smrć | Katalog lidové písně

Displaying 1 - 5 of 5

Bartoš 1901 / 0103c | Kedz sa miłý na vojnu brał

Kedz sa miłý na vojnu brał, svojéj miłéj tak povedał, aby sa ľen nevdávała sedjom rokóv naň čakała. A kedz boło v sedmém roce, žała trávu pri potoce, uvidzěła tam ísc pána od vojákóv kapitána. Vitám vás, vojáčku, z vojny! Čo tam robí ten mój miłý ? Co by robił, on sa žení, boł som na jeho veseľí. Čo mu, miłá, čo vinšuješ kedz ho tak verně miłuješ? Vinšujem mu teľko zdraví, čo je v tom potoku trávy. Čo mu, miłá, čo vinšuješ, kedz ho tak verně miłuješ? Vinšujem mu toľik złata, čo je v tom potoku błata. A čo mu ešče vinšuješ, kedz ho tak věrně miłuješ? Vinšujem toľik hubičék, čo je na nebi vězdzičék. Čo že mu ešče vinšuješ kedz ho tak verně miłuješ? Vinšujem své srdce verné, aby přišeł brzo ke mně. Bys boła zľe hovoriła, boła bys tu smrc zkusiła, za to že’s gaľánka verná, za to budzěš ženka moja.

galán

hubička

nebe

potok

pán

rok

sedm

smrt

srdce

svůj

tráva

věrný

veselý

voják

zdraví

zlo

žena

ženit

milý

Černík 1908 / 190 | Stála Kačenka

Stála Kačenka u Dunaja, bielé nohy si umievala. Čiernookého syna mala, hodzila ho do Dunaja. Choj ty, synku, dolu vodú, a já ešče pannú budu. Stála baba za Važinú, očúvala Katerinu. Stará baba němeškala, hněc rychtárovi vedzec dala. A rychtárja němeškali, Kačenku hněc chycic dali. Dali ju tam do cemnice, plačú ju tam tri dzievčice. Pozri, Kačenko, ven oknami, čí sa hen to veznú páni. Veznú sa tam ci trja kaci, čo mňa budú zacínaci. Bola Kačenka jako gula, hněc sa katovi zalúbila. Chceš-li, Kačenko, moja býci, alebo smrc okusici? A já něscem tvoja býci, radšej chcem smrc okusici.

babička

bílý

chtít

dolů

Dunaj

Kateřina

malý

noha

čekat

panna

plakat

rád

smrt

starý

stát

syn

tři

ven

voda

Černík 1908 / 292 | Kvitne jabloň

Kvitne jabloň aj malina, nězdravá je moja milá, nězdravá je velice, že je Janko v cemnice. A vy páni, čo myslíce, keď mi Janka něpuscíce? Puscice mi milého, ach, pre Boha živého. My milého něpuscíme, radšéj na smrc odsúdzíme. »Puscice mi milého, ach, pre Boha živého.«

aj

Bůh

Jan

kvést

malina

milý

panna

rád

smrt

velmi

živý

jabloň

Sušil 0050 | Mladzěněčku mlady

Bělá ???

Mladzěněčku mlady, kaj ty povandruješ? »Z tej země do jinej, do krajiny cuzej.« Kdo cě tam opatři, dy cě smrć zachvaci? »Mam ja tam svu milu Panenku Mariu.« Ona mne opatři, dy mne smrć zachvaci. Košulu ušije, do ni mne obleče. Do truhly mne vloži, do hrobu položi. Do hrobu položi, do nebe sprovodzi.

cizí

mladý

mládenec

panna

milý

Marie

nebe

země

košile

hrob

položit

vandrovat

smrt

krajina

jiný

Sušil 0207 | Stala se v Pilšču novina

Stala se v Pilšču novina, že pani pana zabila. Schovala ho do zahradky, rokytku na něm zasila. Růsć, rokytko, růsć vysoko, jak je můj pan zvyš, hlyboko. Rokytka ji nic nězešla, bila růže ji vykvetla. Jdzi, pachole, jdzi do pole, co to tam jedzě za dvoje? Nejsu to žadni panove, jsu to panovi bratrove. Jak přijeli, za stůl sedli, po svym bratře hned se ptali. Ptamy se vas, vy švagrova, esli vaš pan něni doma? A už je dněskaj třeci deň, co ten můj pan, co vyjel ven. Jdzi, pachole, do maštale, jsu-li tam panové koně? Koně panove v maštali, všecky hladem řehotaji. Jdzi, pachole, do komnaty, jsu-li tam panove šaty? Šaty jeho su na ložu, srdečko trči na nožu. Jdzi, pachole, do světnice, jsu-li tam jeho střevice? Střevice jeho su na ložu, srdečko trči na nožu. Stroj se ty s nami, švagrova, sedněš s nami do kočara. Ona se hnědaj strojila, do kočara s nimi sedla. A jeli tam kole vody, byly tam pěkne jahody. O, jahody, vy jahody, co scě pěkne kole vody! Něskoro nas lutujecě, dy už na smrć vandrujecě.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"smrć", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 17 Čer 2024), URL: http://folksong.eu/cs/word/2292