Smutný 04/008 | Uderila jedna uderila druhá eště sa
6 words
Podobné písně
Smutný 04/008 | Uderila jedna uderila druhá eště sa (100%)
Uderila jedna, uderila druhá eště sa
Bartoš 1901 / 0404a | Uderila jedna uderila druhá (100%)
Uderila jedna, uderila druhá, [: ešče se syneček po městečku tółá. :]
Smutný 02/010 | Uderila jedna uderila druhý (98%)
Uderila jedna, uderila druhý
Smutný 48/031 | Udeřila jedna z půlnoci hodina ešče (98%)
Udeřila jedna z půlnoci hodina, ešče sa syneček po dědine túlá
Bartoš 1901 / 0763 | (96%)
1. Má milá je nemocná ona rána nedočká já ji musím navštíviti ještě dnes v noci, vsak já od ní nedostanu její nemoci. Přijdu k její posteli, ptám se jí, co ji bolí? Ach, bolí mě, můj synečku, moje hlavička, co mě do ní udeřila moje mamička. Udeřila pro tebe, že já nesmím mít tebe; ach ty musíš, můj synečku, zapomínávat, pod to naše okýnečko nechodívávat. 2. Před našima zahrádka v ní roste marijánka marijánka, levandula a karafiát, přijdi si k nám, můj synečku, kytku natrhat. V té zahrádce dve růže a k nim žádný nemůže; ani ty jich, můj synečku, trhat nebudeš, protože je za kloboučkem nosit nebudeš.
Smutný 39/004 | Uderila jedna polonočná hodina (96%)
Uderila jedna polonočná hodina
Sušil 0659 | Měla sem synečka (95%)
Měla sem synečka jako jiskerečka, udeřila střela do jeho srdečka. Uder, střelo, uder, enom ho nezabí! Po čem by hledaly moje očka černy? Galán jsi ty, galán, ale na hodinu, jak by mé srdečko nemělo rozumu. Ale mé srdečko dobrý rozum mělo, že se ledakomu ošidit nedalo. Hořelo srdečko, hořelo plamenem, a dyž dohořelo, zostalo kamenem.
Sušil 0750 | Má milá je nemocná (95%)
Má milá je nemocná, ona rána nedočká, já ju musím navštiviti, v nemoci ju potěšiti. Přišel do komůrky k ní a optal se, co je jí. »Ach, bolí mně má hlavěnka, uderila mě maměnka. Uderila pro tebe, nedá milovat tebe. Už, synečku, zapominej, pod okýnko nechodívej.« Pod okýnkem zahrádka, v ní pěkná marijánka; marijánka pěkně voní, mé panence zvoník zvoní. Pod okny je stromeček, na něm zpívá slavíček: Žaluj, žaluj, ptáčku, se mnou, už mou milou k hrobu vedou.
Smutný 21/026 | Uderila skala krajem do Dunaja (95%)
Uderila skala krajem do Dunaja
Sušil 0624 | A čí je to studýnka (6%)
A čí je to studýnka, co z ní koně pijó? Nechoď tam, synečku, [: ať tě tam nezabijó. :] Zabijó-li, zabijó, nechají mě ležet; milá je daleko, ta nebude nic vědět. Je-li jedna daleko, šak je druhá blíže; uvijó mně věneček z pěkné červené růže.
Sušil 0053 | Na mšu svatú zvonijú (5%)
[:Na mšu svatú zvonijú, :] [: panenky se strojijú. :] Všecky idú pod věnci a za nimi mládenci. Jenom jedna nebyla, pro věnec se vrátila.1) Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla. Tři růžečky utrhla, tři věnečky uvila. První vínek zavíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhý vínek zavíjá, kněz svůj kalich pozvíhá. Třetí vínek zavíjá, kněz mšu svatú zavírá. Do kostela běžela, mšu svatú omeškala. Potkal tě ju jeden pán, a to byl ten ďábel sám.2) Kam, děvečko, kam ideš, do kostela nepřindeš. Du, pane, do kostela. — Mšu svatú sem zmeškala? Mšu svatú si zmeškala, kázání neslyšela. Skoč, děvečko, na kamen a z kamena na třemen. A z třemena na můj kůň, pojedeme na hrad můj. Pojedeme do pola, kde’s jak živa nebyla. Ke kostelom přijeli, zdaleka vyhýbali. K šibenicám přijeli, zdaleka se klaňali. Co to, pane, děláte, kostelom vyhýbáte? Kostelom vyhýbáte, šibenicám se klaňáte? To jsú naše kostely, by ste hřišní věděli. A kdy k peklu přijeli, na dveře udeřili. Otevřte, tovaryši, vezem vám tělo i duši. Postavte jí stolicu, dejte jí vína sklenicu. Ponýprv se napila, modrý plamen pustila. Po druhé se napila, červený plamen pustila. Po třetí se napila, bílý plamýnek pustila. Otevřte okynečko, ať si ochladím srdýčko. »Kdy si chtěla chladiti, měla’s dobře činiti.« Kdo je tady z Moravy, od mamulky z tej strany? Zkažte tam mé mateři, ať mě nečeká k večeři. Ani zítra k obědu, že už já věc nedondu. Ješče jednu dceru má, ať jí vůle nedává, jako mně ju dávala; kam sem se smutná dostala! Proč, zvony, nezvoníte, snad už o mně nevíte? Jak ti máme zvoniti? Nechtěla’s nás slyšeti. Kohúti nezpíváte, snad už o mně nedbáte? Jak ti máme zpívati? Nechtěla’s nám sypati.
