Poloczek IV 259 | Visoko jedlička

2 words

Sušil 0196 | Bylatě stará kovářka (100%)
[: Bylatě stará kovářka, :] [: měla synáčka Václavka. :] Nedala se mu ženiti, kázala mu vandrovati. Vandruj, Václavku, vandruj preč, dám ti na cestu ostrý meč. A Václavek se rozhněval, do Holešova vandroval. A zabil tě tam jedneho, u Holešova druhého. Už v Holešově zvonijú a Václavka už honijú. Už v Holešově přestali, že už Václavka dostali. Zkažte tam mojé mateři, ať mě nečeká k večeři. Ach, ani zítra k obědu, už mě do Brna povedú. Nech mně pošle košulenku, tu konopnú a tu tenkú. V konopné budu choditi a v tenké budu viseti. Nevěšejte mne na duby, objedli by mě holubi. Pověšte mě radš na jedlu, kam chodí milá pro vodu. Až té voděnky nabere, holuby se mne zežene. Ej, hukša, hukša s milého, nejezte těla bílého. Ej, nežerte mu nožiček, co k nám šlapaly chodníček. Ej, nežerte mu ručiček, co mně nosily perníček. Ej, nežerte mu hlavěnku, co mně lúbala huběnku. Nežerte těch černých očí, co mě přivodily k pláči. 1) A holubi jenom žrali, kosti jenom zanechali. 2)

Galko 1/492 | Sláviček je malý vtáčik (100%)
[: Sláviček je malý vtáčik, :] vyletí on na jedlu, (na strom si on vyletí), na jedličku vysokú, (do húšťavy zaletí,) začne on tam nariekati (a tam bude nariekati).

Erben 5/085 | Vstávej vstávej zhůru (100%)
Vstávej, vstávej zhůru, myslivečku! dennice vychází, jdi k háječku; zavolej štěňata, pusť mezi tenata tam na tu srnku. „Do tenat nepude, darmo všecko, neb ona schytralé má srdéčko: chrty na ni pustím a se jí nespustím, až ji zastřelím.“ Střelil jí smrtelně do srdéčka, tenkrát už poznala myslivečka: kterak střílí prudce zrovna v její srdce, spanilé srnky. Ještě utíkala do háječku, tam se položila pod jedličku; stopy jen nechala, zastřelena byla, běhy složila.

Erben 5/349 | Už do vojny jedeme jedeme (100%)
Už do vojny jedeme, jedeme: dobře se tu mějte! však vy na nás brzičko, o má zlatá matičko, stokrát zpomenete! Ach bratříčku, bratře můj, bratře můj! osedlej koníčka, že já musím pryč odjet, od mého srdéčka. Když jste bratra zabili, zabili, zabité mě taky: dejte pozor na sebe, a na svoje děti. Když jste bratra zabili, zabili, zabité nás oba: ponese nás vodička kolem Jarošova. Ponese nás, ponese, ponese na jedlové deštce: bude plakat, naříkat černooké děvče.

Erben 7/034 | Teče voda (100%)
Teče voda z lesa dolem: má milá seděla pod javorem. Přišel je k ní mládeneček: „Dej mi, panenko, ten věneček!“ „Já ti věnec nesmím dáti: hněvala by se moje máti.“ Koukal na ni přes jedličku: jedličku přeskočil, pěkně se zatočil, dal hubičku.

Černík 1908 / 152 | Idze Janosko (100%)
Idze Janoško pres hory, vedze Kačenku ve vozi A tak si ona zpievala dvanásc zbojníků zvolala. Na čo vás dvanásc idzece? Jeden hlavenku zetněce. Povedz, Kačenko, poved z ráz, keho, Kačenko, ráda máš. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po druhé, něch ci hlavenku odrúbem. Ej, němám, němám žjadného, len tebja, Janko, samého. Povedz, Kačenko, po trecí, něch ci hlavenka odlecí. Vytáhnul z pošve šabličku, zecal Kačence hlavičku. Něvešajce mňa na duby zjedli by mňa tam holubi. Les mňa zavesce na jedlu, hdze chodzí milá pre vodu. Keď ona vody nabere, se mňa vtáčata odženě. Ej, heša-heša, vtáčata, už je hlavenka načatá. Ej, heša-heša, z milého, jeho celečka bielého. Ej, heša heša, z ručiček, nosievali mi pierníček. Ej, heša-heša, z nožiček, šlapávaly k nám chodníček.

Černík 1908 / 289 | Ej topol (100%)
Ej, topol, topol, zelený topol, jak mňa něvezněš, daj že mi pokoj, Jak mna něvezněš, budzeš banovac, prídú mna zajtrá večer namlúvac. Ej, prídú, prídú ci Hrozenčani, oni sú lepší, leš Vvškovčári. Výškovčári sú v čierných košielách, zabili Janka v zelených horách. Hdze ho zabili, tam pochovali, na jeho hrobe kríž urobili. Ej, křížu, krížu, jedlové drevo, leží pod tebú Jankovo celo. Ej, krížu, krížu ukřižovaný, leží pod tebú Janoško švarný,

Sušil 0775 | Roste roste jedlička (100%)
Roste, roste jedlička, je ho vrcho teničká, a nevdává se, panenko, šak seš ješče mladičká. Já jož sem se voženil, te se's ješče nevdala, a na keho's te, panenko, na keho's te čekala. A na keho hinýho jak, můj milé, na tebe, haž te se z vojne navrátíš, že me svoji bodeme.

Galko 1/069 | Hej, lepšie na doline (100%)
Hej, lepšie na doline, jako na rovine; hora ma počuje, nič nevyžaluje. Hej, nieto krajšej hory, jako je jedlová, či v lete, či v zime, vždycky je zelená. Hej, keď sa moje ovce po holi rozpasú, len na ne zahvízdnem, zvončeky zatrasú. Hej, hore sa, ovečky, hore z dolinôčky, nech šija zakrešem ohňa do fajočky. Hej, už som si zakresal, ale mi zahasol, ej, ovečky moje, už som vás odpásol.

Galko 1/393 | Slúžilo dievča na fáre (100%)
393. M. a K. Royová, [1880, ok. St. Turej], (Nitrianska), s.401 [: Slúžilo dievča na fáre, :] [: nemalo otca, matere. :] [: Len tri klúčiky od veži, :] [: kde dvanást zbojníkov leží. :] [: Jedenást jích tam zabilo, :] [: len Janíčka si nehalo. :] [: Tu lež, Janíčko, tu lež sám, :] [: príde ta súdit radný pán. :] [: Nevešajte ma na duby, :] [: lebo ma zedia holuby. :] [: Lež ma zaveste na jedlu, :] [: kde milá chodí pre vodu. :] [: Ked milá vodu ponese, :] [: ze mna vtáčatá odžene. :] [: Ej, heši, heši, vtáčatá, :] [: už je hlavenka načatá. :] [: Ej, heši, heši z milého, :] [: z jeho telenka bieleho. :]

Galko 1/420 | Strelil Janek vranku (100%)
Strelil Janek vranku, spravil malú ranku, tak sa ona zatrepala, až sa ona dotrepala k zelenému hájku. K zelenému hájku, sadla na jedličku, zaspievala: „hoja, hoja“, už som tady, duša moja, tu som, jagaričku.