Bartók III 1065b | Prečože mňa muoj otec kľiau
Text:
Prečože mňa muoj otec kľiau
5 words
Podobné písně
Bartók III 1065b | Prečože mňa muoj otec kľiau (100%)
Prečože mňa muoj otec kľiau
Galko 1/213 | V šírom poli holubička (99%)
V šírom poli holubička oplakáva šuhajíčka; prečože ho oplakáva, že on k inej už pristáva. Šuhaj, šuhaj sivooký, plačem, tlačím tvoje kroky, tvoje kroky i chodníčky okolo kyslej vodičky. Voda, voda, kyslá voda, že si kyslá, ver’ ťa škoda, lebo šuhaj sladkú ľúbi; ver’ sa ten k nám už nesľúbi.
Sušil 1263 | Vím já v horách (1%)
Vím já v horách, [: vím já v horách březinečku, :] v té březince studenečku. My si u ní spočineme, když od tatíčka půjdeme. Tak si u ní spočívali, večera sa dováhali. Běž, milá, stlat bílé lože, už to jináč byt nemože.
Erben 2/377 | Kdyby mně byl dal (1%)
Kdyby mně byl dal zlatej tatíček, dokud jsem bejval malej ohlapiček, růženec, breviář, nebyl by ze mne lhář hezkejch holčiček. „Kdyby mě byla moje matička, dokud jsem byla malá holčička, do kláštera dala, nebyla bych sňala mého Jiřička!“
Sušil 0650 | Hole hole můj kůň vrany (1%)
[: Hole, hole, můj kůň vrany, :] kostečkami vykladany. Co sem na nim jezdivaval, sveho ščesťa pohledaval. Měl sem ščesti i něščesti, potkalo mne děvče hezky. Děvče hezske, černooke a malučke, něvysoke. Začal sem se vyptavati, ma-li chuť se vydavati? Musiš byť ma, bys něchtěla, půjděm spolem do kostela. A v tym našim kosteličku podamy sobě ručičku. Ona prosi, že by rada, ale ji maměnka něda. Ale tatiček něbrani, esli je šuhajek švarny. Šuhaj švarny, černooky a malučky, něvysoky.
Erben 2/230 | Otče otče otče otče náš – (1%)
Otče, otče, otče, otče náš – má panenko, jak se máš? Zdráva, zdráva, zdráva, zdráva jsi – když mě vidíš, ráda jsi. Věřím v pána Boha – že jsme rádi oba: Desatero boží – když hubičky hoří. Andělíčku boží, strážce můj – ty jsi moje a já tvůj.
Galko 1/428 | Veje vetor po doline (1%)
Veje vetor po doline, moja mladosť len tak hynie; len tak hynie, aj zahynie, ako lístok v bukovine. Keď uvadne, dolu spadne, nikto sa naň neohliadne; ani otec, ani matka, ani žiadna kamarátka. Veje vetor po doline, ach, už moja mladosť hynie; hynie, hynie, aj zahynie, ako lístok v bukovine. Moja mladosť i podoba tak mi hynie ako voda; voda zhynie, druhá príde, moja mladosť už nepríde.
Bartoš 1901 / 0082 | Bela vojna vedaná (1%)
Bela vojna vedaná, vod samýho císařa ; aj vedal jo císař pán, be se sedlák vobstaral. Jak pak já se starat mám, žadnýho syna nemám, mám já jenom tři cere, debe bojovat chtěle. Zavolal to néstarší při její polní práci : »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nebudo, já so srce měkkýho, já se bojím každýho. Zavolal to prostřední, to, keró měl srce k ní, »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nemůžo, já so srce měkkýho, nezabijo žádnýho. Zavolal to némlačí, to, keró měl néračí: »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já tatíčko, já pudo, já bojovati budo, já so srce tvrdýho, nebojím se žádnýho. Dež jí vlase stříhale, vobě sestre plakale : »Proč nade mnó plačete, dež bojovat nechcete ?« Dež na koňa sedala, paláš na bok připjala, všem roko podávala, na vojno se těšila. Dež do vojne přijela, tři sta Turků zajala ; podivil se císař pán, jesli je to husar sám. Jesli je to husar sám, bode u mně věrné pán, jesli je to husarka, bode moja manželka.
Sušil 0660 | Měla sem včerá synečka (1%)
Měla sem včerá synečka, měl oči jako trnečka, dneska už ho nechco, slyšela sem neco, láli mo jeho matička. Přišel k nám včerá syneček, voněl mně jako hřebíček; dneska už ho nechco, slyšela sem neco, láli mu jeho tatíček. Láli mu rodiči vobá, že su pro něho chudobná; chudobná děvečka pro teho synečka, že su pro ňé nešikovná.*)
Sušil 1644 | Dyž jsem na koníčka sedal (1%)
Dyž jsem na koníčka sedal, můj tatíček na mne volal: Ei, synu, synu milý, já jsem tě těžko choval. Třeba ste mě, můj tatíčku, třeba ste mě těžko choval, to je mně nejlitější, že ste mě na vojnu dal.
Bartoš 1901 / 1362 | Když jsem byl malý (1%)
Když jsem byl malý, otec můj starý dal mne do školy; na místě študyrování, dal jsem se do milování, místo rafiky vzal sem do ruky děvčátko švarný.
