Poloczek IV 536 | Ľúbosť ľúbosť ti nešťastná ľúbosť
5 words
Podobné písně
Galko 1/241 | Z brezového dreva voda kvapká (100%)
[: Z brezového dreva voda kvapká; :] napiže sa, Katka, Katulienka, Katka, veď je sladká. [: Už som sa napila, už mi je dosť; :] ďakujem ti, milý, frajer môj úprimný, za úctivosť. [: Už som sa napila, už mi je dosť; :] sladká to vodička, sladká to vodička, sladšia ľúbosť.
Smutný 42/006 | Ako je to ťažko lúbost (100%)
Ako je to ťažko lúbost
Galko 1/386 | Ľúbosť, ľúbosť, veď je dobrá (100%)
Ľúbosť, ľúbosť, veď je dobrá, nech sprobuje každá jedna; a ja som už sprobovala, ale som obanovala. Ľúbila som, to netajím, ale už dám pokoj zatým; dám ja pokoj všetkým vecom, nech sa stane konec rečom.
Galko 1/449 | V mikulášskej kompanii (100%)
V mikulášskej kompanii leží milý porúbaný, leží, leží zabitý, rozmarínom prikrytý. Zvoňte, zvony, na vše strany, umrelo mi potešení; odpadnul mi z ruže kvet, bude plakať celý svet. Pokiaľkoľvek živá budem, čierne šaty nosiť budem, čiernu šatu na rukú, pre tú ľúbosť velikú.
Erben 2/418 | Kolikkrát jsem přešel (57%)
Kolikkrát jsem přešel ty Lázecké hory, nikdá mne hlavička nebolela: nýčko už mě bolí hlavička i nohy, když na mě má milá zapomněla. Nešťastná hodina to býti musila, nešťastná hodina musila být, když jsme se poznali, potěšeni moje, že my se nemůžem spolu sejít.
Erben 4/077 | Když jsem šel z hospody domu (57%)
Když jsem šel z hospody domu, to o půl noci, neměl jsem já pražádný strach s té tmavé noci; když jsem já přišel domů, klepal jsem na svou ženu: „Otevři mně má ženuško, já už jdu domů.“ Tu mne začls má ženuška smutně vítati, mou paruku kopuletou s hlavy škubati, a to bylo vítání do božího svítání, tu jsem dostal od své ženy trpké snídaní. Smutně zpomínal jsem sobě na pana sládka, že ho někdy porodila neštastná matka; on dobré pivo vaří, kapsa nehospodsří: teď jsem dostal za pokutu – musím drát peří.
Erben 2/328 | Když jsem šel skrz dubový les (57%)
Když jsem šel skrz dubový les, přepadla mne dřímota; a do rána mně za hlavou rozmarina vykvetla. Pořezal jsem všecky pruty rozmaríny zelené, pustil jsem je po vodičce, po vodičce studené. Která panna lovit bude rozmarínu zelenou, ta mou nejmilejši bude za vodičkou studenou. Šly panenky ráno k řece, do věder nabíraly: v tom ty pruty z rozmaríny k samé lávce plavaly. Ta mlynářovic Anička po prutech se nahnula, a nešťastná holubička do vodičky spadnula. 1) Zvoní, zvoní troje hrany, co to asi znamená? povězte mi, vy ptáčkové! snad to není má milá? „Tvou milou, tvé potěšení do rakve ti skládají, čtyři muži v černém rouše do hrobu ji dávají.“ Ach, můj Bože nejmilejši! ty’s mi vzal mou nevěstu! povězte mi, vy ptáčkové, k jejímu hrobu cestu. „Za vrchem tam v kostelíčku zpívají v kůru kněží; pět kroků za kostelíčkem v hrobě tvá milá leží.“ Tam já půjdu, plakat budu, na ten tmavý hrob sednu, a pro tebe, má panenko, těžké hoře ponesu. Těžké já ponesu hoře, až mne smrt vysvobodí, a věneček z rozmarýny na můj příkrov položí! 1) S místem tímto srovnej první polovici písně „Kytice“ v rukopisu Kralodvorském.
