Sušil 1262 | Haj husičky od vodičky

18 words

Sušil 1262 | Haj husičky od vodičky (100%)
Haj, husičky, od vodičky, už já musím od mamičky. Haj, husičky, od potůčka, už já musím od tatíčka.

Sušil 0222 | V kosteleckém mléně (74%)
V kosteleckém mléně, je tam jednostejně, hejno hej, je tam jednostejně. Tam herskó dceru majó, dělať jí nedajó. Jenom husy pase, pěkně nastroja se. Pase jich na lóce, napájí v potoce. Haj, haj, haj, husičky, nekalte vodičky. Přijede sem šuhaj oplaviť koníčky. 1) Košulenka tenká, šila ju milenka. Šila ju pod hájem zeleným hedbávem. Dyž ju vyšévala, žalostně plakala. Dyž ju došévala, na orla volala: Orle, milý orle, kde só husy moje? Já sem ich neviděl, ale sem ich slyšel. Z vysoka letěly, velice křičely.

Erben 2/078 | Kdo mně krmí koníčky (73%)
Kdo mně krmí koníčky, když jsem u svý holčičky? nechtěla mne domů pustit, že až zajdou hvězdičky. Hvězdičky se ztratily, já byl eště u milý: mý koníčky nekrmeny přenáramně řejhtaly. Mlčte, mlčte, koníčky! naseču vám travičky, abyste mi neřejhtaly, když jsem u svý holčičky. Žádnej neví jako já, jak je cesta v noci dlouhá; žádnej neví jako já, jak je cesta v noci zlá. Kdo mně krmí koníčky, když já nejsem v noci doma? kdo mně krmí koníčky, když jsem u svy holčičky? Kdo mně sklidí nádobí, když já v noci nejsem doma? kdo mně sklidí nádobí, když já jsem u svý milý? Vysoký jaloveček, vysoký jako já: kýž mi tě, má panenko, kýž mi tě pán Bůh dá! Proto jsem si kanafasku koupila, abych se ti, můj Jeníčku, líbila: na červenou, na zelenou, na bílou, abysi mně nechodíval za jinou. Šla má milá do háječka, do zeleného, potkala tam mládenečka modrookého. „Myslivečku mládenečku! přijďte rej tra k nám, já mám doma bílej šátek, a já vám ho dám.“ Mysliveček mládeneček dvéře otvírá, a ta jeho nejmilejší oči utírá. „Neplač, neplač, má panenko! vždyť se k tobě znám: až se žitko zazelená, ruku tobě dám.“ Před sousedy na potoce husy se perou: jdi, Jeníčku, vem flintičku, zabí některou. „Já ty husy nezabiju, já je dobře znám: jsou to husy paňmáminy, kam já chodívám. Kdybych já jí jednu zabil, hněvala by se; a kdybych tam potom přišel, vadila by se.“ Před sousedy na potoce husy se perou: Jdi, Jeníčku, vem flintičku,

Erben 7/033 | Pásla husy nade dvorem (67%)
Pásla husy nade dvorem, sama seděla pod javorem. Vila věnec olivový, a jetelíčkem a koukolíčkem proplítaný. Jel tam tudy její milý: „Dej mi ten věnec olivový.“ „Já ti věnec nesmím dáti, kárala by mě moje máti.“ „Bojíš-li se pokárání, pojď, pojed přes ty hory s námi.“ „Já bych s vámi ráda jela, komu bych husy zanechala?“ „Pusť husičky po vodičce, nech ať poplynou k tvé matičce. Pust husičky po potůčku, sami pojedem po lehoučku.“ Stará husa zakejhala, stará matička zaplakala. „Hejhej, huso, kejhej více, nedokejháš se pastevnice!“

Erben 2/064 | Roztocká hospoda (66%)
Roztocká hospoda je velmi vysoká, přeletěla přes ni husička divoká. Přeletěla přes ni jenom jednou v roce, vypila vodičku v Roztockém potoce. Tu čistou vypila, tu kalnou nechala: což jsem, můj holečku, pro tebe vystála! Co jsem už vystála, co ještě vystojím: pro tebe, můj zlatej, vše ráda přestojím!

Erben 5/071 | Husička divoká! (66%)
Husička divoká![73] letěla s vysoka, přisel na ni střelec, střelil ji do boka. Urazil jí křídlo a pravou nožičku, smutně zaplakala, spadla na vodičku. „Ach Bože můj milý! už jsem dolítala, už jsem těch svých dětí tady zanechala! Moje drobné děti nedělají škody: plovou po potoce,[74] napijou se vody.“

Bartoš 1901 / 0089 | Pásła cérečka husy (64%)
Pásła cérečka husy, na súsedovém kusi: Héna, husičky, héna ze žita do ječmeňa! Čí to husičky, čí to? vyzobały nám žito; žitečko było jaré, ešče nebylo zrałé! Pásła cérečka páva mezi horama sama, přijeľi pro ňu páni: Pojeď, cérečko, s námi! Dybych já s vámi jeła, kde bych já páva děła? Pusť páva dołů vodú, a pojeď s nami k Brodu! Pusť páva do močára, sedni si do kočára! pusť páva po potoce, šak on sa dočapoce!

Bartoš 1901 / 1319 | Přiletěla husa (64%)
Přiletěla husa aj včera po poledně, vypila voděnku všecku na potoce. Voděnku vypila, aj kalisko nechala, vo kehos, má milá, vo kehos plakala. já sem neplakala, aj synečku, o tebe, a já sem plakala, že mně v nohy zebe.

Erben 7/036 | Pásla panenka páva (64%)
Pásla panenka páva mezi horami sama; jeli tam tudy páni: „Pojeď, panenko, s námi.“ „Kdybych já s vámi jela, kam pak bych páva děla?“ – „Pusť páva po potoce, a pojď jen s námi předce.“ „Já nejsem chůzi zvyklá, špalíček se mi viklá; zůstanu radši doma, stala by se mi škoda. Jeďte si, milí páni, já nepojedu s vámi: jeďte si s pánem Bohem, já půjdu za svým pávem.“ Pásla panenka páva mezi horama sama, pásla husičky vedlé vodičky, čekala na hulána. Kam pak, můj milý, jedeš? což mne s sebou nevemeš? „Jedu do pole, panenko moje: ty se mnou jet nemůžeš.“

Erben 2/065 | Husička divoká (63%)
Husička divoká letěla s vysoká, vypila vodičku z našeho potoka. Tu čistou vypila, kalnou nám nechala: což je po panence, jest-li je nekalá!

Erben 2/701 | Letěla husička (63%)
Letěla husička, letěla z vysoka, nemohla přeletět, padla do potoka. Padla do potoka, vodičku vypila: aby jí šenkýři nelili do piva. Nelili do piva, raděj do kořalky: že se ní mývají ty zdejší panenky.