Smutný 07/012 | Kočišú Kočišů ty starý tragaču

5 words

Smutný 07/049 | Kočišu Kočišu ty stary tragaču (100%)
Kočišu, Kočišu, ty stary tragaču

Smutný 07/012 | Kočišú Kočišů ty starý tragaču (100%)
(Kočišú, Kočišů) ty starý tragaču

Smutný 07/005 | Martinku Martinku ty stary tragaču (50%)
(Martinku, Martinku) ty stary tragaču

Smutný 16/032 | Ten Kočišú syn to je čeledín (50%)
Ten Kočišú syn, to je čeledín

Smutný 20/004 | Ten Kočišů syn to je čeledín (50%)
Ten Kočišů syn, to je čeledín

Sušil 1926 | Na Čajču na Čajču (50%)
Na Čajču, na Čajču mám galanku Kaču, já si tam pojedu pro ňu na tragaču.

Sušil 0209 | Ti lhotcí pacholci (1%)
Ti lhotcí pacholci na formanku jeli a lhotské děvčátko na cestě přejeli. Kamarádi, bratři, co sme udělali, že sme to děvčátko na cestě přejeli. Její starý otec naprotiv ní běžel: Kerý ťa, dceruško, kerý ťa to přejel? Přejel mě, tatičku, přejel mia můj galán, už ho odeslali na panský kancelár. Tam ho odeslali, patnást ran mu dali, jeho galanečku včerá pochovali. Ti lhotcí pacholci šesti řady stáli a tak naříkali, jak by hudci hráli. A ten její galán na samém kraji stál, červeným šátečkem očka si utíral. A ty lhotské zvony pěkně vyzváňajú, moju galanečku do hrobu dávajú.

Bartoš 1901 / 1130a | Ty Veliččí úradkové tvrdého srdečka (1%)
[: Ty Veliččí úradkové tvrdého srdečka, daľi oni sobě naľét starého vínečka, :] [: u pudmistra seďá, sami sobě raďá, Bohatého škoda, ten nech robí doma, kterého by mohľi dostat do vojny synečka, ten chudobný, ten ubohý, mosí ít do vojny. :]

Bartoš 1901 / 1130b | Novoveščí úřadkové (1%)
Novoveščí úřadkové [: tvrdého srdečka, :] daľi oni sobě naľét [: starého vínečka. :] Jak sa oni podnapiľi, [: tak sa poradiľi, :] kterého by šohajíčka [: do vojny chytiľi. :] Bohatého bude škoda, [: ten nech robí doma, :] ten chudobný, ten ubohý [: mosí ít do vojny. :] Chytiľi mého miłého [: šohaja švárného, :] a já zaňho půjdu prosit [: císařa samého. :] Císařovná, mładá paní, [: ceduľenku psała, :] kterého by šohajíčka [: z vojny dom dostała. :] Dybys ty tu, miłá, stáła [: třebas do půl noci, :] my ti přeca nepustíme [: tvoje čérné oči. :] Kdybys ty tu, miłá, stáła [: do rána bíłého, :] my ti přeca nepustíme [: tvojého miłého. :]

Bartoš 1901 / 1137 | Jak sa miłá jak sa máš (1%)
Jak sa, miłá, jak sa máš, ty sa mně fałešná zdáš, já fałešná nic néjsem, já upřimná panna sem. Dybys była upřímná, była bys pověděla, jaks výbory s radníma, pod oknem stáť viděła. Výbory i s radníma, i mysľivce s kordama, ti mně puta dávaľi, na vojnu ňa łapaľi. Puta mně nedávejte, koníčka mně sedłajte, koníčka, karabinu, pán Bůh ví, kde zahynu. Zahynu-ľi v tom ľesi, ľutá zvěř mňa roznosí; ti maľicí ptáčkové, budú na mém pohřebě. Dvacet roků starosti, bľíže ešče mładosti, k čemu ste mňa chovała, stará matičko moja? Já sem ťa jen chovała, k tom vojenskému stavu. Pote sem, kamarádi, stavte se do armády. Ta francúzká armáda v širokém poľi stójí; příjde Turek z daľeka, žádného sa nebójí.

Bartoš 1901 / 1215d | Chodiła mamička (1%)
Chodiła mamička około rybníčka, nosiła na rukách švarného synečka. Ach syne, synáčku, co ti uděłat mám? Mám-ľi ťa utopit, ľebo ťa chovat mám. Má mamičko stará zľe ně neděłajte, rači ňa chovajte, do vojny ňa dajte. Budete chváľení od tísařa pána, že ste vychovaľi do vojny šohaja. Do vojny šohaja a z vojny kapráľa: má mamičko stará, to je vaša chváľa.