Smutný 01/026 | Ej Javorník Javorník cez Javorník chodník

6 words

Smutný 01/026 | Ej Javorník Javorník cez Javorník chodník (100%)
Ej Javorník, Javorník, cez Javorník chodník

Černík 1908 / 159 | Javorník (94%)
Javorník, Javorník, pres Javorník chodník, keď sa dzievča vydá, hdze budzeme chodic? Keď sa jedno vydá, šak druhé dorosce, pres Javorník chodník nihdá nězarosce.

Sušil 0290 | Pod jaborem pod zeleným (94%)
[: Pod jaborem pod zeleným :] oře dívča vouem jedním. Oře, oře, přeorává, máti na ňu povouává. Ostaň, dívča, ostaň státi, budeš-li sa vydávati? Ja sa vydávat nebudem, na Janoška čekat budem. Janošek je hodný chasník, ví přes hory každý chodník. Každý chodník, každú cestu, kady choďá pro nevěstu.

Sušil 0551 | Jaborník Jaborník (94%)
Jaborník, Jaborník, přes Jaborník chodník, pověz mně, má miuá, kam já budu chodit? A já budu chodit na ten horní konec, před vaší naroste zelený jaborec. A na tom jaborci zuatá makovička; a kdo ju pozuatiu? Moja frajerečka. Půjdeme, půjdeme přes hory zelené, budeme si trhat jabučka červené. Červené jabučko po zemi sa točí, odevři mně, miuá, máš-i černé oči. Červené jabučko po zemi sa kúlá, odevři, děvečko, je-i tvoja vůla.

Smutný 28/052 | Javorník Javorník přes Javorník chodník (94%)
Javorník, Javorník, přes Javorník chodník

Bartoš 1901 / 0649 | Javorník Javorník přes Javorník kopec (94%)
Javorník, Javorník, přes Javorník kopec, nebuda já povídať ľeda kemu otec. Javorník, Javorník, přes Javorník jamka, nebudu já povídať leda kemu mamka. Javorník, Javorník, přes Javorník cesta, už sa mně vydaľa gaľanečka hezká. Javorník, Javorník, přes Javorník chodník, už sa mně gaľánka vydała, kam já budu chodiť.

Smutný 01/069 | Ej vrchom Javorníčka dlážděný chodníček (84%)
Ej vrchom Javorníčka dlážděný chodníček

Galko 1/017 | Javoru, Javomík, pod Javomík (78%)
Javoru, Javorník. pod Javorník chodník: keď sa dievča vydá. kde budeme chodiť? Keď sa dievča vydá, akoby umrelo, akoby ho nikda na svete nebolo.

Sušil 0288 | Pod javorem pod zeleným (78%)
[: Pod javorem pod zeleným :] oře dívča volem černým. Jak pod javor dovoraua, 1) máti na ňu zavouaua. Pojeď, dcerko, pojeď domů, daua sem ťa nevím komu. Daua sem ťa Janíčkovi, dvanástemu 2) zbojníčkovi. »Janíčku, tys čirý zbojník, víš ty k horám každý chodník. Každý chodník, každú cestu, kerá ke kerému městu. Nejsem, milá, taký zbojník, nemám peněz, enom trojnik.« V noci vyšeu, v noci došeu, nikdá jí nic nedoneseu. 3) Doneseu jí ručník nový, ručník nový nebílený. 4) Kázau jí ho z mydua práti, nedau jí ho rozvíjati. Miuá praua, protřípaua, vypadua jí ruka bíuá. 5) Počkaj, Janko, povím na ťa, to je ruka z mého brata. 6) Jaká bys ty žena byua, dybys muža prozradiua! Jaká bych já sestra byua, dybych brata zatajiua? Miuá zradí, šerha vsadí, kat oběsí, lebo mosí.

Sušil 1797 | Jaborník Jaborník (78%)
Jaborník, Jaborník, na Jaborník chodník, až sa, milá, vydáš, kam já budu chodit. Jedna sa mně vydá, druhá mně doroste, nad Jaborník chodník nikdá nezaroste.

Bartoš 1901 / 0661 | (76%)
1. [: Přes zeľené žitečko voda teče :] co ně moja miłá, hołuběnka sivá, ej, co ně ona řekne? [: A co ně ona řekne, šohajovi, :] šak sem í nepropíł, šak sem í nepropíł, ječmeňa na kořeni. 2. [: A co ty sa, synečku na mňa hněváš? :] Dyž ně na chodníčku, švárný šohajíčku, ej pozdravéní nedáš. [: A šak sa já nehněvám, aľe mosím :] Tebe já cérečko, moja gaľánečko, ej istě dostat mosím.