Bartók III 0294e | Tí gazdovci čo mislíťe

4 words

Sušil 0213 | Dcera matku prosila (100%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.

Sušil 0315 | Sódijó synečka (88%)
Sódijó synečka v Kyjově na právě, že zabil panenko na zelené trávě. Já sem jí nezabil, zabila se sama, já sem se jí díval, jak se mordovala. *) Vrazila nožéček do levýho bočka, z té rany vykvetla červená růžička. Červená růžička, modré karafiát, škoda ti, panenko, škoda ti na stokrát. Ach, co sis, panenko, co sis pomeslila! Pro marný slovíčko srdečko’s zranila! Zranila, zranila pro synečka svýho, že jož nedostane nikdá takovýho.

Sušil 1215 | Odbírej děvečko (75%)
Odbírej, děvečko, svoje majetnosti, co sis najednala od svej maličkosti,

Bartoš 1901 / 0143b | V čirém poľi hruška stójí (63%)
V čirém poľi hruška stójí, vŕšek sa jí zeľeňá, pod ňú stójí moja miłá, je cełá upłakaná. Ja co płačeš a naríkáš pro svůj vínek zeľený, já pojedu do Triestu, kúpím ti pozłacený. A jak ty to možeš rovnat, złacený k zeľenému, tak jak ty sa možeš rovnat k młádenci poctivému? Prestaňte ně koňa sedłat, prestaňte ně trúbiti, já sa mosím na posľedy ze všema rozłučiti. Nájprv ze svojú mamičkú, kerá ňa vychovała, potom ze svú gaľánečkú, kerá ňa miłovała. Děkuju vám, má mamičko za vaše vychování, tobě moja gaľánečko, za tvoje miłování.

Bartoš 1901 / 1187 | Od Trenčína cesta (63%)
Od Trenčína cesta pyéskom vysypaná, [: po néj chodził šuhaj s čiérnýma očima. :] Ked som maširovał, myłá šaty prała, [: myłá šaty prała, žałostne płakała. :] Nepłač, myłá, nepłač, nemáš čo płakaci; [: ľen Ty my vykłádaj z truhły moje šaty. :] Ona vyłožiła tri čiérné košeľe, [: chto ty jich, Janýčko, na vojne opere. :] Nestaraj sa, myłá, ty o moju pračku, [: šak já mám na vojne ynú gaľánečku. :]

Bartoš 1901 / 1177 | Z Jasenky u Vsetína (63%)
Zahrajte ně, husľičky z javorovéj deščičky, že mosím domu jíti, nechce tu miłá byti. Počkaj, miłá, na straně, až muziga přestane, a já ti neco povím, a já ťa vyprovodím. A já bych tu ostała, já bych na ťa čekała; ty mosíš maširovat, já mosím děti chovat.

Bartoš 1901 / 1173 | Dyž sem za milou chodíval (63%)
[: Dyž sem za milou chodíval, malý štěstí sem mívával. :] [: Maly štěstí i neštěstí, potkalo mně děvče hezky. :] [: Potkalo mně, neznalo mně, zašlo za mně, volalo mně. :] [: Poď synečku, z pravé strany pomož na mně plachtu trávy. :] [: Těžší tráva než otava, proč’ si, milá, toliž žala? :] [: Nažala sem do sytosti, abych měla kravám dosti. :] [: Kravám dosti, koni tvému, koníčkovi sedlanému. :] [: Bude-li kůň trávu jísti, musíš s něho dolů slézti. :] [: Slezu-li já s koně svého, seš zbavena věnce tvého. :] [: Věnce tvého, zeleného cos dostala od milého! :] [: Cos dostala, musíš schovat a já musím mašírovat :] [: Do pole, tam do šírého, tam zahyne chasy mnoho. :] [: Těš nás Pán Bůh, těš nás oba, mě na vojně tebe doma. :] [: Těš nás Pán Bůh v každé chvíli mně na vojně, tebe v síni. :] [: Síň, sekňičku zametala, slzami ji polévala. :] [: Co pak pláčeš a naříkáš, dyť mně přece tu ještě máš. :] [: Co pak pláčeš, co pak kvílíš, dyť ty se mnou jít nemíníš. :] [: Jak já nemám naříkati, dyž já nemám otce, máti. :] [: Otec, matka mně zemřeli, mně v zármutku zanechali. :] [: Do zármutku, do velkého, pomož synku, pomož z něho. :] [: Jaké Jest to pomáhání, dyž mně druhý otec brání. :] [: Druhá matka zapovídá, otčím mně k vám chodit nedá. :]

