Smutný 20/031 | Cos děłała ženo má

4 words

Smutný 20/031 | Cos děłała ženo má (100%)
Cos děłała, ženo má

Bartoš 1901 / 0991 | Ej oves oves zeľený oves (99%)
Ej oves, oves, zeľený oves, [: pověz, cérečko, zežneš-i ho dnes. :] Aj zežnu, zežnu, co bych děłała, [: šak sem já včéra věčí zežała. :] Ej zeľé, zeľé, drobná přísada, [: pověz, Haničko, máš-i ňa ráda. :] Aj dubí, dubí, zeľené dubí, [: pověz, miľunká, jak sa ti ľubím. :] Ej hájek, hájek, zeľený hájek, [: mám já šohajka jak marijánek. :]

Bartoš 1901 / 0125 | U súsedů za dveřama (99%)
U súsedů za dveřama, [: stójí posteľ s peřinama. :] Na posteľi synek ľeží, [: porúbanú hłavu drží. :] Cos, děvečko, cos děłała, [: žes miłého nebrániła? :] Brániła sem, nemohła sem, [: vezňa šátek płakała sem. :] Jak mu do hłavy rúbaľi, [: krvú stěnu postříkaľi. :] Miłá stěnu zaľičuje, [: krév nevinná přestupuje. :] A ona jí nezaľíčí, [: dokáď se s ním nerozłúčí. :] Jak se s miłým rozłúčiła, [: nevinnú krév zaľíčiła. :]

Bartoš 1901 / 0570 | Prší déšč prší déšč (1%)
Prší déšč, prší déšč, aj rosička padá, nech si žádná panna v łásce nezakłádá. Já som taká boła, čo som zakłádała, nenadáła som sa, žeby ma skłamała. Boła łáska, boła medzi nama dvema, aľe ju zkaziła jenna stará žena. Neboła to žena, ľež to boła dzyévka, aby neznosiła panenského vyénka. Keby boły hory samé papýrové a voda atrament, hvezdy písarové, Keby to spisovał šetek široký svet, ešče by nespísał méj łásky destament.

Bartoš 1901 / 0312 | Děvečka šohajka (1%)
Děvečka šohajka veľice prosiła: [: Vem si mňa, synečku,:] co bych nestúžiła. Vem si mňa, synečku, já ťa pěkně prosím, [: jak si mňa nevezmeš, :] já sa zabiť mosím. 2. Nehľeď ty, cérečko, na moju pěknú tvář [: příjdi sa podívať, jaký su hospodář. Jaký si hospodář, takovú máš ženku, [: ty piješ v paľérni, :] ona pije v šeňku.

Bartoš 1901 / 1273 | Páni muzikanti (1%)
Páni muzikanti, vemte inštrmenty dobrý pozor na mňa dajte, vy sedľáci počúvajte co děłajú ženky! Ona ženka mnohá, dyž muž néni doma, on jí nechá hospodářství, ona krade až to praščí, a peníze sková. Ženka dojí v chľévě a žida má v izbě, príďa z venku přivítá ho, a hned sa ptá: co nového, a co má pěkného. A on jí zas praví: mám tu nové módy, jakživa ste neviděła, na jarmaku neuzřeła takové kartúny. Céra iďa z chléva, na žida sa dívá, vołá: mamo co děłáte, o złatý sa nehádajte, tata nejsú doma. Ľež tatu spatříme, šecko si kúpíme; bude pátek, budeme vít, možeme něco ukľudit a židovi dáme. Sedľák v pátek věje, žena k němu príde: běž ty mužu poobědvat, mý budem s cérú osívat, máš tam oběd v trúbě. A jak osívały, do měchů dávały; pachołek sa díru dívał, aby na ně nepovídał, že mu také dají. Dybych sedľákem był, vím co bych učinił; rekł bych: do ľesa jedu, vratił bych sa zasé domu, na všecko bych trefił. Príde kontribuce, sedľák zpíná ruce: co si, ubohý, poradit, kam sa já mám včiľ obrátit, prázná je truhľice. Až žena umírá, teprú si zpomíná: co sem, hříšná, děłávała, že sem muža okrádała, včiľ ně bude běda. *

Bartoš 1901 / 0954b | Moja žena dycky dudľe (1%)
Moja žena dycky dudľe, dycky dudľe, že nemáme peněz v truhľe. Nedudľi, ženičko, nedudľi, budem hospodářiť do truhły. Což je, mužu, což je z toho, což je z toho, dyž my máme dětí mnoho. Ach nech sa dětičky starajú, a mně ešče muzyganti zahrajú.

Bartoš 1901 / 0953 | Žena (1%)
Žena. Ja už sem sa vydała, korheľa sem dostała, dycky v hospodě sedí, doma práce nehľedí. Poď, mužíčku, poď domu, já ťa pěkně povedu, já ťa pěkně povedu, už bude čas k obědu. Muž. Měj si oběd, neměj si, tu máš skľénku zavdaj si, goraľenka dobrá je, ta žałúdek zahréje. Žena. Nám gorałka nesvěčí, máme doma moc dětí, rozmysľet si mosíme, co my pres deň strávíme. Muž. Já v hospodě posedím, doma chľeba prisporím. Žena. A jak ty ho prisporíš, dyž ty domu naň chodíš, ešče dosť na tom není, ešče sa se mnu vadíš. Muž. A bár sa s tebú vadím ešče sem ťa nepobił. Žena. A jak’s ty ňa nepobił, dyžs ňa do ucha treščił, a tak treščił do ucha, až bych brzo ohłuchła. Muž. Treščił sem ťa do ucha, abys ľepší posłechła. Žena. Néjsú to žádné špáse, dyž sa světem roznese, že sa po cestách váľáš a ľuďom s tým prekážáš. Muž. Já ľuďom neprekážám, rači sa nekde skovám, za hałuzí za płoty, de ňa žádný nevidí. Žena. A šak bych rači była, dybych ťa neviděła, snad bych rekla: Zlý duchu, naprav ně muža trochu.

Bartoš 1901 / 0952 | Eh mužu mužu ty zľe gazduješ (1%)
Eh, mužu, mužu, ty zľe gazduješ, och, nigdy doma nenocuješ a já mám děti drobné, krapky mľéka nemám v domě. Ach ženo, ženo, co po tvéj řeči, dyť nám bez krávy ľepší svěčí, čím bys ju chtěła zimovati, dyť nemáš v domě hrstku mňati.

Bartoš 1901 / 0950 | Čí to chłapci (1%)
Čí to chłapci, čí to byľi, co to v našém šenku piľi? [: Od Váhu, od Váhu. :] Měľi oni košuľenky, měľi oni košuľenky z černého hedbávu z černého, [: z černého, hedbávu. :] Dybych já býł o tom věďéł, nebýł bych já v šenku seďéł, že moja ženička, [: že moja ženička hezká je. :]

Bartoš 1901 / 0928 | Mám já ženu kvočnu (1%)
Mám já ženu kvočnu, co si já s ňú počnu? Dám-ľi pod ňu vejce, ona sedět nesce, co si já s ní počnu. Dám-ľi já jí husí, praví, že to dusí; dám-ľi jí sľepičí neustaľe skřečí. Co si ja s ňú počnu?