Erben 2/303 | Pantáto pantáto! (57%)
Pantáto, pantáto! hezkou dceru máte: budu za ní chodit, jest-li mně ji dáte. „Karlíčky Karlíčku! nevěřím tvé řeči; nebo jsi falešný, hledí ti to z očí. Celý jsi falešný a máš hrdé srdce: žádná panna tobě už věřili nechce. Mne’s taky oklamal, lásku’s mi sliboval: já jsem ti věřila, nešťastná jsem byla.“ Seděla vzdychala, drala drobné peří: „Nechť žádná panenka mládencům nevěří!“
Sušil 0352 | Ty milotské zvony (57%)
Ty milotské zvony pěkně vyzváňajú, lidé povidajú: Co to znamenajú? Jedni povidajú: Pútničkové idú, druzí povidajú: Pochovávat budú. Pochovávat budú jednej vdovy syna, co ho otrávila galanečka milá. Neščasná galanko, jak na pohřeb půjdeš? Nešťastná galanko, jak naříkat budeš?
Erben 5/362 | Nešťastná lucerna (57%)
Nešťastná lucerna, ta mi zhasit; než jsem se vobrátil, varta přišla: tu mě vzali a svázali, dali mě pro milou do šatlavy. Minul den, druhej den, třetí taky, dala se má milá po mně ptáti: kde já chodím a co činím, že já mou panenku nenavštívím.
Galko 1/136 | Ked som išla z kostola (57%)
Keď som išla z kostola, milého som videla; sadla som si na kraj na lavičku, slzy mi tiekli po mém líčku. (Ó, nešťastná hodina, v ktorej som ťa videla; ej, nešťastné to časy boli, keď sme sa my dva poznať mali.) Slobodička, sloboda, kde si sa mi podela? Falošní chlapci mi ju vzali, čo ma falošne milovali. Ešte jednu sestru mám, ja tej takú radu dám, žeby sa mladá nevydala, falošným chlapcom pokoj dala.
[: Z brezového dreva voda kvapká; :] napiže sa, Katka, Katulienka, Katka, veď je sladká. [: Už som sa napila, už mi je dosť; :] ďakujem ti, milý, frajer môj úprimný, za úctivosť. [: Už som sa napila, už mi je dosť; :] sladká to vodička, sladká to vodička, sladšia ľúbosť.
Smutný 42/006 | Ako je to ťažko lúbost (100%)
Ako je to ťažko lúbost
Galko 1/386 | Ľúbosť, ľúbosť, veď je dobrá (100%)
Ľúbosť, ľúbosť, veď je dobrá, nech sprobuje každá jedna; a ja som už sprobovala, ale som obanovala. Ľúbila som, to netajím, ale už dám pokoj zatým; dám ja pokoj všetkým vecom, nech sa stane konec rečom.
Galko 1/449 | V mikulášskej kompanii (100%)
V mikulášskej kompanii leží milý porúbaný, leží, leží zabitý, rozmarínom prikrytý. Zvoňte, zvony, na vše strany, umrelo mi potešení; odpadnul mi z ruže kvet, bude plakať celý svet. Pokiaľkoľvek živá budem, čierne šaty nosiť budem, čiernu šatu na rukú, pre tú ľúbosť velikú.
Erben 2/418 | Kolikkrát jsem přešel (57%)
Kolikkrát jsem přešel ty Lázecké hory, nikdá mne hlavička nebolela: nýčko už mě bolí hlavička i nohy, když na mě má milá zapomněla. Nešťastná hodina to býti musila, nešťastná hodina musila být, když jsme se poznali, potěšeni moje, že my se nemůžem spolu sejít.
