Smutný 30/006 | Ja dolina dolina malovaná dolina

5 words

Smutný 30/006 | Ja dolina dolina malovaná dolina (100%)
Ja dolina, dolina, malovaná dolina

Bartoš 1901 / 0100 | Ja doľina doľina (100%)
[: Ja doľina, doľina, :] maľovaná doľina. [: Ja do že ju maľovał, :] švarné dívča miłovał. [: Maľovał ju Janíček, :] voňavý jak hrebíček. [: Małovał ju do koła, :] jeho złatá podkova. [: Orał Janko pod horú, :] pod zeľenú dubinú, [: Vołała ho mamka jest: :] Poď že, Janko, poď že jest! [: A já veru nepůjdem, :] zakáď roľe nezorem. [: Vołała ho sestra jest: :] Poď že, Janko, poď že jest! [: A já veru nepůjdem, :] zakáď roľe nezorem. [: Vołała ho miłá jest: :] Poď že, Janko, poď že jest! [: A já veru nepůjdem, :] zakáď roľe nezorem.

Bartoš 1901 / 0399 | Hájičku v doľině (100%)
Hájičku v doľině, si na pěkný rovině, je tam má panenka, srdci hołuběnka, šenkuje tam víno. Přišił k ní syneček, sedł si za stołeček, dat si naľíť vína, ešče k tomu dřímá unavený všecek. O synečku nedřímé a vínečko popíjé, aby lidé neřekľi, a na nás to nesvedľi, že ty si můj miłé. A já sem k vám nepřišeł vínečko popijati, ale já sem k vám přišeł, maľovaný obrázku, tebe si namłóvati. O synečku přes poľe, ty nemáš práva do mě, ešče naši nešľi spať, ešče ani nešľi stłať, a ty mosíš počkat’.

Sušil 1710 | Dolinečka dolina (98%)
Dolinečka, dolina, ej, dolinečka, dolina, malovaná dokola. Kdo dolinu maloval, hezké děvče miloval. Maloval ju Janiček: Jeho vraný koníček. Maloval ju dokola: Jeho zlatá podkova.

Sušil 1029 | V tej teleckej věži (65%)
V tej teleckej věži, tam můj milej leží; leží tam, tuze stůně, zavitej v rozmarýně. Hned, jak se rozstonal, hned sobě vyžádal: Ach, Bože, vem mě k sobě do nebeského ráje. Umřeš-li pak předce, budu plakat hořce. Dám já ti pohřeb strojit, na všecky zvony zvonit.1) Truhlu jaborovou, pěkně malovanou, maloval je ji malíř, je rovna jako talíř. Ty pudeš po straně, poneseš věnec mně; pan pater pude za mnou, bude říkat nade mnou. Mládenci pod věnci, dvě panny se svící; až pudeš, říkej nahlas; modli se: Zdrávas, zdrávas.2) Vyrost mně kvíteček zamodralý všecek, všeliky barevnosti, měla jsem na něm dosti. Já jsem ho utrhla, k němu jsem voněla; umrlčinou vonělo, mé srdce omdlelo.

Bartoš 1901 / 1150 | A v tem Kužełovém (65%)
[: A v tem Kužełovém teče voda dołem, :] [: Kužełovčí chłapci :] seďá si za stołem. [: Za stołem sedijú goraľenku pijú, :] [: a svýma słzama, :] skľénky doľévajú. [: Kužełovčí chłapci, proč sa nežéníte? :] [: Cedulenka přišla :] na vojnu jít máte. [: Ceduľenka psaná od Strážnických pánů, :] [: že máte napľnit, :] Brněnská kasárňu. [: Brněnská kasárňa je pľná vojáků, :] [: je pľná vojáků, :] samých Moravčíků. [: Tá Brněnská brána cełá maľovaná, :] [: seďá v ní mamička :] cełá upłakaná. [: Syneček k ním přišeł, ručenku jím podał, :] nepłačte, mamičko, sivá hołubičko, šak je to svaďba má. [: Ja syne, synečku, co je to za svaďba, :] [: ja dyž na ní néni :] žádná tvá rodina. [: Žádná tvá rodina, ani tvůj tatíček? :] [: Už ně na ních roste :] zeľený trávníček. [: Zeľený trávníček, červené ořeší, :] [: už ňa můj tatíček :] jakživ nepotěší. [: Potěší, potěší, ale nevím kedy, :] [: až bude súdný deň :] dyž půjdem z hrobu ven.

