Smutný 42/006 | Ako je to ťažko lúbost

5 words

Sušil 0351 | Ta uninská rola (100%)
Ta uninská rola černo pooraná, žabiu tam pachouka Uďheli z Unína. A jak ho tam zabiu, do žita odskočiu, skočiu k pohůnkovi: Jak je pachoukovi? Michale, Michalku, odpusti mně vinu, že sem ti do huavy dau smrtelnú ranu. Odpúščám, odpúščám ale velmi ťažko, že je mé srdečko poraněné všecko. Vy tetko Doračko, smutná, neveseuá, nesem vám synáčka v halinečce z pola. Vy tetko Doračko, nic sa nelekajte, pro vašeho syna bíuú puachtu dajte. Michale, Michalku, kdo je ti příčina? Kdo by byu, mamičko? Uďheli z Unína. Že bys mně, Michalku, moheu ešče ožit, ešče bych ti daua košelu zuatem šit. Nechcu já, mamičko, košele zuatovej, už já dávno čekám tej smrti hotovej. Zandite, mamičko, pro tech knězů gbelských, já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Ja, co si, Michalku, gbelských knězů žádáš? A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš. Jak bych já, mamičko, tolej hříchů neměu? Šak sem já nejednu děvečku podvedeu. Nejednu podvedeu, nejednu okuamau, kerak by sa Pán Bůh na mňa nerozhněvau? A ten gbelský cinter kolem mauovaný, leží tam Michálek pěkně pochovaný. Na jeho hrobečku rozmarýn zelený, to gbelským pachoukom roste na znamení. Na jeho hrobečku marijánek roste, vy gbelské děvčátka, vínky z něho neste. Ta jeho rodina třema řady stáua, tak ho naříkaua, jak muzika hráua. Na nebi hvězdička, na zemi děvečka, tak ho naříkaua jeho frajerečka. Na nebi měsíček, na zemi tatíček, tak ho naříkaua mamička, tatíček.

Černík 1908 / 100 | Keď som mašíroval (100%)
Keď som mašíroval, tatko na mňa volal, Bože mój, synu mój, ťažko som ťa choval. Já som ťa vychoval z růže bielým kverom, včil sa mi prechodzíš medzi cudzím svetom. Medzi cudzím svetom, medzi cudzozemci, medzi cudzozemci, ako medzi štěnci.

Galko 3/006 | Už sa ten Janíčko odebiera (100%)
Už sa ten Janičko odebiera, [: na okenko klope, smutné volá: :] Podajže mi, milá, podaj vody, [: pre teba ma mé srdenko bolí. :] Ja by somc’ dobrej vody podala, [: keby som sa tvého kona nebála. :] Neboj sa ty, milá, mého kona, [: však je pri mém bočku šabla nová. :] Všecko mi je má manka príčina, [: za mojím chrbátom ona stála. :] Ach, mamičko moja, nestojte mi, [: za mojím chrbátom neplačte mi. :] Jako by som smutná neplakala, [: ked som ta ja tažko vychovala. :] Na fraštackých lúčkach šibeničky, [: na tých šibeničkách makovičky. :] Kdo tí makovičky trhat bude, [: na tých šibeničkách viset bude. :]

Galko 1/379 | ldem, idem, neviem skade (100%)
Idem, idem, neviem skade, moje srdce ako v ľade, lebo moju vlasť opúšťam a v šíry svet nohy púšťam. (Idem, idem, lebo musím, chudobnej som matere syn, chudobná ma mati mala, horko ťažko vychovala. Potĺkeň som bol a budem, pokiaľ v ohni nezahynem; radšej v ohni než v špitáli, bodaj sme ho nepoznali. Ten Pivoda, náš kapitáň, platil by nás, nemá nič sám, jeho mundier otrhaný a koňa mu šklbú vrany.)

