučka na topol

Smutný 01/030 | Preletěl sokol z bučka na topol (19%)
Preletěl sokol, z bučka na topol