Bartoš 1901 / 0078 | Veža veža maľovaná (65%)
[: Veža, veža maľovaná,:] [: ej złatom striébľom vybijaná.:] [: Chto tú vežu vymaľovał,:] [: ej złata striébľa nešanoval.:] [: Pod tú vežú císar ľeží,:] [: ej jeho vojsko zbroje drží.:] [: Stan ty císar, stan ty hore :] [: ej počítaj si vojsko svoje. :] [: Já mám vojsko počítané :] [: do štyr gľídou roztavané.:] [: Na téj łúce na zeľenéj,:] [: pri studyénce priskľepenéj,:] [: ľeží Janko dorúbaný:] [: pri nom stojí konýk vraný.:] [: Chto ta, Janko, chto ta rúbał,:} [: tvojéj krvy nešanovał.:] [: Rúbaľi mu dva vojáci:] [: od večera do půł noci. :]

Bartoš 1901 / 0112d | Dunaju Dunaju za Dunajem Sáva (65%)
Dunaju, Dunaju, za Dunajem Sáva, [: zapłať mi, synečku, co sem s tebú spała. :] Já ti, miłá, dávám můj złatý prstýnek, [: abys měła dosti na zeľený vínek. :] A já to neberu, to je ešče máło, [: dosť ses nasužováł, mojí łásky darmo. :] Já ti, miłá, dávám štyry koně vrané, [: a k tomu dvě sedła pěkně maľované. :] A já to neberu, to je ešče máło [: dosť ses nasužováł, mojí łásky darmo. :] Já ti, miłá, dávám štyry sta toľarů, [: abys měła dosti na cełú výživu. :] A já to neberu, to je ešče máło [: dosť ses nasužováł, mojí łásky darmo. :] Já ti, miłá, dávám kravičku s teľátkem, [: abys měla dosti s tým małým děťátkem. :]

Bartoš 1901 / 0116a | Bľíž města Hostýna (65%)
Bľíž města Hostýna hospoda maľovaná a v ní je šenkýřka, ej dobré vínko mívá. Šenkeřenko mładá, naľéj nám hoľbu vína, naľéj nám vína más, ej zapłatíme za ráz. Šenkýřka naľévá, ej ceruška ho nese, od złata, od stříbra, ej ručenka í kľesne. Šenkeřenko mładá, ej dovoľ nam tu spati, nebudem ľitovat, ej tři sta złatých dati. A já nejsem na to, ej abych s vama spała, a já sem ceruška, ej angľického kráľa. Když ty si ceruška, ej angľického kráľa, včiľ budeš žena má ej včiľ pojedeš s nama.

Bartoš 1901 / 0131c | Hory miłé hory (65%)
Hory, miłé hory, co to ve vás stójí, [: sňahy-ľi to ľežá či łabudě seďá? :] Dyby były sňahy, snaď by roztajały, [: były by łabudě, snáď by uľetěły. :] Aľe to tam stójí posteľ maľovaná, [: na ní ľeží šohaj, hłava porúbaná. :] Miłá při něm stójí, žałostně naříká, [: červeným šátečkem očka si utírá. :] Ani ně neumřeš, ani neokřéješ, [: ani ně neříkáš, esľi si ňa vezmeš. :] Podaj ně, má miłá, šabľu zrcadľenú, [: potem já ti povím, esľi si ťa vezmu. :] Šabľu mu podała, na bok odskočiła, [: na jeho srdečku fałeš ucítiła. :] Kdo ti, moja miłá, do ti tu radu dáł, [: frajárenko moja, ten dobře uděłáł. :] Nedáł ně ju žádný, dała sem si sama, [: na tvojém srdečku, zradu sem poznała. :] Co bys ně, můj milý s tú šabľú uděłáł? [: Galánečko moja, był bych ti hlavu sťáł. :] Był bych ti uděłáł, svaďbu bez ohłášek, [: až by ně był zostáł krvavý pałošek. :] Był bych ti, má miłá, był bych ti hłavu sťáł [: by ťa po méj smrti žádný víc nedostáł. :]

Bartoš 1901 / 0581 | Deš sem šil do Tuřan do (65%)
Deš sem šil do Tuřan do kostela, potkal sem panenko, hezká bela: pěkná bílá, malovaná, dala mně jablíško z její klína. Já sem bel syneček nerozomné, snědl sem jablíško nekróžlené; jak sem ho sněd, hnedky sem zbled: Navrať mně, má milá, mó kráso hned. Proč bech ti já jo zas navracela, deť sem já jo s tebó neztratila; kdes jo ztratil, tam jo hledé, poctivé panence pokoja dé.