Bartoš 1901 / 0337 | Čérné očky čérné jako ty trnečky

23 words

Bartoš 1901 / 0337 | Čérné očky čérné jako ty trnečky (100%)
Čérné očky, čérné jako ty trnečky, ony by nespały [: ani hodinečky. :] Téj noci nepsały, na druhú nebudú azda mé očička [: na spaní zabudú? :]

Bartoš 1901 / 0472 | (40%)
1. Nad javornýčky sedá hrdľičky, tam si Janýčko krmý konýčky. Čo jim on dává? Seno i oves. Povedz my, myłá, čos płakała dnes. Já som płakała pre čiérné oči, ked my nespały po devet nocí. 2. Išieł za humny, kôn sa mu vrátył, zapłac my, myłá, čo som utracił. Já nezapłacím, nenye som vynna, nech ty zapłatý tá tvoja myłá. Tá tvoja myłá aľebo jinšá, nech ty zaplatý tvá najmyľejšá. 3. Ej hoja hoja, šabľenka hołá, poradz my neco, frajérka moja. Já ty poradzím: Janko, ožen sa! A já zas tebe: Myłá, vydaj sa! Já ty poradzím: Janko, vezny ma! A já zas tebe: Má myłá, sci ma!

Galko 1/297 | Kedby som ja mala, ej, klúče (40%)
Kedby som já mala, ej, klúče od svitania, nedala bych svitat, ej, od zajtreka rána. Kedby som já mala, ej, klúče od deničky, nedala bych svitat, ej, za dve hodinečky. Kedby som já mala, ej, sokolové krídla, zaletela by som, ej, kde môj milý býva. Sadla bych mu, sadla, ej, na jeho biely dom, až by zaplakalo, ej, jedno srdienko v nom. Sadla bych mu, sadla, ej, na maštalné dvere, až by zahržali, ej, jeho vrané kone. Kone vrané, kone, ej, prečo vy hržete, či vy moju milú, ej, niekde nevidíte? My jej nevidíme, ej, ale ju čujeme, v hlbokej doline, ej, spieva na zeline.

Erben 2/484 | Vyletěla holubička (12%)
Vyletěla holubička ze skály, probudila černé oči ze spaní. Kdyby byly černé oči nespaly, byly by tu holubičku dostaly. Nebyla to holubička, byl to pták: když mne nechceš, můj holečku, nechej tak. Když mne nechceš milovati, nechtěj si: bude si mne namlouvati hodnější.

Sušil 0091 | Svatý Lukáš maléř Boží (12%)
Svatý Lukáš, maléř Boží, on maloval obraz Boží.1) Nemoh on ho vymalovať, musel nad ním podřimovať.2) Matka Boží přistúpila, obraz svatý malovala. Svoje líčka přiložila, hned obrázek ozdobila. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný,3) Častochovu oběcaný. Zapřahajte šest pár volů, vezte obraz k Častochovu.4) Postavte ho na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú lidé putovati, zdraví tamo nabývati. A když jeli krajem lesa, pohonič bičem zapleskal. Když prostřed lesa přijeli, třé zbůjníci vyskočili. Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte.5) Vezem obraz svatej Panny, na Častochov oběcaný.6) A my vám ho porúbáme, a my vám ho posekáme. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte. Zkameňáte jako múry, na památku tej figúry.7) Jali rúbať, jali sekať, matky Boží nelitovat. Jeden zaťal, hned zkameňal, druhý zaťal, hned zdřevěnal. A to máte na památku, nerúbajte Boží matku. A ten třetí Boha chválil, že obrazu neporanil.8) K Častochovu dále jeli, na kopečku zastavili, dále už jeti nemohli. Tu mě složte na kopečku, proti jasnému slunéčku. Budú ke mně putovati, zdraví u mne nabývati.9)

Sušil 1037 | Vyletěla holuběnka ze skály (12%)
Vyletěla holuběnka [: ze skály, :] probudila modré oči ze spaní. Dyby byly modré oči nespaly, byly by tu holuběnku dostaly. To nebyla holuběnka, to byl pták, dyž mě nechceš, má panenko, nechej tak.

Erben 3/077 | Zazpívej slavíčku! (12%)
Zazpívej, slavíčku! zvolej mně mou dívčku, spí na půnebí: Vstávej, Ančičko! stroj snidaníčko, už je den bílý. „Co pak mě voláte, spáti mně nedáte s mým nejmilejším? líbezný spaní po milování noci včerejší!“

Erben 5/304 | Jeníček v maštali (11%)
Jeníček v maštali vrany koně češe, ohlíží se stranou, kdo mu co přinese. Nesou ti, Jeníčku, dvě pouta a zámek: dává ti, Jeníčku, císař pán závdavek. Dej pozor, Jeníčku, až půjdeš od panny, čekají tam na tě Novodvorští páni. Novodvorští páni rádi tebe mají: koníčka vraného a palaš ti dají. – A já jsem jim ušel až k bílému dvoru, tam jsem sobě vylez na vysokou horu. Tam bylo mé spaní do dne, do svítání, až mne má panenka zvolala k snídaní.

Sušil 1979 | Sel sedláček lebedo (11%)
[: Sel sedláček lebedo :] [: na tom panským hódělo.1) :] Di, ženičko, di domo, hovař neco k vobědo. Sedlák jede z vorání, žena stává ze spání. Cos, ženičko, dělala, žes voběda nedala? Třela sem já konopě na té panské robotě. Des konopě potřela, kams pazdeří poděla? Strhla se tam víchora, pazdeří nám pobrala.2)

Galko 1/025 | Ľudia vravia, že som ja taký (9%)
Ľudia vravia, že som ja taký, že si ja preberám medzi dievčaty; a ja si vyberiem, ak mi pán boh dá, len také dievčatko, čo ma rado má. Švárne dievča perečko vije z červenej ružičky, bielej ľalije; a ja si ho poznám, i ono ma zná, azda mi perečko za klobúčik dá. Či by si mi vedel povedať, prečo ťa radšej mám, ako otca, mať? Ej, na to, dievčatko, odpovedi niet, lebo ťa radšej mám, ako celý svet. Moja mať ti mi to povedá, že mňa, šuhajíčko, za teba nedá; v tom mi nezabráni moja rodina, ani tá uhorská celá krajina.

Galko 1/062 | Bola jedna hrdlička (9%)
[: Bola jedna hrdlička, :] [: chovala si sokola. :] [: Chovala ho sedem liet, :] [: a na ôsmy leteu preč. :] [: Ta on leteu, zaleteu, :] [: až na Krakou prileteu. :] (do Krakova prileteu) [: Sadou si on na rinček, :] [: na ten drobný kamenček. :] [: Tak si žalostne spievau, :] (Tak žalostne zaspievau) [: až sa Krakou rozliehau. :] [: Prišla k nemu hrdlička, :] [: jeho vlastná sestrička. :] [: Brat môj, brat môj premilý, :] [: čo si taký veselý? :] [: Azda sa ty nazdávaš, :] [: že ty doma žial nemáš. :] [: Toto siedma nedela, :] [: ako mamka zomrela. :] [: Leteu, leteu, zaleteu, :] [: na cintorín prileteu. :] [: Či spíš, mamka, či čuješ, :] [: či mi hore nestaneš? :] [: Ja ti stati nemôžem, :] [: prilahla ma čierna zem. :]