Prečože mňa muoj otec kľiau
Galko 1/213 | V šírom poli holubička (99%)
V šírom poli holubička oplakáva šuhajíčka; prečože ho oplakáva, že on k inej už pristáva. Šuhaj, šuhaj sivooký, plačem, tlačím tvoje kroky, tvoje kroky i chodníčky okolo kyslej vodičky. Voda, voda, kyslá voda, že si kyslá, ver’ ťa škoda, lebo šuhaj sladkú ľúbi; ver’ sa ten k nám už nesľúbi.
Sušil 1263 | Vím já v horách (1%)
Vím já v horách, [: vím já v horách březinečku, :] v té březince studenečku. My si u ní spočineme, když od tatíčka půjdeme. Tak si u ní spočívali, večera sa dováhali. Běž, milá, stlat bílé lože, už to jináč byt nemože.
Erben 2/377 | Kdyby mně byl dal (1%)
Kdyby mně byl dal zlatej tatíček, dokud jsem bejval malej ohlapiček, růženec, breviář, nebyl by ze mne lhář hezkejch holčiček. „Kdyby mě byla moje matička, dokud jsem byla malá holčička, do kláštera dala, nebyla bych sňala mého Jiřička!“
Sušil 0650 | Hole hole můj kůň vrany (1%)
[: Hole, hole, můj kůň vrany, :] kostečkami vykladany. Co sem na nim jezdivaval, sveho ščesťa pohledaval. Měl sem ščesti i něščesti, potkalo mne děvče hezky. Děvče hezske, černooke a malučke, něvysoke. Začal sem se vyptavati, ma-li chuť se vydavati? Musiš byť ma, bys něchtěla, půjděm spolem do kostela. A v tym našim kosteličku podamy sobě ručičku. Ona prosi, že by rada, ale ji maměnka něda. Ale tatiček něbrani, esli je šuhajek švarny. Šuhaj švarny, černooky a malučky, něvysoky.
Erben 2/230 | Otče otče otče otče náš – (1%)
Otče, otče, otče, otče náš – má panenko, jak se máš? Zdráva, zdráva, zdráva, zdráva jsi – když mě vidíš, ráda jsi. Věřím v pána Boha – že jsme rádi oba: Desatero boží – když hubičky hoří. Andělíčku boží, strážce můj – ty jsi moje a já tvůj.
Galko 1/428 | Veje vetor po doline (1%)
Veje vetor po doline, moja mladosť len tak hynie; len tak hynie, aj zahynie, ako lístok v bukovine. Keď uvadne, dolu spadne, nikto sa naň neohliadne; ani otec, ani matka, ani žiadna kamarátka. Veje vetor po doline, ach, už moja mladosť hynie; hynie, hynie, aj zahynie, ako lístok v bukovine. Moja mladosť i podoba tak mi hynie ako voda; voda zhynie, druhá príde, moja mladosť už nepríde.
Bartoš 1901 / 0082 | Bela vojna vedaná (1%)
Bela vojna vedaná, vod samýho císařa ; aj vedal jo císař pán, be se sedlák vobstaral. Jak pak já se starat mám, žadnýho syna nemám, mám já jenom tři cere, debe bojovat chtěle. Zavolal to néstarší při její polní práci : »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nebudo, já so srce měkkýho, já se bojím každýho. Zavolal to prostřední, to, keró měl srce k ní, »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nemůžo, já so srce měkkýho, nezabijo žádnýho. Zavolal to némlačí, to, keró měl néračí: »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já tatíčko, já pudo, já bojovati budo, já so srce tvrdýho, nebojím se žádnýho. Dež jí vlase stříhale, vobě sestre plakale : »Proč nade mnó plačete, dež bojovat nechcete ?« Dež na koňa sedala, paláš na bok připjala, všem roko podávala, na vojno se těšila. Dež do vojne přijela, tři sta Turků zajala ; podivil se císař pán, jesli je to husar sám. Jesli je to husar sám, bode u mně věrné pán, jesli je to husarka, bode moja manželka.
Sušil 0660 | Měla sem včerá synečka (1%)
Měla sem včerá synečka, měl oči jako trnečka, dneska už ho nechco, slyšela sem neco, láli mo jeho matička. Přišel k nám včerá syneček, voněl mně jako hřebíček; dneska už ho nechco, slyšela sem neco, láli mu jeho tatíček. Láli mu rodiči vobá, že su pro něho chudobná; chudobná děvečka pro teho synečka, že su pro ňé nešikovná.*)
Sušil 1644 | Dyž jsem na koníčka sedal (1%)
Dyž jsem na koníčka sedal, můj tatíček na mne volal: Ei, synu, synu milý, já jsem tě těžko choval. Třeba ste mě, můj tatíčku, třeba ste mě těžko choval, to je mně nejlitější, že ste mě na vojnu dal.
Bartoš 1901 / 1362 | Když jsem byl malý (1%)
Když jsem byl malý, otec můj starý dal mne do školy; na místě študyrování, dal jsem se do milování, místo rafiky vzal sem do ruky děvčátko švarný.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Bartók III 1065b | Prečože mňa muoj otec kľiau", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 02 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/song/14031