Kolberg 06.2 / K0117

  
Song navigation:
  

@3/8$xF {6'G*6'A*8'B*8x''C}/*{6''D*6''D*8.x''C*6'G}/*{6'B*6'B*8.'A*6'G}/*{6'F*6'G*8'A*8'B}/*{6'G*6'A*8'B*8x''C}/*{6''D*6''D*8.x''C*6'G}/*{6'B*6''C*8'A*8'G}/*{6'F*6'G*8'A*8'G}/*
Incipit / Full Text: 
Zaswiecie mi na kominie
2 words

Similar songs

Sušil 0003 | Aj vím já lúčku zelenú (100%)
Aj, vím já lúčku zelenú, na ní lindičku sázenú.1) Pod ňú seděl David král, svaté pěsničky sobě hrál.2) O, radostná novina, přišla k němu Maria. O, Davide, Davide, tvoja matička v pekle je.3) Svatý David nemeškal, vezma husličky hned se bral. Když tam před peklo přišel, svoju matičku uslyšel. Hned na husličkách zahudal, svoju matičku ven volal. Dušičky se jí chytaly, z pekla ven vyjít nedaly. Hned se s ďáblem zakládal, kdo by z nich pěkněj zahudal. David lepší zahudal, svoju matičku vyhudal. Aj, Davide, Davide, budeš-li ty služiť u mně? Nebudeš těžce dělávat, enom v měsíčku sedávat, svaté pisničky zpívávat.4)

Sušil 1877 | Aj másku másku (68%)
Aj, másku, másku, mám na tě sázku, teče z tebe pivo jako na provázku. Vínečko milé, mám k tobě lásku, ty do mne poběhneš jako po provázku. Mám málo na dně, vypiju snadně, vypiju, dám nalit, půjdu dom bez galit.

Erben 2/401 | Když jsem já k vám chodívával (68%)
Když jsem já k vám chodívával přes ten hájíček, na cestu mně svítívával jasnej měsíček; měsíček mně svítíval a já jsem sobě zpíval, popošel jsem kousek cesty, někdo zavolal. Zavolal jest smutným hlasem: „Stůj a zastav se, jde za tebou potěšení, něco ti nese: nese ti smutné psaní, černě zapečetěny; málo inkoustem je psáno, více slzami.“

Erben 2/402 | Žádnej neví co mě bolí (68%)
Žádnej neví, co mě bolí, a já dobře vím; žádnej neví, co mě trápí, a já nepovím: zavolejte mi sem lékaře, ať mně mou hlavičku zaváže; nebo umřu, že nezvíte, jaky mám hoře! „Kdybys třeba už umíral, pro lik nepudu; kdyby hrana ti zvonili, plakat nebudu: proto že’s ošidil srdce mé, pomsta boží tebe nemine; Bůh nebeský svůj trest těžký sešli na tebe.“ Ach můj Bože, já mám hoře, já se usoužím; žádnej neví, co mě bolí, a já nepovím atd.

Sušil 1868 | Mý koničke vraný lesý (68%)
Mý koničke vraný, lesý, zpomenete na mně kdesi, zpomenete, a já na vás, že sem béval pacholek váš.

Erben 2/400 | V Jičíně troubili (68%)
V Jičíně troubili, až se všecko rozlíhalo, můj milej zaplakal, až mu srdce usedalo; troubili marš, loučili nás: „Však my se shledáme brzo, brzo, brzičko zas!“ Já jsem mu na cestu mnoho štěstí vinšovala, pěknejch pár obrázků ještě jsem mu darovala; pár obrázků k rozloučení: by lidi věděli, že byl moje potěšení.

Erben 2/394 | Měla jsem milého (68%)
Měla jsem milého, už nemám nic, dal jest mi hubiček kolik tisíc; jinší ho loudily, až ho odloudily, to proto že mi ho záviděly. Šla bych si stěžovat, nemám komu, vím že tě, Jeníčku, nedostanu: zajdu mezi lesy, budu volat: kde jsi, kde jsi, můj Jeníčku nejmilejši! Zafoukej, větříčku,1) v pravou stranu: že mého Jeníčka pozdravuju; že ho pozdravuju, za lásku děkuju, za jeho falešné milováni! 1) Zafoukej z Dunaje, můj větříčku! pozdravuj ode mne mou Ančičku: že ji pozdravuju atd. Měl jsem já panenku, už nemám nic, dal jsem jí hubiček kolik tisíc: jinší ji loudili, až ji odloudili, kteří ji mimo mě milovali. Zafoukej, větříčku, v pravou stranu, že já mou panenku nedostanu; půjdu mezi lesy, budu volat: kde jsi, kde jsi, má panenko, nejmilejší? Zpomeň si, má milá, na ty slova, co jsi mi před časy slibovala: jest-li že slib zrušíš, trestána být musíš, po smrtí všecko zlé že zakusíš. Přídavek pozdější: Když tebe vidím jít po ulici, jako by mi šlapal po mém srdci: trubte trouby vale, že já musím dále, tou bolesti trápen neustále. Můj pohřeb ten bude v pustém lese; po smrti mé tělo zvěř roznese: trubte trouby vale, že já nenadále svůj život dokonám v pusté skále.

Erben 2/395 | Mé milé rozmilé (68%)
Mé milé, rozmilé potěšeníčko! ty jsi mě loudilo na ponebíčko; na ponebíčko, já byl opilý: nýčko musíš nosit čepeček bílý. Kdybych já to byla dřívejc věděla, nebyla bych tobě vodevírala: obejdi kolem, jdi s pánem Bohem: ty nejsi, holečku, mé lásky hoden!

Sušil 1892 | Ožením se nevyspím se přijde na (68%)
Ožením se, nevyspím se, přijde na mně všelijaká darka, potom nesmím pozvihovat žbánka.

Sušil 1883 | Chvala Bohu ma ženičko žes za (68%)
Chvala Bohu, ma ženičko, žes za mnu přišla, čili tě tu matka boži sama přiněsla? Dy si přišla, tož tu buď, zaplatiš tu za mne dluh; mně gořalka lepši svědči než na poli pluh.

Sušil 1867 | Dy sem já jel kole Prostějova (68%)
Dy sem já jel kole Prostějova, klapala mně klisence podkova. Ach, hoje, hoje, klisence podkova. Kdež já toho kovaříčka najdu, aby přibil klisence podkovu? atd. V Soběchlebích je takové kovář, co on kuje na zlatéch podkovách.