Smutný 16/010 | Nebrhač Kačenko nebrhač
3 words
Podobné písně
Sušil 0052 | Na nedělu raničko (100%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)
Erben 2/620 | Káčo Káčo Kačenko! (100%)
Káčo, Káčo, Kačenko! Káčo, dítě moje! dála’s mně kytičko, šáteček, hubičku: přeci nejsi, Kačenko, přeci nejsi moje!
Erben 5/257 | Rozhněvala se (100%)
Rozhněvala se Káča na Kubu: uvařila mu kaši z votrubů; když ji všechnu sněd, hodně se najed.
Erben 5/218 | Káče Kačenko! (100%)
Káče, Kačenko! kde jsou naše husy? „Naše husy nejsou doma, přišla na ně velká voda, vony se tam točí.“
Erben 5/217 | Káčo Káčo Kulichova! (100%)
Káčo, Káčo Kulichova! máš-li, máš-li husy doma? husy jsou na dvoře, Káča je v komoře, krájí, krájí husám chleba.
Erben 3/166 | Dobře tak na Kačenu (100%)
Dobře tak na Kačenu, dobře tak na Káču: včera mně ji vočepily, dnes se s ní vyskáču. Vdávala se náše Káče, vdávala se nám Káče: pacholek se dycky těšil, že se s ní vyskáče.
Erben 3/154 | Ta Bludojc setnička (100%)
Ta Bludojc setnička nevymetená: stojí tam Kačenka, je vypletená; je vypletená, v bílým čepečku: kdo chce s ní mluviti, musí po česku. Německy neumí, a česky málo; kdo chce s ni promluvit – „Poďte sem, mámo!“ Po očepkách darují místem ženy nevěstě do hospodářství kužel naditý lénem, jehož obyčejně mnoho kloubů bývá.
Erben 3/046 | Inčko vám děkuju (100%)
Inčko vám děkuju, pane páter! že jste vy mně dali, co jsem já chtěl. Dali jste mně ženu Kateřinu: a já si ji schovám pod peřinu.
Erben 2/769 | Káča má peníze (100%)
Káča má peníze, Káču si vemu: peníze propiju, Káču vyženu.
Erben 2/724 | Utíkej Káčo utíkej (100%)
Utíkej, Káčo, utíkej, honí tě kocour velikej! Káča utíká, co muže, kocour jí chytit nemůže. Hutíkej, Káče, hutíkej, honí tě kocúr divokej! „Jak já bych ráda hutekls, dyby se sukně nepletla!“
Erben 2/693 | Naše Káče pláče (100%)
Naše Káče pláče, co je jí? Ukradli ji sukni zloději; ukradli jí ještě více, šněrovačku i střevíce; proto Káče pláče, to je jí. Naše Káča pláče, co je jí? Ukradli jí sukni zloději. Ukradli jí taky střevíce, aby nechodila k muzice. Ukradli jí taky dřeváky, aby nechodila s vojáky.
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)
Erben 2/620 | Káčo Káčo Kačenko! (100%)
Káčo, Káčo, Kačenko! Káčo, dítě moje! dála’s mně kytičko, šáteček, hubičku: přeci nejsi, Kačenko, přeci nejsi moje!
Erben 5/257 | Rozhněvala se (100%)
Rozhněvala se Káča na Kubu: uvařila mu kaši z votrubů; když ji všechnu sněd, hodně se najed.
Erben 5/218 | Káče Kačenko! (100%)
Káče, Kačenko! kde jsou naše husy? „Naše husy nejsou doma, přišla na ně velká voda, vony se tam točí.“
Erben 5/217 | Káčo Káčo Kulichova! (100%)
Káčo, Káčo Kulichova! máš-li, máš-li husy doma? husy jsou na dvoře, Káča je v komoře, krájí, krájí husám chleba.
Erben 3/166 | Dobře tak na Kačenu (100%)
Dobře tak na Kačenu, dobře tak na Káču: včera mně ji vočepily, dnes se s ní vyskáču. Vdávala se náše Káče, vdávala se nám Káče: pacholek se dycky těšil, že se s ní vyskáče.
Erben 3/154 | Ta Bludojc setnička (100%)
Ta Bludojc setnička nevymetená: stojí tam Kačenka, je vypletená; je vypletená, v bílým čepečku: kdo chce s ní mluviti, musí po česku. Německy neumí, a česky málo; kdo chce s ni promluvit – „Poďte sem, mámo!“ Po očepkách darují místem ženy nevěstě do hospodářství kužel naditý lénem, jehož obyčejně mnoho kloubů bývá.
Erben 3/046 | Inčko vám děkuju (100%)
Inčko vám děkuju, pane páter! že jste vy mně dali, co jsem já chtěl. Dali jste mně ženu Kateřinu: a já si ji schovám pod peřinu.
Erben 2/769 | Káča má peníze (100%)
Káča má peníze, Káču si vemu: peníze propiju, Káču vyženu.
Erben 2/724 | Utíkej Káčo utíkej (100%)
Utíkej, Káčo, utíkej, honí tě kocour velikej! Káča utíká, co muže, kocour jí chytit nemůže. Hutíkej, Káče, hutíkej, honí tě kocúr divokej! „Jak já bych ráda hutekls, dyby se sukně nepletla!“
Erben 2/693 | Naše Káče pláče (100%)
Naše Káče pláče, co je jí? Ukradli ji sukni zloději; ukradli jí ještě více, šněrovačku i střevíce; proto Káče pláče, to je jí. Naše Káča pláče, co je jí? Ukradli jí sukni zloději. Ukradli jí taky střevíce, aby nechodila k muzice. Ukradli jí taky dřeváky, aby nechodila s vojáky.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Smutný 16/010 | Nebrhač Kačenko nebrhač", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 08 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/song/17895