Kolberg 03 / K0075

4 words

Bartoš 1901 / 0114 | W moim ogrodeczku szalwiia (100%)
W moim ogrodeczku szalwiia modrym kwiateczkem wybiia, tam panny siadaią a wionki wiiaią na dary. Przyszedł teź ku nim dziad starý, prosił o wionek o mały. Jam prawa dzieweczka, niedam ci wioneczka, boś starý. Przyszedł ku nim człek młody, prosił o wionek o modry. Ono ich wisi sześć, weż sobie, ktorý chcesz, gdyś młody. Chodziła panna w ogrodzie, nie spozdieła sie o szkodzie; wyskoczył dziad z lasa, niosł pannę do lasa, to tobie. To masz panienko za ono, co ci przed laty słożono, mnieś za błazna miała wionka dać niechciała, panienko. . Gdyš ty chciała w on kośćioł iść, dałas ty się i sześciom wieść, jedni ci służyli, drudzy cię drożnili, panienko.

Bartoš 1901 / 0835 | Zbledła pani zbledła (100%)
Zbledła pani, zbledła, w okieneczku sedła, biły cuker obirała, cały děň ho jedła. Musim ja jit k něj, co ma miła czyni, vije wionki liwendowe na zelenej skrzyni Jam ji pěkně pytał, by mi jeden dała, a ona mi nic nerzekła jeny zapłakała. Uwiła mi wionek mały liwendowy, a ja ji zas za to mam dať fortuch kartonowy. Fortuch kartonowy, tež i laňcuch złoty, a to ty masz, ma dzieweczko nelutuj tve cnoty. Tož juž tvoja cnota v kolebecce leži, a twuj wionek liwendowy na doł z wodu běži. Choci až bym ja sedła na vežy Stromenskej,* to juž vice neuhlidám tej cnoty panenskej. Szanujtež, dziewczatka, waszej poctiwosti a jako ta hałuzeczka svojej zelenosti. Choci až bym ja sedła na sto brannych koni, to již wice meho wionka žaden nedohoni. Smutná hałuzeczka, kdy z nej listek vypadne, a to tež tak ta dewečka s kterej krasa spadne.

Sušil 0073 | Postil se tě Pán Bůh (0%)
[: Postil se tě Pán Bůh štyrydceti dní,:] štyrydcet dní, štyrydcet nocí. A přišel tě k němu pokušitel zlý, přišel k němu ďábel šeredný. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení.1) Jsi-li, Jesu Kriste, jsi-li syn Boží, udělej mně chleba z kamení. Není jenom člověk samým chlebem živ, je živ také tím slovem Božím. Zkoušel Krista Pána, zkoušel po druhý, vynesl tě ho na chrám vysoký. Aj, jsi-li ty, Kriste, jsi-li syn Boží, spusť se dolů a staň na nohy, zadrží tě andělé tvoji. Netřeba mě, ďáble, dolů spouštěti, mám své nohy, možu choditi. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po třetí, vynesl ho na hora vysoký. A z té milé hory mnoho viděti, mnoho světa, drahého květa. Chceš-li se mně, Kriste, chceš-li klaněti, volím tobě to všecko dati. Všecko je to, ďáble, všecko je to mý, i tady to drahé kamení.2) Kopnul3) Pán Bůh ďábla pravým kolenem, hleď, ďáble, hleď do propasti,4) nemáš ty mě v ničem podvesti.

Bartoš 1901 / 0064 | (0%)
1. [: Kúpíł sem si roľí :] [: v tom Holickém poli, :] [: dáł sem si ho zorat :] [: dvanásti bivoły. :] [: Dáł sem si ho zorat, :] [: aj sem si ho zaséł, :] [: hneď skoro z večera :] [: ľež měsíček zašéł. :] [: Aj sem si ho zaséł :] [: grajcary, patáky :] [: a ony mě zešły :] [: toraľe, dukáty. :] 2. [: Stavajú, stavajú, ;] [: šibeničky dvoje, :] [: vyber si, Janoško, :] [: keré budú tvoje :] [: Na keré ňa dajú, :] [: na tych budu visat, :] [: bude ně z hlavičky :] [: tuľipán vykvětat. :] [: Tuľipán, tuľipán, :] [: kedy ta trhat mám? :] [: Dočkaj do neděľe, :] [: až sa rozeleňám. :]

Bartoš 1901 / 1076a | Pod šabľe pod šabľe (0%)
Pod šabľe, pod šabľe i pod obušky; my šecko bereme, aj płané hrušky. Tuto nám nedaľi, tuto nám dajú, komára zabiľi, słaninu majú. V jednéj díri netopýri a v druhéj sú chrústi, počúvajte, miľí páni, jak to bude hústi. Teče voda z vinohrada do doľního konca, staré boty do roboty a nové do tanca. Toto bude na konopě, toto bude na ľen, toto bude na kapustu, toto bude na chren.