Černík 1908 / 119 | Kerá panna (100%)
Kerá panna stává z lože, červená je jako růže, červená je taková, kerá vienka zachová. A já som ho zachovala od večera až do rána, od večera tmavého až do rána bielého. A keď prišlo bielé ránko, prišla mamka pod okénko, staň, Janoško, staň vzhůru, verbujů ťa na vojnu. Bežce domů, má mamička, osedlajce mi koníčka, sedlajce mi vraného, budzem sadac na něho. Keď som na koníčka sadal, tatko na mňa takto volal: » S Pánom Bohom, synu mój, ťažko som ťa vychoval. « Choval som ťa z růže kvetom, včilej idzeš cudzím svetom, choval som ťa laliju, a včilej ťa zabijú. S Pánom Bohom , má mamička, s Pánom Bohom, mój tacíček, s Pánom Bohom, mamička, aj moja frajérečka.

Smutný 42/006 | Ako je to ťažko lúbost (100%)
Ako je to ťažko lúbost

Bartoš 1901 / 0612 | (100%)
1. Pozri, miłá, na ten stromeček zeľený, keď je pěkný, každý z něho jodłomí.* A ty moja najmilejší, taká si pokeľ chłapci něužijú tvéj krásy. Keď zažijú, potom špatná zostaneš, kdě že sa ty, duša moja, poděješ? Já sa hodím do téj bystréj vodičky, kdě sa perú drobné ryby, kačičky. Čo by si sa do téj vody hádzała, ťažko teb'a tvoja mamka chovała. 2. Vyrostuol mi pred okénkom hrebíček, naučil sa do nás chodiť Janíček. O, Janíčko, duša moja, miłý mój, není si ty taky verný, jak si boł. Není si ty taky verný, jak si boł, ľebo už ťa můj kamarád odvedoł. Odvedoł ma, duša moja, od teb'a, že nemožem ani hľeďať na seb'a.

Bartoš 1901 / 0788 | Ťažko tomu kameňú (100%)
Ťažko tomu kameňú, co pod vodú plyne, [: ešče je tomu ťažéj, :] kdo koho miłuje. A já su tá prvotná, co sem miłovala, [: a Pambů dáł, Pambů vzáł, :] sama sem ostała. Ostała sem samotná, jako tá hrdľička, [: kerá po poľi ľétá :] hľedá si samečka. Została sem samotná, jako hruška v poľi, [: dyž z ní hrušky otrhá, :] ona sama stójí.

Sušil 0905 | Ťažko je mně ťažko (100%)
Ťažko je mně, ťažko na srdečku mojem, jak by naňho vuožiu sedem centů kameň. Ťažko je mně, ťažko, ani neuléhá, néní věci možná, abych neumřeua. Ťažko je mně umřit, keď mia nic nebolí, šohajička si vzít, keď mej vůle néní. Hodina je mně deň a deň je mně týdeň, týdeň je mně rokem s nemiuým čuověkem. Nastane neděla, keď půjdem z kosteua, uvidím miuého, šohajka švarného. Neděla s pondělkem, to je veseuý den, dycky mně grumluje šohajek pod oknem.

Bartoš 1901 / 1166 | Ze St Břeclavy (100%)
Ešče sem nezačał svú miłú miłovat, [: došła ceduľenka,:] že mám narukovat. Ked sem narukovał, otec na ma vołał: [: Bože můj, synu můj, :] ťažko sem ťa chovał. Choval sem ťa, chovał, jak modru ľeľeju, [: a včiľ sa procházíš :] mezi infanterjú.

Bartoš 1901 / 0604 | (99%)
1. Ach máło ty ně, miłá, máło ty ně věříš, že małým okénečkem dycky za mnú hľedíš. Ach, jak bych ti, synečku, jak bych ti věřiła, dyž sem já tvoju łásku v něděľu zkusiła. Ach ťažko je ně ťažko na mojém srdečku, ach, jak by ně ho zvázáł hedbavnú šňůrečkú. Ach, hedbavná šňůrečka, ona je teňučká, ona sa ně vřezała hrubě do srdečka. 2. Ach synečkova mati, ona je tak dobrá, nedała si ně vzít, že su já chudobná. Ach já na ňu odkážu, takovú otázku, nech si svoje syny uváže na provázku. Ach ľesti nezdrží, súkenný provázek, nech si dá uděłat cigánu řetázek.