Erben 2/635 | Káča má na šaty

25 words

Erben 2/635 | Káča má na šaty (100%)
Káča má na šaty po pětidvacíti, Káča má na šaty po tolaru; krejčí ji bral míru na archu papíru, krejčí ji bral míru na papíru.

Erben 7/019 | Plouli rytíři po brodě (78%)
Plouli rytíři po brodě, připlouli k nové hospodě. „Šenkýřko, hezkou dceru máte! komu ji ke cti dochováte?“ „To není, rytíři, dcera má, jeť to dívecka služebná.“ Poslala Lenorku pro vodu, smýšlela o ni zlou radu. Lenorka pozorná byla, pod okýnkem je slyšela. „Jdi, Lenorko, jdi lůžko stlát, pan rytíř dřímá, půjde spat.“ Lenorka do pokoje vkročí, pan rytíř si ji zaskočí. „Nech ty mne, rytíři, s pokojem, ať odejdu s pánem Bohem! Ač jsem jen dívečka služebná, můj rod se tobě vyrovná.“ „Jak se mi tvůj rod vyrovná, když jsi dívečka služebná?“ „Když jsem já maličká byla, před domem jsem si hrávala. Po zlatém písku jsem běhala, červeným jablíčkem koulela. Jeli jsou tudy cikáni, na vůz pod plachtu mne vzali. Do cizí země zavezli, za míru ovsa prodali.“ „Pověz mi, Lenorko má milá, jaký to dvůr tvůj otec má?“ „Dům je z bílého mramoru, okna z červených kamenů.“ „Oj, ty’s Lenorka, sestra má, sestra má vlastni rozmilá! Sedům let jsem tebe hledal, všecky země jsem prohledal. Lehni si, sestřičko, na lože, já budu chodit po dvoře. A když už bylo na ráno, bylo jest na ni voláno: „Vstávej, Lenoro, nahoru! vem bílý čepec na hlavu.“ „Vstávej, má sestřičko, nahoru! pojeden k bílému dvoru. Panímámo! co mi dáte? mou nevěstu uhlídáte!“ „Ach, což mi po tvé nevěstě, když budu vždycky jí v cestě!“ „Panímámo! co mi dáte? mou sestřičku uhlídáte!“ „Stříbro, zlato bych ti dala, kdybych ji zas uhlídala!“ A když se spolu vítaly, obě radostí plakaly. Nedaleko Kolína stojí hospoda nová, stojí hospoda nová, z kamene vystavená. Jedou tam tři pánové, tři krásni rytířové: „Hej, šenkýřko, toč pivo! skoč, šenkýřko, dej víno!“ Kačenka víno nese, až se ji hlava třese, to od dobrých korálů, od stříbrných tolarů. „Je, šenkýřko, dcera tvá? čili tvoje přátelská?“ „Ani není dcera má, ani žádná přátelská. Od formanů koupená za čtyry mázy vína, za čtyry mázy vína, za jednu otep sena.“ „Co, šenkýřko, co ti dát, bych s ní moh té noci spát?“ „Pět dukátů nebo šest, dost bude za její čest! Jdi, Kačenko, lože stlát, pan rytíř už půjde spat!“ Jak Kačenka pokročí, rytíř za ni poskočí. „Ani se mne netýkej, mou osobo ve cti měj! jsemť já z rodu dobrého, z rodu tobě rovného!“ „Když jsi z rodu dobrého, oznam mi otce svého.“ „Můj otec pán rytířský někde v zemi Uherský.“ 1) „Prosím, dej mi znamení, jaké má on staveni?“ „Stavení je z mramoru, zlaté schody nahoru.“ „Ty‘s, Kačenko! sestra má, sestra moje rozmilá, co dítě ukradená, nyní zas nalezená! Sedům let jsem tě hledal, s koně na koně vsedal, s koně na koně vsedal, tři sta jsem jich potrhal! Pojď, šenkýřko, nahoru, zaplatím ti tvoji mzdu.“ Šla šenkýřka nahoru, rytíř uťal jí hlavu – zaplatil jí její mzdu. 1) V písni slovenské sní místo toto: – som a rodu velkého Dinděš krála mladého; v lužické pak stoji: Čeja da Maruška tola ty sy? „Z cuseje zemje Kajnfaljerec džóvka.“

Erben 5/044 | Oženil se krejčí (19%)
Oženil se krejčí, neměl chleba k zejtří: skrájel kůrku pod polívku, že bude chutnější.

Erben 5/358 | Nic mně to líto není (19%)
Nic mně to líto není, že sloužím císařovi: přeci se mám lepší, nežli švec a krejčí; nic mně to líto není, že sloužím císařovi. Štukknechti koně mají, pěkně je osedlají; kanony, honbice stojí u vesnice: pyksmistři, připravte se! srdce se v těle třese.

Erben 3/205 | Povadil se krejčí (19%)
Povadil se krejčí s svou milou ženou, že mu dala kaši nedovařenou.

Erben 5/047 | Koupil jsem si na čepici (19%)
Koupil jsem si na čepici manze– manže– manžestru, manže– manžestru: krejčí mně to pěkně sestřih, zůstalo mně na vestu, na ve– na vestu.

Erben 5/039 | Narodil se krejčí pán (19%)
Narodil se krejčí pán, veselme se; šel pro vodu, roztlouk džbán, radujme se.

Erben 5/040 | Links rechts! – krejčí švec (19%)
Links, rechts! – krejčí, švec to jsou dva rytíři: jeden hadry spravuje, druhej boty klíží.

Erben 5/045 | Krejčí krejčí krejčí (19%)
Krejčí, krejčí, krejčí, ještě jednou krejčí, zlámal si jehličku, a byla nejtenčí!

Sušil 2132 | Ty ochozké první stárku (5%)
Ty ochozké první stárku, ty chceš na nás po tolárku; jakpak ti je máme dati, de’s nás nebral tancovati. Debes nás bral tancovati, chcele sme ti šajne dati. Skovéte, děvčátka, šajne, šak nás nebral k tanci žádné. Celý hode stále v dole, neviděls nás, stárku, v kole Okolo nás chodívávals, tancovat nás nebírávals.

Bartoš 1901 / 0116c | U Viškova rovina (5%)
[: U Viškova rovina, je tam pěkná hospoda. :] [: Přijeľi tam pánové, dva přešvarní hudcové. :] [: A vy paní šenkýřko, naľéte nám vínečko. :] [: Počkéte jen chviľenku já zavołám Kačenku. :] [: Kačenka víno nese až se jí ruka třese. :] [: To od saméch prsteňů, złata, drahéch kameňů. :] [: A vy pani šenkýřko, je-ľi to céra vaša? :] [: A to néni céra má to je céra kópená. :] [: Za devět porcí sena, a za štyry toľary.:] [: Co bych já jí sľíbił dať, esľi se mnó pude spať? :] [: Sľíbím já jí na šaty štyry złaté dukáty. :] [: Běž, Kačenko, łůžko stłať, ten pán pude s tebó spať: :] [: Kačenka přes prah kročí ten pán hneď za ňo skočí. :] [: Ne tak, ne tak, rajtaru, já su z hrubýho rodu. :] [: Si-ľi z rodu hrubýho, menuj nám otce svýho! [: Můj otec je Bávorské, ménem Moravan české. :] [: Ten má dům mramorové, a zlatém pokrévané. [: Di, šenkýřko, na stranu, já ti zapłatím stravu. :] [: De šenkýřka na stranu, husár jí zeťáł hłavu. :]