Bartoš 1901 / 1076b | Pod šabľe pod šabľe i (0%)
[: Pod šabľe, pod šabľe, i pod obušky, my šecko bereme, aj płané hrušky. :] [: V jednéj díri netopýri a v druhéj sú chrústi, počúvajte, miľí páni,jak to bude hústi. :] [: Tudy nám nedaľi, tudy nám dajú, komára zabiľi, słaninu majú. :] [: Teče voda z vinohrada do doľního konca, staré boty do roboty a nové do tanca. :] [: Toto bude na konopě, toto bude na ľen, toto bude na kapustu, toto bude na chren. :]

Bartoš 1901 / 1077 | Řehoře svatého učitele velikého! (0%)
Řehoře svatého, učitele velikého! My sme žáci, slavnost máme, radujem se z toho. Jestli nám nic nedáte, šak se podiváte, [: všecky hrnce vám poklučem, co v polici máte! :]

Bartoš 1901 / 1130b | Novoveščí úřadkové (0%)
Novoveščí úřadkové [: tvrdého srdečka, :] daľi oni sobě naľét [: starého vínečka. :] Jak sa oni podnapiľi, [: tak sa poradiľi, :] kterého by šohajíčka [: do vojny chytiľi. :] Bohatého bude škoda, [: ten nech robí doma, :] ten chudobný, ten ubohý [: mosí ít do vojny. :] Chytiľi mého miłého [: šohaja švárného, :] a já zaňho půjdu prosit [: císařa samého. :] Císařovná, mładá paní, [: ceduľenku psała, :] kterého by šohajíčka [: z vojny dom dostała. :] Dybys ty tu, miłá, stáła [: třebas do půl noci, :] my ti přeca nepustíme [: tvoje čérné oči. :] Kdybys ty tu, miłá, stáła [: do rána bíłého, :] my ti přeca nepustíme [: tvojého miłého. :]

Bartoš 1901 / 1134 | Edem chłapci veseľe (0%)
Edem, chłapci, veseľe, dajte pozor na sebe, aby nás fortáši nezebraľi, a potom do Brna nezadaľi. Dyž oni nás zeberú, do Brna nás odvezú, dostanem koníčky, pěkné šaty, a budú z nás na vojně hezcí chłapi.

Bartoš 1901 / 1135 | Na dolinách pod ľipami (0%)
Na dolinách pod ľipami chytajú tam radní páni, chytajú tam hajdúši, pytajú sa: Odkud si? Já sem Nitranský poddaný ve Vélkej mám potěšéní, já tam dneskaj mosím byt, svoju miłu naščívit. Vemte, drábi, vemte puta, udajte ho za ľegrúta, dajte ho do šerhovně, nech nechodí słobodně. A jak na koníčka sedał, svojéj miłéj tak povídal: S pánem Bohem, mám miłá, ty si toho príčina.

Bartoš 1901 / 1137 | Jak sa miłá jak sa máš (0%)
Jak sa, miłá, jak sa máš, ty sa mně fałešná zdáš, já fałešná nic néjsem, já upřimná panna sem. Dybys była upřímná, była bys pověděla, jaks výbory s radníma, pod oknem stáť viděła. Výbory i s radníma, i mysľivce s kordama, ti mně puta dávaľi, na vojnu ňa łapaľi. Puta mně nedávejte, koníčka mně sedłajte, koníčka, karabinu, pán Bůh ví, kde zahynu. Zahynu-ľi v tom ľesi, ľutá zvěř mňa roznosí; ti maľicí ptáčkové, budú na mém pohřebě. Dvacet roků starosti, bľíže ešče mładosti, k čemu ste mňa chovała, stará matičko moja? Já sem ťa jen chovała, k tom vojenskému stavu. Pote sem, kamarádi, stavte se do armády. Ta francúzká armáda v širokém poľi stójí; příjde Turek z daľeka, žádného sa nebójí.