Černík 1908 / 134 | Už som já

25 words

Černík 1908 / 134 | Už som já (100%)
Už som já zabola na dvoje, na troje, na tebja němóžem, pocešenie moje. Už som já zabola na drobnú fialku, na tebja němóžem, falešný šohajku.

Černík 1908 / 128 | Vylecel sokol (64%)
Vylecel sokol hore na topol, vylecel on hore, až tam hdesi bore, nad volačí dvór. Hanička malá, hdosi ťa volá, jak si nění pyšná, abys k němu išla sama, jediná. Ona něišla, posla poslala; a ty, milý posle, vykonej to slušne, ako já sama. Posel vykonal, sebe namlúval, tu švarnú Haničku za vernú ženičku sebe namlúval. Ber sa, Hanička, ber sa na sobáš: koně širované, dzievča šnorované, do koča dané. Išli pres pole, zrikli na koně, ozri sa, Hanička, sivá holubička, šetko je tvoje. A čo je tvoje, to je aj moje, len som si zabola vienek na stole. Vienek na stole, vienek zelený, prscienek ze zlata, krempírská robota, sokole sivý.

Černík 1908 / 096 | Vydávaj sa (18%)
Vydávaj sa, moja milá, vydávaj sa, na mňa sa ty něčakaj sa, něčakaj sa, na moje ženěnie, moje pocešenie, něčakaj sa, něčakaj sa, něčakaj sa. [: Čo bych sa já, mój šohajko, vydávala, :] keby mi tvá mamka, sivá holuběnka, tebja dala, tebja dala, tebja dala. [: Ale že mi tvoja mamka tebja nědá, :] radšej si ťa mamka, sivá holuběnka, doma něhá, doma něhá, doma něhá.

Černík 1908 / 234 | Ej po rýnecku (18%)
Po rýnečku chodzila, v hrsci pérenko nosila, pój sem, šohajko, moje srdénko, čosi som ci kúpila. Já to pérenko rád vezněm, tebja, duša má, něveznem, máš ty, Hanička, červené liečka, tebja veru něveznem. Ach, padá, padá listopad, pozdravujem ťa nastokrát, tvé pozdravenie, mé pocešenie, že ťa mosím zaněchac.

Černík 1908 / 293 | V sucholozskéj seči (18%)
V sucholozskéj seči jeleneček bečí, bečí, bečí, béká, hajný naň ho čeká. Počkaj, jelenečku, zatrepeš hlavičkú, potom si spomeneš na svoju mamičku. Má mamička stará ťažko mňa chovala, strelil hajný na mňa, hlavenka má padla. Staň, synečku, hore, pocešenie moje, už němám žjadného, len tebja samého. Něstaněm, mamenko, nění, moja, možná, už je má hlavenka na prach zmotolená.

Černík 1908 / 143 | Žalo dzievča (18%)
Žalo dzievča, žalo tvávu v osyčí, prišli k němu dva hajníci, myslivci. Kosák vzali, polámali: »Choj domů, verbujú ci švarné chlapce na vojnu.« Keď verbujú, něch verbujú, já nědbám, já za jedno pocešenie kolik mám.

Černík 1908 / 071 | Nědzela s pondělkom (18%)
Nedzela s pondělkom móže pre mňa něbýc, šak němá galána, němá mňa hdo budzic. Němám pocešenie ani pocešíčka, hdo že mňa poceší, leda má mamička

Černík 1908 / 006 | Červené jabúčko (18%)
Červené jabúčko po zemi něgúlaj, moje pocešenie po svece nětúlaj.

Bartoš 1901 / 0593 | Dycky's ty ně říkáváváł (14%)
[: Dycky's ty ně říkáváváł, že ty si ňa vezneš, :] [: až tú drobnú jateľinku :] pod hájíčkem zežneš. [: Už's tú drobnú jateľinku pod hájíčkem zežáł, :] [: a můj švárný šohajíčku :] ešče sis ňa nevzáł.

Sušil 1589 | Křepelila malá křepelenka (14%)
Křepelila malá křepelenka, křepelila překrásná panenka. Křepelil s ňú1) malý krahulíček, křepelil s ňú2) překrásný Janíček. Co tu děláš, malá křepelenko, co tu děláš, překrásná panenko? Viju vínky, malý krahulíčku, viju vínky, překrásný synečku. Dej mně jeden, malá křepelenko, dej mně jeden, překrásná panenko. Já ti nesmím mého vínka dáti, láli by mně otec a ji máti. Dyž ti bude otec, máti láti, přijdi ke mně křivdu žalovali. Já tě budu věrně litovati,3) až se budú hory zelenati.4) Křepelila nad lúkú zelenú, zobala tam jetelinku drobnú. Ešče se jí dosti nenajedla, pravú nožkú si ju pomrvila. Křepelila nad studňú studenú, popíjela5) voděnku studenú. Ešče se jí dosti nenapila, levú nožkú si ju zakalila.

Bartoš 1901 / 0968 | Ja vołky vołky (14%)
Ja vołky vołky, mé sivé vołky, vołky połověnky! Jak dojedeme na tú doľinu, na doľinku rovnú. Tam vás napójím, tam vás nakŕmím jateľinkú drobnú.