Bartók III 1206 | A ti dioučanie moje

4 words

Bartoš 1901 / 0877 | Dołů dołů mé špendľíčky skľeněné (100%)
Dołů, dołů, mé špendľíčky skľeněné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój víneček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Dołů, dołů, mé pantľičky hedbávné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, má šatečka bjéľená, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, má paretko pérová, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, mé podvazky bjéľené, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój vrkoček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Z jednéj strany vetérečok povjévá, z druhéj strany mój tacíček pozjérá. Ešče sa já méj maměnky opýtám, s vámi-ľi já, vy maměnko, bývac mám? Ně, ceruško, ně céro má, ně se mnú, keho si si vyvoľiła, ten s tebú. A já som si vyvoľiła z růže kvet, ľepší je ten, mój Janoško, ľež ten svet. Čo ty baby na mně majú hojdanom? Ze mňa strašidło spraviły, Bože mój! Po zaplétání. Hore, hore, má kontuľka bjéľená, už ty budzěš na méj hłavě nosená. Hore, hore, mé šnórečky bjéľené, už budzěcě na méj hłavě nosené. Hore, hore, muój ručníček červený, už ty budzěš na méj hłavě nosený. Hore, hore, mé foremky červené, už budzěcě na méj hłavě nosené.

Sušil 0851 | Svítí měsíček jasně (100%)
Svítí měsíček jasně milé pod vokýnko, staň honem a votevři, má milá panenko. »Ráda bych votevřela, dybych jenom mohla, dyby mě má hlavěnka tuze nebolela.« A šak tebe nebolí tak, jako se děláš, ale že ty více mě v svém srdéčku nemáš. Včilka sem už vopuščené jako hruška v poli, hrušky chlapci votrhajó, hruška smutně stojí. Včilka sem už vopuščené jako holubička, kerá líta po poli a hledá samečka. Včilka sem už vopuščené jako jabor v lese, keré v zímě ani v lítě ovoce nenese.

Sušil 0167 | Vyviň vyviň svou ručičku (100%)
Vyviň, vyviň svou ručičku, o, božské pacholátko; já do ní vtisknu hubičku, o, sladké Jezulátko. Nynej, nynej, holubičko, marijanské poupátko; podložím ti své srdéčko, o, nevinné robátko. Vyhlídáš z lůna matičky a snad hledáš beránky? Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své radovánky. O, matko plná milosti, půjč mi tvého synáčka, ať objímám do sytosti andělského panáčka. Pro to útlé pacholátko drsnaté jsou jesličky, v srdci láskou zapáleném lepší jsou poduštičky. Nebeští dvořenínové, sem s nebe pospíchejte a rozkošné nemluvňátko s matičkou1) kolíbejte. V kralů východních šlepěji do Betléma přistoupím a víru, lásku, naději od nich sobě zakoupím. O, děťátko roztomilé, do srdce mého vpadni a v duši mé od té chvíle na věky věků vládni. Stavím na tvém smilování, já sem tvůj, spas mě, Pane, ať setrvám do skonání, dej, Bože, ať se stane. Měj se dobře, marný světe, s tou podvodnou radostí, již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti.

Sušil 0761 | Pod synečkem zticha koně (76%)
[: Pod synečkem :] zticha koně kráčé,1) galanečka přežalostně plače. Ach, mlč, neplač, má milá děvečko, ať nezbledne tvé červené líčko. A proč by mně líčko mé zbledalo? A dyť ešče muža nepoznalo. Teprv bude mé líčko zbledati, ach, až bude muža poznávati.

Sušil 1097 | Nězachoď slunečko (75%)
Nězachoď, slunečko, nězachoď mi ešče, ešče je můj mily na dalekej cestě. Dyby ja věděla, na kerej jdě straně, poslala by ja mu štyry koně brane. Štyry koně brane, sedlo malovane: Vysedni, synečku, vysedni si na ně. Slunečko zachodi za les javorovy a rosička pada na stromek višňovy. Padaj, ty rosičko, na můj rozmarijan, jak mi on urostě, milemu ho podam.

