Bartók III 1391 | Kedz som siala bazaličku mala som

8 words

Bartók III 1391 | Kedz som siala bazaličku mala som (100%)
Kedz som siala bazaličku, mala som smutnú tváričku

Černík 1908 / 283 | Zasjala som bazaličku (95%)
Zasjala som bazaličku, zasjala, keď sa naša verná láska začala, ešče mi ta bazalička nězešla, už sa naša verná láska rozešla. [: Spadla ona do Dunajka, do vodv, :] škoda, dzievča, tvéj panenskéj slobody.*)

Bartók III 1301 | Zasiala som bazaličku (95%)
Zasiala som bazaličku

Galko 3/024 | Šenkovala šenkárička nové víno (95%)
Šenkovala šenkárička nové víno, prišel za nu mysliveček: ulej mi ho! Šenkárička uléva, myslivec hu objímá, ej, a ten jej najmilejší sa jej dzíva. Nech to ja vác, moja milá, neuvidzím, aby si sa zhovárala s každým iným; myslivec sa rozhneval, vytáhel meč, do nej vtal, ani jeden, ani druhý jej nedostal. Zasál som si do zahrádky bazaličku, a to pre mna aj pre moju frajerečku; kdosi mi ju vytrhal, frajerku mi dorúbal, ani jeden, ani druhý jej nedostal.

Sušil 0801 | Listeček z jabora (95%)
Listeček z jabora padl mi do mořa, vyprovoď mia, moja milá, ven z vašeho dvora. Vyprovodit možu, tvoja byt nemožu, ty si stavu vysokého, já k tobě nemožu.

Sušil 1460 | Do zahrádky vkročila (94%)
Do zahrádky vkročila, a já sama, a já sama, růže bílá, červenavá, už mi moja bazalenka zem přemáhá.1) Tři růžičky utrhla, a já sama atd. Vila ona věnečky. Jeden vila niťama. A vajdovi kúdelú. Vezmi, bratře, ostrý meč. Utni hlavu, zahoď preč.

Smutný 02/070 | V zahrádečke sadávala bazaličku (94%)
V zahrádečke sadávala bazaličku

Bartoš 1901 / 1215a | Chodila matička okolo rybníčka (94%)
Chodila matička, okolo rybníčka, [: nosila na rukách švarného synečka :]

Sušil 0194 | Byla jedna smutna žena (6%)
Byla jedna smutna žena, co patero ditek měla; šeste pod srdcem nosila, z toho světa isť musela. To nejmladší pacholatko po krchově chodivalo, drobne kvitečka zbiralo. Uslyšelo v hrobě zpivať, male diťatko kolibať. Tatičku můj roztomily, poďtě k hrobu v tuto chvili, mamička tam v hrobě zpive, male diťatko kolibe. Tatik tomu něchtěl věřiť, šel se na faru poradiť. Na faře mu tak radili, by byl ten hrob otevřeny. A dy ten hrob otevřeli, ona na truhle seděla, male diťatko držela. A on se ji počal bati, počal od ni utikati. A ty, muži, něbůj se mne, vem to diťatko ode mne; štyry leta s tebu budu, na paty rok zas tu půjdu.

Sušil 0181 | A v pondělí po neděli (6%)
A v pondělí po neděli [: česal Heřman koně vraný. :] Přišla k němu jeho matka, přinesla mu krásné jabka. Co si, Heřman, co si smutný, zdaliž tě hlava nebolí? 1) Jak pak nemám smutný býti, dyž mám pro nevěstu jeti a domů se nevrátiti? Nejeď, Heřman, nejeď pro ni, pošli pro ni tři sta koní. Tři sta koní, to nic není, dyž já musím přece pro ni. Jak jsó mrskli, tak jsó jeli, až na tó loku přijeli. Na tó lóku na širokó, pod tó lípu pod vysokó. 2) Koníček zlámal nožičku, Heřmánek srazil hlavičku. 3) Formani só se radili, majíľ pro ni přece jeti, či se domů navrátiti. Tělo mrtvé promluvilo, by se pro ni přece jelo. »Nebude-li mně samému, bude bratrovi mladšímu.« Jak só mrskli, tak só jeli, až na její dvůr přijeli. 4) Vítám vás, páni mládenci, kde ste ženicha nechali? A ženich nám doma zůstal, aby hostům stoly chystal. Jak živa sem neviděla, jak živa sem neslyšela, aby ženich doma zůstal, aby hostům stoly chystal. Jak só mrskli, tak só jeli, až na tó lóku přijeli. Nevěsta se s vozu nahla, 5) červeno krev uhlídala. Tady vidím krev červenó, není-li to Heřmanova? 6) A to není krev člověčí, ale to je krev zvířecí. Zabil Heřman, zabil lani, aby měl hostům chystání. Jak só mrskli, tak só jeli, až na jeho dvůr přijeli. Vítám vás, páni mládenci, vítám vás, panny družičky. Tebe, nevěsto nemilá, dy bys byla krk srazila, než mého Heřmana znala! Komu pak to máti praví? Nepraví-li to mně samý? A to nepraví mně samý, a to praví Heřmanovi. Dyž počaly stolů chystat, Heřmanovi hrany zvoní. Komu pak to hrany zvoní? Nezvoní to Heřmanovi? 7) Umřelo tady děťátko, a to malé nemluvňátko. Dyž počali k stolu sedat, Heřmanovi prepus zvoní. Komu pak to prepus zvoní? Nezvoní-li Heřmanovi? Komu pak by to jinému, nežli Heřmanovi tvému? 8) Nevěsta to uslyšela, hned jim oknem vyskočila a na krchov hned běžela. 9) Jedním nožem hrob hrabala, druhým nožem k srdci jela. Kdo tady půjde, pojede, každý litovati bude. Leží tady tělo s tělem, dvě dušičky s Pánem Bohem.

Černík 1908 / 301 | Keď som isol (6%)
Keď som išol pres to pole, pres to pole zelené, postretnul som švarné dzievča, malo liečka červené. Já som sa ho počal pitac: čje že, dzievča, čje že si? A ono mi hovorilo, že je smutné jakési. Ty si smutná, já žalostný, obá dvá sme v zármutku, mé srdénko hovorilo, že budzeš mú malženkú. Širuj, kočí, širuj koně, šecky štyry, lebo tri, pojedzeme namluvaci švarné dzievča do Nitry. Širuj, kočí, širuj koně, šecky štyry, lebo pet, už je dzievča namlúvené také pekné, jako kvet. Už sú koně širované, nětreba jich širovac, už je dzievča namlúvené nětreba ho namlúvac.