Sušil 2189 | Vlk s kozú tancuje

15 words

Sušil 2189 | Vlk s kozú tancuje (100%)
Vlk s kozú tancuje, húser jím bubnuje. baran pivo vaří, kocúr hospodaří atd. viz č. 2148

Sušil 2148 | Vlk s kozú tancuje nedvěd jim (51%)
Vlk s kozú tancuje, nedvěd jim gajduje, baran pivo vaří, kocúr hospodaří v komoře.

Černík 1908 / 187 | Jako je něbe vysoko (31%)
Jako je něbe vysoko, tak je má milá daleko. A já si tam pre ňu pójdzem a já si ju sem dovedzem. Vedzem vám, mamko, něvestu, plakala mi celú cestu. Izbu pitvór zametala, suzama ju polievala. Něpolievaj jéj suzami, šak je studňa za dverjami. Choj, ceruško, z domu mého, něníš hodna syna mého. Pójdzem, pójdzem atd. (Viz 7. sloku č. 69.)

Sušil 2222 | Dva kapuni (31%)
Dva kapuni, [: dva kapuni :] v stodole mlatěji,1) koleda, hej.2) Kokot věje, [: kokot věje, :] kura se mu směje. Koleda, hej. Kocur měři, kočka mišek drži. Baran veze do mlyna na voze. Koza mele, ovca muku seje. Kůň pec pali, kobyla mu chvali. Komar misi, muška vodu nosi. Huska bila, pecenečky vala. Hus sedlata,3) křidlem pec vymetá. Liška saže, zajic ji to maže. Vlk vybira, chleba něpřebyva. Vrana liči a na vilka křiči,4) počkej, vilku, na maličku chvilku. Vilk něčeka, do lesa utěka.

Sušil 0112 | Ach člověče hříšný poslyš mé zpívání (30%)
Ach, člověče hříšný, poslyš mé zpívání, pohleď a rozvažuj Ježíšovy rány! Náš milý Spasitel hned od narození, věrně jest pracoval pro naše spasení. Tak nás milý Ježíš, tak nás zamiloval, že své drahé tělo pro nás nelitoval. Dal se od katanů ukrutně trýzniti, dal pro nás své tělo na kříži probiti. O, člověče hříšný, to často rozjímej, pro Christovu lásku hříchům výhost dávej. Takého nenajdeš sobě upřimného, jakého spatřuješ Spasitele svého. O, Christe Ježíši, uděl mně milosti, abych jenom v tobě nacházel radosti.

Erben 2/242 | Šel jsem lesem i nelesem (23%)
Šel jsem lesem i nelesem, zabloudil jsem, nevím kde jsem; šel jsem cestou, i necestou, potkal jsem tam holku hezkou. Potkala mě, neznala mě, zašla za mě, volala mě: „Vítám tebe, můj krajane! nechodívej k jiné panně.“ Proč bych já k vám chodívával, tobě se šiditi dával? mé lásce a upřímnosti zplácela jsi nevěrností. Nemysli si, že’s jediná, mému srdci usouzená: vždyť je děvčat všude dosti jako zrnek na jalovci. Tři léta jsem k vám chodíval, tobě jsem dary nosíval; já nosíval, ty jsi brala, jiného jsi milovala. Tři léta jsem k vám chodíval, a od tebe šizen býval; třetí rok dozrál jalovec: bylo naší lásce konec. Svět se točí jako kolo: 1) miluj nyní, máš-li koho; svět se točí jako kámen, už je naší lásce amen! 1) Takto počínala se již ve XIV věku jedna píseň. Viz Jung. hist. lit. 1849, str. 28.

Erben 5/277 | Když v některém domě se zdržuje (20%)
Když v některém domě se zdržuje dchoř, hospodář, chtě jej vypudili, vezme buben a bubnuje po celém domě i vůkol, při tom říkaje: Tluču, tluču na buben: vyjdi, dchořt, z domu ven!

Bartoš 1901 / 1240 | Vtáčkové zpyévajú jaro nastává (18%)
Vtáčkové zpyévajú, jaro nastává, na tom pěkném strome kvet rozvonává, vtáčkové zpyévat budú, šabľenky bľinkat budú, ty naše hłavenky ľiétat nám budú. Dostał som já koná sivovraného, od pana císara darovaného, môj konýček sa ľaká, vydzí Turka z daľaka, ach Bože, Rozbože, vojna veľiká. Oj už ten náš tambór na buben bubnuje, a ten náš jeneráľ komandýruje, aľo, chłapci, aľomarš, vemte svoju patrontaš, a braňte sa, dzeci, napomýnám vás.

Sušil 1631 | Ta brněnská brána (18%)
Ta brněnská brána kolem malovaná, poď ňú sedí mamka ceuá upuakaná. Došeu k ní syneček, ruce jí podává: Nepuačte, mamičko, šak je to svadba má. Nepuačte, mamičko, nepuačte vy toho, šak ta moja svatba nekoštuje mnoho. »Co je to, synáčku, co je to za svatba, a že na ní néni žádná rodina tvá.« A ten starý rychtář a ten je ten můj svat, tak mňa dau on svázat, jako šibenca kat. Tolé mně dau družbů, všecek sem sa strápiu, ešče mně povídau, abych sa nevrátiu. Nepuačte, mamičko, už je všecko darmo, musím mašírovat večer lebo ráno. Už tambor bubnuje, šohaj maširuje, ta jeho mamička ruce zauamuje. Ruce zauamuje, za svoju huavičku; komu mia tu necháš, chudobnú mamičku.

Bartoš 1901 / 1167 | Od Brodu (18%)
Ešcě sem nepočáł děvčátko miłovat, už tambor bubnuje, mosím maširovat. Už tambor bubnuje, šohaj maširuje, už to děvče švárné ruce załamuje.

Sušil 2104 | Plače kočka celý den (17%)
[: Plače kočka celý den, :] [: kde se její kocúr děl. :] Plačú s ňú aj koťata, kde se poděl náš tata! On tam leží za ploty, ocásek má uťatý. Jak se kočka zvěděla, hned za vrata běžela, kúřit, mastit hledala. Jak počala kúřiti, on se začal šknuřiti. Jak začala mazati, kocúr skočil na koty a přeskočil tři ploty. Kdes, kocúrku, kdes býval, žes ty doma nebýval? Chodil sem po komorách, zastal mě tam hospodár. Ten mě dobil velice, zedral na mě tři biče. Dyž třetí bič dotrhal, ešče sekyry hledal. Jak sekyrku popadl, hned ocásek odpadl. Vyhodil mě za vrata, tam mě našly koťata.