Bartoš 1901 / 1171 | Od Dačic (63%)
[: Těžko mě má matička vychovala :] [: a z ruky na ruku :] překládala. [: Ještě jsem nevyrost, mám být voják, :] [: Nanynko, Nanynko, :] co mám dělat? [: Svázali, svázali provazami, :] [: abych já nechodil :] za pannami. [: A já se rozvážu, půjdu přece, :] [: že jest má Nanynka :] hezky děvče. [: Za tebe mám dostat holku jinou, :] [: po straně šabličku :] ocelovou. [: Po straně šablička ocelová, :] [: že jest má Nanynka :] uplakaná. [: Neplač, moje holka, prosím já tě, :] [: až já z vojny přijdu :] vezmu si tě. [: Dybych já přesmutná to věděla, :] [: až ty z vojny přijdeš, :] já tvá byla. [: Pošlu ti psaníčko jedno v roce, :] [: abys uvěřila :] moji lásce. [: Pošlu ti psaníčko tuze smutné, :] [: že jest mé srdečko:] nebezpečné. [: Že má být má hlava rozsekaná, :] [: na koňských kopytech :] roznešená. [: Dyby to věděla má matička, :] [: že je rozsekaná :] má hlavička. [: Ona by se za mně pomodlila :] [: mši svatou by za mě :] sloužit dala.

Bartoš 1901 / 1165 | Od Příbora (63%)
Pani, pani, ukvałšči pani, čemu stě mně na vojnu vzałi? Škoda mojich mładych ľet, moh sem hezke děvče měť, včiľ musim na vojně na koňu seděť. Něpłač, něpłač, má miłá, něžeľ, že sem s tebu jedenkrat’ seděł, dyby ně to sedění, něbył bych odvedený, včiľ musim narukovať a jinač něni.

Bartoš 1901 / 1137 | Jak sa miłá jak sa máš (63%)
Jak sa, miłá, jak sa máš, ty sa mně fałešná zdáš, já fałešná nic néjsem, já upřimná panna sem. Dybys była upřímná, była bys pověděla, jaks výbory s radníma, pod oknem stáť viděła. Výbory i s radníma, i mysľivce s kordama, ti mně puta dávaľi, na vojnu ňa łapaľi. Puta mně nedávejte, koníčka mně sedłajte, koníčka, karabinu, pán Bůh ví, kde zahynu. Zahynu-ľi v tom ľesi, ľutá zvěř mňa roznosí; ti maľicí ptáčkové, budú na mém pohřebě. Dvacet roků starosti, bľíže ešče mładosti, k čemu ste mňa chovała, stará matičko moja? Já sem ťa jen chovała, k tom vojenskému stavu. Pote sem, kamarádi, stavte se do armády. Ta francúzká armáda v širokém poľi stójí; příjde Turek z daľeka, žádného sa nebójí.

Bartoš 1901 / 1117 | K svatém Jánu modľitbičku skłádám (63%)
K svatém Jánu modľitbičku skłádám, ve dně v noci Pána Boha žádám, aby mi to súnečko sviéciło, kerého já ráda mám. Čo ma už ľen toľko násľeduješ, moju łásku k svojéj pritahuješ? Šak by som já ľen ráda vedzeła, či ma verne miłuješ. Já miłujem, nesmiém poviédaci, moju łásku pred nikým zjevici, ľebo mi to nenje dovoľeno, mosím dycky tájici. V svéj tajnosci na teba poziérám, v svéj tajnosci svú łásku zakrývám, aby sa to naši nezvedzeľi veľice sa obávám. Trebar to já pred nikým nepoviém, aľe si ty dycky v srdci mojém, mé myšľénky sú dycky o teba, jako ta já zabudem.