prosila

Displaying 1 - 5 of 5

Bartoš 1901 / 0841b | Mesiáš přišel na svět pravdivý

Mesiáš přišel na svět pravdivý a prorok vzácný, s velkými divy; mezi jinými zázraky, dělal z vody víno taky v Kaně Galilejské. Veselí v Kaně bylo spraveno, Pána Ježíše na ně proseno, též i učeníky jeho, by poznali Pána svého v Kaně Galilejské. Jídla, pokrmů, všeho dosť bylo, cokoli jenom hrdlo ráčilo; jiných věcí nadbývalo, vína nedostávalo v Kaně Galilejské. Panna Maria, když to uzřela, o nedostatku vína zvěděla, prosila jest Syna svého, by učinil z vody víno v Kaně Galilejské. Pán Ježíš ráčil ozdobit hody, kázal nanosit do štoudví vody, hody, hody, vzácné hody, učinil Pán víno z vody v Kaně Galilejské. Panna Maria, když to uzřela, koflíček vína nalit si dala, víno, víno, vzácné víno, nikdys tak dobré nebylo v Káně Galilejské. Petr apoštol stojí při džbáně, volá na Jana: Poď ke mně Jene. Víno, víno, vzácné víno, nikdys tak dobré nebylo v Kaně Galilejské. Pro narození milého Syna, Bože, rač nalít dobrého vína a po této časné smrti, rač plný koflík nalíti v království nebeském.

Bůh

dobrý

dělat

hody

Jan

Ježíš

jiný

král

kázat

Marie

milý

panna

poznat

prosit

pán

smrt

stát

svět

syn

veselý

voda

volat

vzácný

víno

věc

rád

Bartoš 1901 / 1073 | O sv Dorotě

O sv. Dorotě. Byla svatá Dorota, Pobožného života, Pěkně, čistě chodila, Protože svatá byla. Šla jednou přes králův háj, Potkal ji tam sám pan král. Chceš Doroto, chceš mou být? Chce ti celý svět sloužit; »Nechci, králi, nebudu, Slíbila jsem jinému, Slíbila jsem jinému, A to Bohu samému.« Král se na ňu rozhněval, Do žaláře vsadit dal, Do žaláře vsadit dal A na vojnu odjechal. Sedm let tam bojoval, Na osmý rok přijechal. A jak domů přijechal, Na Dorotu hned se ptal. Je Dorota, je, žije, Nejí ani nepije. Král se na ni rozhněval A katu ji pod moc dal. Kat s ní ide po mostě, Rozmlouvá s ní po sprostě: Chceš, Dorotko, chceš mou být? Chci ti život zachránit. »Nebyla jsem královou, Ne tak býti katovou.« Kat se na ni rozhněval, Na oleji smažit dal; Ona Boha prosila, Aby hrom bil do kola A hned z čistého jasna, Až se země otřásla. Lidé práce nechali A ku králi spěchali Pane králi pravda jest, Že Dorota svatá jest »Vezmi kate sekeru, Setni Dorotě hlavu.« Již je Dorota sťata, Duše do nebe vzata Andělé duši vzali A tělo pochovali. Doneste jí lilie, Od Panenky Marie, Doneste jí ovoce Od nebeského Otce.

Erben 2/110 | Seděla pod borovičkou

Hradec Králové

Seděla pod borovičkou, plakala, že má chudičkou kytičku rozmarínovou na zahrádce. Prosila božího deště, aby jí vyrostla ještě kytička rozmarinová na zahrádce. Mladost, radost! ani mně nedají dorost: včera mně minulo patnáct let, už jsem jich přelhala devět. Nedám, nedám, mládenci, to vám povídám, se stromu jablíčka trhali: musíte času čekati. Kdyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo tři hubičky nebo čtyry, to je děvče roztomilý! Už jdou děvčátka z Lomečku, už jdou děvčata z Lomce: mají červeny čepení, mají zeleny věnce. Pověz mně, och má znejmilejší! kudy k vám budu chodit? Vokolo humen je cestička, ta tě k nám bude vodit. Vokolo humen je cestička, je pěkná drnovatá: kdy ty k nám, můj Honzíčku, pří-deš, sedni před naše vrata. Před těma našima vratami je pěknej bílej kámen: kdy ty k nám, můj Honzíčku, přídeš, jenom si sedni na něn. Před těma našima vratami je pěknej kameníček: aby vo tom lidi věděli, že jsi můj milovníček. Šafáři,[19] mlynáři! z vašeho dvora krásná osoba vychází. Jeníčku, bratříčku! nabí flintičku, postřel Aničku na hrázi. Nechám jí, neznám ji: ona mně koupí na pěkný šaty hedbáví. Já jí zas zlatý pás, stříbrný přazky, zlaty podvazky: „Tu máš, Ančičko, zlatá perličko! lásku zas.“ Adámku náš! co pak děláš? na lonce ti pasou,

Erben 2/289 | Sázela má milá

Písek

Sázela má milá modrou fíjaličku; když ji nasázela, prosila vlažičku. Vlažička nepřišla, přišla jen rosička, aby jí neuschla modrá fijalička. Modrá fijalička co pávové peří: každá holka blázen, která chlapci věří. Já taky věřila a jsem oklamána: ztratila jsem prsten s třema kamenama.

chlapec

milý

pero

prosit

ztratit

holka

modrý

páv

prsten

rosa

Erben 2/763 | Já bych se rád ženil

Písek

Já bych se rád ženil, žádná mne nechce; šel bych na námluvy, jde mi to těžce. Panenky i vdovy, každá se bojí, že bych ji bívával dubovou holí. Vždyť já nejsem Turek, vždyť já jsem křesťan: když by mne prosila, však bych já přestal.

dub

chtít

panna

prosit

rád

těžký

vdova

ženit

bát se

Turek

namluvit

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"prosila", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 03 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/cs/word/4815