Smutný 28/051 | Na velických lukách našeu sem tam

6 words

Smutný 28/051 | Na velických lukách našeu sem tam (100%)
Na velických lukách našeu sem tam

Sušil 0539 | Našeu sem oříšek (55%)
Našeu sem oříšek mezi vinohrady; pověz mně, má miuá, máme-li sa rádi? My sa rádi máme, ale potajemně; nehuas sa, má miuá, mezi ludma ke mně. Šak sa já nehuásím, ani neraduju, Pán Bůh ví nebeský, čí já žena budu. Nebudeš-li moja, budeš bratránkova, přeca budeš v rodě, frajirenko moja.

Sušil 0831 | Zahnauo dzjevča krávy (55%)
Zahnauo dzjevča krávy do hájka, do otavy, do hájka zeleného. Kravičky potraciuo, a samo zabludziuo do hájka zeleného. Kedz by moj tacik prišeu, moje kravičky najšeu, ma z hájka ven vyvjédu. A už moj tacko idze, mých kraviček něženě, ma z hájka něvyvedze.*) Kedz by moj milý prišeu, moje kravičky našeu, ma z hájka ven vyvjedu. A už moj miuý idze, moje kravičky ženě a ma z hájka vyvedze. Lepší je jeden miuý jak všecek svět rodinný.

Smutný 31/014 | Ej na velických lukách cosi sa (45%)
Ej, na velických lukách, cosi sa tam bělá

Smutný 26/013 | Ej na velických lukách (45%)
Ej, na velických lukách

Bartoš 1901 / 1183 | Ani tech ručičék na zemi néni (33%)
Ani tech ručičék na zemi néni, ja ony už ľežá v téj čérnej zemi, co ňa koľébały, k prsom přikłádały, dyž sem był pachoľík, pachoľíček małý. Tá moja gaľánka, tá moja miłá, Veľických úradů za mňa prosiła, puste ho z vojny, on je chudobný, šak sa vám nebrání, je vám povoľný.

Sušil 1750 | Na velických kopcách šibeničky (33%)
Na velických kopcách šibeničky, budu na ně věšat dvě děvečky. A dyž jich pověsá, viset mosá, ani jich maměnka nevyprosá.

Sušil 0385 | Na tych lichnovskych lukach (12%)
Na tych lichnovskych lukach tam se syneček bluka, bluka se blukaja, děvčaťa hledaja. Zavolal na ňu hlasem: Švarna děvečko, poď sem, poď, podaj šatečku zavazať hlavičku. Hděž ti ju porubali, hděž ti ju posekali? U fojta v ulici, šelmy pacholici.

Erben 2/297 | Na Slíchovskejch lukách (12%)
Na Slíchovskejch lukách ztratila jsem dukát, a tam u vrbičky červené pentličky. Slíchovští mládenci! kde jste koně pásli? já ztratila pentle, kterej jste je našli? „My jsme jich nenašli, jen jsme je viděli: červené pentličky po vodě plynuly. Rybáři, rybáři! na lodě sedejte, červené pentličky po vodě hledejte. „Kdybychom zapřáhli tři sta vraných koní, červených pentliček více nedohoní. Kdybychom zapřáhli koní na tisíce, červených pentliček nedohoní více.“ Sedla na lodičku, zaplakala tuze, že už svých pentliček 1) dohonit nemůže. 1) Místo červených pentliček v písni této zastupuje také „zelenej víneček“.

Erben 2/302 | Ten Krumlovskej zámek (12%)
Ten Krumlovskej zámek na zelenejch lukách: sedí tam můj milej, má nožičky v putách. Já jsem jeho milá, my se spolu známe: pusťte mě tam k němu, ať se rozžehnáme. Co pak jsi, můj milej, co pak jsi provinil? však jsi ty žádnému ničím neublížil! „Já jsem neprovinil, jen že jsem u vás spal: proto jsem železa na mé nohy dostal.“

Erben 2/245 | K Pažežnici cesta húzká (12%)
K Pažežnici cesta húzká, 1) celá trníčkem porostlá; to trníčko bíle kvete: má panenko, votevřete! Má zlatá Spaněvská cesto, což je mně po tobě teskno ani tak ne po cestičce, jako po tě, má dívčice! „My zlaty Spaněvsky háje, já na vás zpomínám stále: ani tak ne po háječku, jako po tě, můj holečku! My zlaty Spaněvsky dráhy, jak jste vy se zelenaly: zazelenejte se eště, moje srdéčko potěšte!“ Tam na těch Spaněvskejch lukách já slyšel kukalku kukat; kukalička zakukala, má panenka zaplakala. Kukalka kukala kuku: „Podej mně, můj chlapče! ruku, podej ruku, podej pravou, zarostla k nám cesta travou. Podej ruku, podej vobě, že se nedostáném sobě: ani za rok, za dvě léta, ani do skonání světa!“ 1) K Pušperku je cesta zlatá, celá trníčkem pojatá atd.