Bartók III 1532a | Akože to ako sejú mak

5 words

Bartók III 1532a | Akože to ako sejú mak (100%)
Akože to, ako sejú mak

Bartoš 1901 / 0057 | Ten Hoľický zámek (74%)
Ten Hoľický zámek dokoła kľenutý, sedí v něm syneček v žeľezoch zakutý. Dobře je ti, Janku, v tom Hoľickém zámku, ľudé sejú, orú a ty sedíš v chłádku. Nežádaj si, miłá, takovéj dobroty, dyby s meła nosit ze žeľeza boty! Ze žeľeza boty a na rukách puta, šak je to, má miłá, ubohá dobrota.

Sušil 1347 | Kerchove kerchove (74%)
Kerchove, kerchove, zahrado zelená, do tebe se sejú ty drahé semena. A dycky se sejú, nikdá nescházijú, ach, Bože, rozbože, kde se podívajú.1) Já si sem naseju širokého listí: skoro-li se milý, skoro-li se vyspí. Dvě leta minuly, co tam milého mám, a ješče nezešel ten drahý tulipán. Ach, dybych já měla takový srpeček, co bych si prožala do hrobu chodníček!

Bartoš 1901 / 0141 | Dyby ťa má miłá (74%)
1. Dyby ťa, má miłá, z kameňa kresaľi, [: enom nepovídaj, :] že zme społem spaľi. Nespaľi, nespaľi, enom zme ľežaľi, [: štyré úradkové, :] na nás prísahaľi. Nebude ti, synku, vina odpuščená, [: ty mosíš putovat, :] do Jeruzaľéma. Jeruzaľémský kněz, ten ťa vyzpovídá, [: aľe ti, synečku, :] rozhrešeňá nedá. Dyž nedá, nech nedá, nebudem ho prosit, půjdem do Prešpurka, vezmem za ľegruta, budem pałoš nosit. 2. Ten Nitranský zámek, do koła kľenutý, [: sedí v něm syneček, :] v žeľezoch zakutý. Dobre je ti, Janku, v tom Nitranském zámku, [: ľudé sejú, orú, :] a ty sedíš v chłádku. Nežádaj si, miłá, takovéj dobroty, [: dybys měla nosit :] ze zeľeza boty. Ze zeľeza boty, a na rukách puta, [: šak je to, má milá, :] neščasná dobrota. Túžení, túžení, horší než vězení; [: z vězeňá pomože, :] z túžeňá nemože. Z vězeňá pomože mamička, tatíček, [: z túžeňá nemože, :] ľeda šohajíček.

Bartók III 1532b | Akože to ako plejú mak (25%)
Akože to, ako plejú mak

Sušil 1389 | Tatíčku starý náš (25%)
Tatíčku starý náš, šedivú hlavu máš, šedivú hlavičku jako makovičku. Tatíčku starý náš, šedivú hlavu máš, dobře je dycky s námi, dokud si mezi námi. Tatíčku starý náš, neopuščaj ty nás, jak ty nás opustíš, co tu bude po nás! Tatíčku starý náš, šedivú hlavu máš, dokel tvoja hlava, dycky dobrá správa.

Erben 2/706 | Lepší je ta rejdovačka (25%)
Lepší je ta rejdovačka, nežli je ten rejdovák: má panenka má hubičku jako cukr, jako mák.

Sušil 0619 | Dyž sem plela len nevěděla sem (25%)
Dyž sem plela len, nevěděla sem, že mě mé srdečko bolí, že mně milý k jiné chodí, nevěděla sem.*) Dyž sem plela mak, škoda na stokrát, škoda toho milování, od večera do svitání, škoda na stokrát!

Erben 2/354 | Když jsem plela len (25%)
Když jsem plela len, nevédéla jsem, co mě mé srdéčko bolí: že mně můj milej vypoví, nevěděla jsem. Když jsem plela mák – škoda nastokrát, škoda toho milování, že netrvá do skonání, škoda nastokrát!

Bartoš 1901 / 0767 | Dež sem plela len len len (25%)
Dež sem plela len, len, len, nevěděla sem, že na vojno verbovali, potěšení mý mně vzali, nevěděla sem, sem, sem, nevěděla sem. Dež sem plela mak, mak, mak, škoda nastokrát, škoda mýho, škoda tvýho, škoda věnce zelenýho škoda nastokrát.

Bartoš 1901 / 1087 | Cib cib cibulenka (25%)
Cib, cib, cibulenka, mak, mak, makulenka, dež sem malá bévala, na peci sem sedala. Ty se děvče, ty se vdé, a ty na mě nečeké. Já se vdávat nebudu, ze synečkem pobudu.