Uderila jedna, uderila druhá eště sa
Bartoš 1901 / 0404a | Uderila jedna uderila druhá (100%)
Uderila jedna, uderila druhá, [: ešče se syneček po městečku tółá. :]
Smutný 02/010 | Uderila jedna uderila druhý (98%)
Uderila jedna, uderila druhý
Smutný 48/031 | Udeřila jedna z půlnoci hodina ešče (98%)
Udeřila jedna z půlnoci hodina, ešče sa syneček po dědine túlá
Bartoš 1901 / 0763 | (96%)
1. Má milá je nemocná ona rána nedočká já ji musím navštíviti ještě dnes v noci, vsak já od ní nedostanu její nemoci. Přijdu k její posteli, ptám se jí, co ji bolí? Ach, bolí mě, můj synečku, moje hlavička, co mě do ní udeřila moje mamička. Udeřila pro tebe, že já nesmím mít tebe; ach ty musíš, můj synečku, zapomínávat, pod to naše okýnečko nechodívávat. 2. Před našima zahrádka v ní roste marijánka marijánka, levandula a karafiát, přijdi si k nám, můj synečku, kytku natrhat. V té zahrádce dve růže a k nim žádný nemůže; ani ty jich, můj synečku, trhat nebudeš, protože je za kloboučkem nosit nebudeš.
Smutný 39/004 | Uderila jedna polonočná hodina (96%)
Uderila jedna polonočná hodina
Sušil 0659 | Měla sem synečka (95%)
Měla sem synečka jako jiskerečka, udeřila střela do jeho srdečka. Uder, střelo, uder, enom ho nezabí! Po čem by hledaly moje očka černy? Galán jsi ty, galán, ale na hodinu, jak by mé srdečko nemělo rozumu. Ale mé srdečko dobrý rozum mělo, že se ledakomu ošidit nedalo. Hořelo srdečko, hořelo plamenem, a dyž dohořelo, zostalo kamenem.
Sušil 0750 | Má milá je nemocná (95%)
Má milá je nemocná, ona rána nedočká, já ju musím navštiviti, v nemoci ju potěšiti. Přišel do komůrky k ní a optal se, co je jí. »Ach, bolí mně má hlavěnka, uderila mě maměnka. Uderila pro tebe, nedá milovat tebe. Už, synečku, zapominej, pod okýnko nechodívej.« Pod okýnkem zahrádka, v ní pěkná marijánka; marijánka pěkně voní, mé panence zvoník zvoní. Pod okny je stromeček, na něm zpívá slavíček: Žaluj, žaluj, ptáčku, se mnou, už mou milou k hrobu vedou.
Smutný 21/026 | Uderila skala krajem do Dunaja (95%)
Uderila skala krajem do Dunaja
Sušil 0624 | A čí je to studýnka (6%)
A čí je to studýnka, co z ní koně pijó? Nechoď tam, synečku, [: ať tě tam nezabijó. :] Zabijó-li, zabijó, nechají mě ležet; milá je daleko, ta nebude nic vědět. Je-li jedna daleko, šak je druhá blíže; uvijó mně věneček z pěkné červené růže.
Sušil 0053 | Na mšu svatú zvonijú (5%)
[:Na mšu svatú zvonijú, :] [: panenky se strojijú. :] Všecky idú pod věnci a za nimi mládenci. Jenom jedna nebyla, pro věnec se vrátila.1) Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla. Tři růžečky utrhla, tři věnečky uvila. První vínek zavíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhý vínek zavíjá, kněz svůj kalich pozvíhá. Třetí vínek zavíjá, kněz mšu svatú zavírá. Do kostela běžela, mšu svatú omeškala. Potkal tě ju jeden pán, a to byl ten ďábel sám.2) Kam, děvečko, kam ideš, do kostela nepřindeš. Du, pane, do kostela. — Mšu svatú sem zmeškala? Mšu svatú si zmeškala, kázání neslyšela. Skoč, děvečko, na kamen a z kamena na třemen. A z třemena na můj kůň, pojedeme na hrad můj. Pojedeme do pola, kde’s jak živa nebyla. Ke kostelom přijeli, zdaleka vyhýbali. K šibenicám přijeli, zdaleka se klaňali. Co to, pane, děláte, kostelom vyhýbáte? Kostelom vyhýbáte, šibenicám se klaňáte? To jsú naše kostely, by ste hřišní věděli. A kdy k peklu přijeli, na dveře udeřili. Otevřte, tovaryši, vezem vám tělo i duši. Postavte jí stolicu, dejte jí vína sklenicu. Ponýprv se napila, modrý plamen pustila. Po druhé se napila, červený plamen pustila. Po třetí se napila, bílý plamýnek pustila. Otevřte okynečko, ať si ochladím srdýčko. »Kdy si chtěla chladiti, měla’s dobře činiti.« Kdo je tady z Moravy, od mamulky z tej strany? Zkažte tam mé mateři, ať mě nečeká k večeři. Ani zítra k obědu, že už já věc nedondu. Ješče jednu dceru má, ať jí vůle nedává, jako mně ju dávala; kam sem se smutná dostala! Proč, zvony, nezvoníte, snad už o mně nevíte? Jak ti máme zvoniti? Nechtěla’s nás slyšeti. Kohúti nezpíváte, snad už o mně nedbáte? Jak ti máme zpívati? Nechtěla’s nám sypati.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Smutný 04/008 | Uderila jedna uderila druhá eště sa", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 23 Pro 2024), URL: http://folksong.eu/song/17361