Kolberg 06.2 / K0486

4 words

Sušil 0213 | Dcera matku prosila (100%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.

Sušil 0834 | Sedí máti na roh stola (85%)
Sedí máti na roh stola, dcera podle ní, dívajú sa ven z okenka, ide-li kdo k nim.1) Ide, ide, má mamičko, šohaj švárný k nám, naša izba nemetena, co on řekne nám. Vyndite vy, má maměnko, vyndite vy ven, zabavte ho na suovečko, až zametu zem. Má dceruško roztomiuá, on ide mimo, kuobúk smyká, nic neříká, ide na víno.2)

Sušil 0011 | Byla cesta byla ušlapaná (85%)
[: Byla cesta, byla ušlapaná, :] kdo ju šlapal? Matka Krista Pána. Postřetla ju tam svatá Alžběta: Kam ty kráčíš, sestřičko má milá? Kráčím, sestro, kráčím do kostela, poslúchat mše, svatého nešpora. Nechoď, sestro, nechoď do kostela, povidajú, že porodíš syna. Máš ho zrodit na ty slavné hody, když zamrznú v studenenkách vody. A co by to za novina byla, kdyby panna syna porodila! Porodila v ty vánoční hody, co zamrzly všecky všady vody. Není ptáčka, ani křepelice, samé zimy, samé metelice. Edem jedna voda nezamrzla, kde Maria pro vodu chodila, by Ježišku kúpel udělala.

Sušil 0866 | Synečku synečku (85%)
Synečku, synečku, kams poděl voničku, co tobě milá dala, dyž s tebó večír stála? Dyž sem šel na hody, spadla mně do vody, do vody do Dunaja, voděnka mně ju vzala.

Sušil 1215 | Odbírej děvečko (77%)
Odbírej, děvečko, svoje majetnosti, co sis najednala od svej maličkosti,

Sušil 1524 | Studená rosa padá (62%)
Studená rosa padá, šohajek koně hledá. Nehledaj, šohaj, koně, poslala jsem já pro ně. Na to milotské pole černojoké pachole. Černojokého synka, co na husličky břinká. Jede šohajek hájem, černá košelka na něm. Perme ju, milá, z mydla, bude košelka bílá. Perme ju, milá, perme, enom jí nezederme. A dyž ju zedereme, na druhú zebereme.

Galko 1/357 | Tancovala putňa s baňou (62%)
Tancovala putňa s baňou a paštrnák cup cup za ňou, cibuľa sa len čuduje, čo tá cvikľa vykazuje.

Bartoš 1901 / 0795 | Včerá sem bel ho mozeke (62%)
Včerá sem bel ho mozeke [: celé den :], [: hani sem tam mó Nanynko :] [: neviděl :]. Vona sedí za stolečkem [: ho dveří :], [: zepté se hí karamáde :] [: co je jí? :] Vona mně to karamáde [: nepoví :], [: připravil's jo vo věneček :] [: zelený :].

Bartoš 1901 / 0471 | Ludzja sa starajú (62%)
Ludzja sa starajú, o moju něvoľu, a já sa něstarám — poručeno Bohu. Poručeno Bohu, kemu budzě, temu; ľen temu dzjévčacu, čo já chodím k němu.

Galko 1/371 | Za vodou, na tej druhej strane (62%)
Za vodou, za vodou, na tej druhej strane, mám tam frajerôčku (mám ja tam dievčatko), čo mi dobre praje. Dala mi pierečko, bolo to pierečko, navrchu zlatý list, vprostredku srdiečko. Načo si mi, milá, to pierečko dala, keď mi biela ruža z neho opršala, Biela opršala, červená uvadla; teraz si mi, milá, od srdca odpadla. Od srdca, od srdca, od mej sitkej vôli, jako to jablčko od sladkej jabloni. Keď sa to jablčko štebetkou obráti, tak sa moje srdce k tvojmu prinavráti.

Sušil 1510 | Kupala se prošvarna děvečka (62%)
[: Kupala se prošvarna děvečka v vodě studenej. :] Přijel tě k ni prošvarny syneček na vranem koni. Co tu dělaš, moje potěšeni, v vodě studenej? Viju vinky, prošvarny synečku, vinky zelene. Uvij mi tež, prošvarna děvečko, jeden věneček. Jak jsem živa, vinka jsem něvila, něchcu začinať. A copak tě tvoja panimama učila dělať? Učila mne moja panimama šatky vyšivať. Vyšij ty mně, prošvarna děvečko, jeden šateček. Jak jsem živa, šatky jsem něšila, něchcu začinať. Co se to tam, prošvarna děvečko, v poli zelena? Zelena se, prošvarny synečku, meho otce hrach. Vem srpečky, prošvarna děvečko, pujděmy ho žať. Jak jsem živa, hrachu jsem něžala, něchcu začinať.