Galko 1/369a | Ešte sa vás, mamučička, spýtať mám (75%)
Ešte sa vás, mamučička, (spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dievka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila z ruže kvet, [: lepší je môj najmilejší než ten svet. :] Ešte sa vás, môj tatíčku, spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dcérka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila sokola, [: zajtrá pôjdem k nemu bývať z kostola. :] Ešte sa ťa, môj bratríček, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila perličku, [: zajtrá ma s ním osobáša, bratríčku. :] Ešte sa ťa, má sestričko, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila mužíčka, [: sbohom, matka, otec, brat i sestrička. :])

Bartoš 1901 / 0771 | Cjažko je mi na srdenku cjažko (75%)
Cjažko je mi na srdenku, cjažko, [: že som si cja zalúbiła ľahko. :] Ľúbjá sa mi tvé očenka sivé, [: mysľeła sem, že sú spravodľivé. :] Keby som cja něboła poznała, [: boła bych já ščasľivá bývała. :] Boła by som bez šeckéj starosci, [: včiľ mi puká srce od žałosci. :] Pres Hrozenko cesta ušľapaná, [: po něj chodzí miłá upłakaná. :] Chodzí, chodzí, ruce załamuje, [: že jéj miłý do vojny rukuje. :] Podaj že mi, miłá, pravú ručku, [: něprídzěm ci až tak pri tak ročku. :] Keby si ty mi nemínił prijíc, [: aj já voľím s tebú do vojny jíc. :] Čo by sis to, miłá, vyžjádała, [: abys sadła na vraného koňa? :] Na predku mám obrok pre koníčka, [: a na boku mi visí šabľička. :] A na druhém, tam ně visí pistoľ, [: móžeš vedzěc, že já nebudzěm tvój. :] Kedz já umrem, pochovac ňa dajcě, [: moju miłú na pohreb vołajcě. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to sám Pámbů vynahradzí. :]

Bartoš 1901 / 0765c | Pred naší zahráděčka (75%)
Pred naší zahráděčka, po ní chodníček; vyprovoď ňa, moja miłá, svítí měsíček. Sviť, měsíčku, do hájíčka, do zeľeného, až já půjdem od dívčátka sivojokého. Sviť, měsíčku, poľahúčku, až na ten náš dvůr, sak ty možeš dobre vědět, že nebudem tvůj. Ty dostaneš bíłý čepec, já bíłý kabát, z teb'a bude mładá žena a ze mňa voják. Aj ty vtáčku, sokolíčku, vysoko ľétáš, co ně neseš za novinku, nic ně neríkáš. Já ti nesem novinečku smutnú, žałostnú, že už tvoju gaľáněčku čepiti budú. Ona sedí za stoľíčkem jako růžička, nedá sobě rozpľétati svého ľeľička. Můj vínečku poľajkový, pěkný zeľený, za teb'a já mosím nosit čepeček bíłý.

Bartoš 1901 / 0763 | (75%)
1. Má milá je nemocná ona rána nedočká já ji musím navštíviti ještě dnes v noci, vsak já od ní nedostanu její nemoci. Přijdu k její posteli, ptám se jí, co ji bolí? Ach, bolí mě, můj synečku, moje hlavička, co mě do ní udeřila moje mamička. Udeřila pro tebe, že já nesmím mít tebe; ach ty musíš, můj synečku, zapomínávat, pod to naše okýnečko nechodívávat. 2. Před našima zahrádka v ní roste marijánka marijánka, levandula a karafiát, přijdi si k nám, můj synečku, kytku natrhat. V té zahrádce dve růže a k nim žádný nemůže; ani ty jich, můj synečku, trhat nebudeš, protože je za kloboučkem nosit nebudeš.

Bartoš 1901 / 0758 | Vandrovaľi třé mládenci z města (75%)
[: Vandrovaľi třé mládenci z města ven, :] [: každý na svém rameně :] [: pinkľ mjéł. :] [: Kam že ty můj najmiľejší vandruješ, :] [: že sa nikdá u nás :] [: nestavuješ? :] [: A já bych sa stavováł rád, nemám čas, :] [: kamarádi čekajú :] [: na mňa zas. :] [: Co ně neseš, moja miłá, na cestu, :] [: ten prstének ten złatý :] [: na prstu. :]

Galko 1/369b | Ešte sa vás, moja mamka, spýtať mám (75%)
Ešte sa vás, moja mamka, (spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dievka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila z ruže kvet, [: lepší je môj najmilejší než ten svet. :] Ešte sa vás, môj tatíčku, spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dcérka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila sokola, [: zajtrá pôjdem k nemu bývať z kostola. :] Ešte sa ťa, môj bratríček, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila perličku, [: zajtrá ma s ním osobáša, bratríčku. :] Ešte sa ťa, má sestričko, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila mužíčka, [: sbohom, matka, otec, brat i sestrička. :])