Erben 4/077 | Když jsem šel z hospody domu (57%)
Když jsem šel z hospody domu, to o půl noci, neměl jsem já pražádný strach s té tmavé noci; když jsem já přišel domů, klepal jsem na svou ženu: „Otevři mně má ženuško, já už jdu domů.“ Tu mne začls má ženuška smutně vítati, mou paruku kopuletou s hlavy škubati, a to bylo vítání do božího svítání, tu jsem dostal od své ženy trpké snídaní. Smutně zpomínal jsem sobě na pana sládka, že ho někdy porodila neštastná matka; on dobré pivo vaří, kapsa nehospodsří: teď jsem dostal za pokutu – musím drát peří.
Erben 2/328 | Když jsem šel skrz dubový les (57%)
Když jsem šel skrz dubový les, přepadla mne dřímota; a do rána mně za hlavou rozmarina vykvetla. Pořezal jsem všecky pruty rozmaríny zelené, pustil jsem je po vodičce, po vodičce studené. Která panna lovit bude rozmarínu zelenou, ta mou nejmilejši bude za vodičkou studenou. Šly panenky ráno k řece, do věder nabíraly: v tom ty pruty z rozmaríny k samé lávce plavaly. Ta mlynářovic Anička po prutech se nahnula, a nešťastná holubička do vodičky spadnula. 1) Zvoní, zvoní troje hrany, co to asi znamená? povězte mi, vy ptáčkové! snad to není má milá? „Tvou milou, tvé potěšení do rakve ti skládají, čtyři muži v černém rouše do hrobu ji dávají.“ Ach, můj Bože nejmilejši! ty’s mi vzal mou nevěstu! povězte mi, vy ptáčkové, k jejímu hrobu cestu. „Za vrchem tam v kostelíčku zpívají v kůru kněží; pět kroků za kostelíčkem v hrobě tvá milá leží.“ Tam já půjdu, plakat budu, na ten tmavý hrob sednu, a pro tebe, má panenko, těžké hoře ponesu. Těžké já ponesu hoře, až mne smrt vysvobodí, a věneček z rozmarýny na můj příkrov položí! 1) S místem tímto srovnej první polovici písně „Kytice“ v rukopisu Kralodvorském.
Erben 2/303 | Pantáto pantáto! (57%)
Pantáto, pantáto! hezkou dceru máte: budu za ní chodit, jest-li mně ji dáte. „Karlíčky Karlíčku! nevěřím tvé řeči; nebo jsi falešný, hledí ti to z očí. Celý jsi falešný a máš hrdé srdce: žádná panna tobě už věřili nechce. Mne’s taky oklamal, lásku’s mi sliboval: já jsem ti věřila, nešťastná jsem byla.“ Seděla vzdychala, drala drobné peří: „Nechť žádná panenka mládencům nevěří!“
Sušil 0352 | Ty milotské zvony (57%)
Ty milotské zvony pěkně vyzváňajú, lidé povidajú: Co to znamenajú? Jedni povidajú: Pútničkové idú, druzí povidajú: Pochovávat budú. Pochovávat budú jednej vdovy syna, co ho otrávila galanečka milá. Neščasná galanko, jak na pohřeb půjdeš? Nešťastná galanko, jak naříkat budeš?
Erben 5/362 | Nešťastná lucerna (57%)
Nešťastná lucerna, ta mi zhasit; než jsem se vobrátil, varta přišla: tu mě vzali a svázali, dali mě pro milou do šatlavy. Minul den, druhej den, třetí taky, dala se má milá po mně ptáti: kde já chodím a co činím, že já mou panenku nenavštívím.
Galko 1/136 | Ked som išla z kostola (57%)
Keď som išla z kostola, milého som videla; sadla som si na kraj na lavičku, slzy mi tiekli po mém líčku. (Ó, nešťastná hodina, v ktorej som ťa videla; ej, nešťastné to časy boli, keď sme sa my dva poznať mali.) Slobodička, sloboda, kde si sa mi podela? Falošní chlapci mi ju vzali, čo ma falošne milovali. Ešte jednu sestru mám, ja tej takú radu dám, žeby sa mladá nevydala, falošným chlapcom pokoj dala.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Poloczek IV 536 | Ľúbosť ľúbosť ti nešťastná ľúbosť", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 14 Kvě 2025), URL: http://folksong.eu/cs/song/20234