Kolberg 01 / K0005i

5 words

Sušil 1586 | Žala milá žala trávu (100%)
Žala milá, žala trávu u šumických přínků;1) poď, synečku, do seknice, už je zima venku.

Sušil 0153 | Sem pospěšte ptáčátka zvířátka (100%)
Sem pospěšte, ptáčátka, zvířátka, spívejte u děťátka: Spi, spi, spi, náš Ježíšku, spi. Sem, sem, jarní slavíčku, čížičku, spívej libou písničku: Spi, spi, spi, náš miláčku, spi. Čížiček pokřikuje, pokřikuje, hrdlička mu cukruje, spi, spi, spi, věčný králi, spi. Síkorka ho vítá k nám, vítá k nám: Ty jsi všeho světa Pán, spi, spi, spi, náš panáčku, spi. Zezulenka mu kuká, mu kuká, holoubek jemu vrká: Spi, spi, spi, dítě, sladce spi. Přiběhnultě zajíček, zajíček, pokleknul u jeslíček: Spi, spi, spi, věčný králi, spi. Dej, zajíčku, kožíšek, kožíšek, zimu snáší Ježíšek, ať spí, spí, ať v tepličku spí. »Kdož mě srstí přiodil, přiodil, než ty, jenž si mě stvořil? Ach, spi, spi, stvořiteli, spi. Cos mi dal, vem si zase, vem zase, dám se svléct v každém čase; spi, spi, spi, mocný králi, spi. Všechno, co kde živo jest, živo jest, prokazuje Bohu čest. Spi, spi, spi, dobrý Bože, spi. O, člověče rozumný, rozumný, patř na tvor nerozumný, jak ctí, ctí, svého Boha ctí.

Erben 3/044 | Ten zdejší pan farář (100%)
Ten zdejší pan farář pěkně káže, rozdává obrázky u oltáře;[44] já na to kázaní taky pudu, o jeden obrázek prosit budu. Ten zdejší pan farář: milostivej, on mi dal obrázek, ten je živej; kam já ho, přesmutná, kam já ho dám, když pro něj místečka nikde nemám! Dám-li ho za rámek, 2) nevejde se; dám-li ho do truhly, udusí se: dám já si ho za stůl, sednu k němu: on mně dá hubičku, a já jemu. Klatovska. – Srov. Suš. 474; Kol I, 241. 2) Dám-li si ho za sklo, pořeže se; dám-li ho do knížek, nevejde se: dám ho do postýlky pod peřinu, budu se s ním těšit celou zima.

Sušil 0958 | U studénky stála (100%)
[: U studénky stála, napájala páva, :] pověz mně, děvečko, sivá holubečko, esli mia máš ráda. A já ti nepovím, nebo sama nevím, přijdi k nám dnes večer, až sa mamky zdovím, teprv ti já povím. A já k vám přijedu na vraném koníčku, a si ho uvážu na vašu jedličku o bílú stužičku. Ta naša jedlička, přeblahoslavená, za léta, za zimy, za léta, za zimy, dycky je zelená.

Sušil 2235 | Sedí pantáta na kraj stola (100%)
Sedí pantáta na kraj stola, u něho čepička sobolová. Pod tú čepičku tři dukáty: Dajte nám, pantáto, jste bohatý. Dajte nám, dajte, máte-i dáti, je nám tu zima pod okny státi. Jeden je nahý, druhý je bosý a tom je nejhorší, co koš nosí.

Galko 1/254 | Bože, bože, jak to šumné (100%)
Bože, bože, jak to šumne, keď sa ľúbi potajomne, keď to nezná otec, matka, ani žiadna kamarátka. Bože, bože, kde sa podel, včera večer u nás sedel, taký pekný, peknuštičký, mal dolomán i čižmičky. Bože, bože, ako je to, strávili sme spolu leto, ale zimu nebudzeme; akože sa zabudneme.

Sušil 1687 | Přes Bukovinku přelecěl ptaček (100%)
Přes Bukovinku přelecěl ptaček, [: škubal mech. :] Daj mi, dzěvečko, sladkej huběnky jako med. U starej roby jsu zimné nohy jako led. A u dzěvuchy sladké huběnky jako med. Přelecěl ptáček přes Javorniček, škubal mech. Komu to, ptačku? Tobě, vojačku, na pelech.

Sušil 0011 | Byla cesta byla ušlapaná (86%)
[: Byla cesta, byla ušlapaná, :] kdo ju šlapal? Matka Krista Pána. Postřetla ju tam svatá Alžběta: Kam ty kráčíš, sestřičko má milá? Kráčím, sestro, kráčím do kostela, poslúchat mše, svatého nešpora. Nechoď, sestro, nechoď do kostela, povidajú, že porodíš syna. Máš ho zrodit na ty slavné hody, když zamrznú v studenenkách vody. A co by to za novina byla, kdyby panna syna porodila! Porodila v ty vánoční hody, co zamrzly všecky všady vody. Není ptáčka, ani křepelice, samé zimy, samé metelice. Edem jedna voda nezamrzla, kde Maria pro vodu chodila, by Ježišku kúpel udělala.

Galko 1/242 | Načo si sa vydávala (86%)
Načo si sa vydávala, (keď si málo perín mala; trafí byti veľká zima, zamrzneme obidvaja.)

Galko 1/233 | Liuto mi je, liuto (86%)
Liuto mi je, liuto, (Ľúto mi je, ľúto) i doma i tuto, že som si zavesil (založil) na hrdielce puto. Povec mi, dievčatko, povec mi naraze, nech moje koníčky nestoja na mraze. Povedala som ti, ešte ti raz poviem, veru ja, šuhajko, za teba nepôjdem. Povedala som ti v zime i v jeseni, že ty nebudeš mať zo mňa mladej ženy.

Galko 1/161 | Ej, už sa na tej hore (86%)
Ej, už sa na tej hore lísťa červeneje; kdeže sa ten Janík na zimu podeje? Ej, spraví si kolibu z tej hustej čečiny; keď mu zima bude, šibne do doliny.