Smutný 42/031 | Jaseň sa už blíží pomalučky

Text: 
Jaseň sa už blíží, pomalučky
5 words

Podobné písně

Smutný 42/031 | Jaseň sa už blíží pomalučky (100%)
Jaseň sa už blíží, pomalučky

Bartoš 1901 / 0066 | Poďme chłapci poďme zbíjat (76%)
Poďme, chłapci, poďme zbíjat, ked nemáme za čo píjat, ej, už sa nám začíná [: bučina rozvíňat.:] Obúvajte, chłapci, krpce, kerý máte směłé srčc; ej, a já ho jeden mám, [: na zboj sa pobírám.:] Karabina, dvě pistoľe, s Bohem buďte, děti moje; ej, ženička, božkaj ňa, [: na jaseň čekaj ňa.:] Ked prídeme na poľanu, staneme si zrovna na ňu, ej, zvrtneme vałašky, [: každý svoju stranu.:] Ked židáčka postretneme, peníze mu sebereme; ej, co nám to prospěje, : ked ich propíjeme.:] Ked prídeme do sałaša, kerá ľepší ovca, naša, ej, hasa, chłapci, hasa, [: najíme sa masa.:]

Bartók III 1251 | Jeseni sa blíži pomalički (24%)
Jeseni sa blíži pomalički ,

Smutný 19/016 | Slunéčko sa mizí večer sa už (13%)
Slunéčko sa mizí, večer sa už blíží

Sušil 0135 | Má duše schovej se (13%)
Má duše, schovej se, nepřítel blíží se. Já sem se schovala do ran Krista Pána, já již nebojím se. Ty Kristovy rány, to jsou moje brány, aby ve dně v noci neměl ke mně moci ten ďábel pekelný. Tobě, o, Ježíši, odevzdávám duši, veď ji a zastávej, padat ji nedávej, až můj čas vyprší. Pak, Kriste, duši mou, vem ji k sobě sebou, do věčné radosti, do nebeské vlasti, ať přebývá s tebou. Ještě taky žádám a svou prosbu skládám, za své dobrodince, v poslední hodince tobě jich oddávám.

Sušil 0134 | Má duše schovej se (13%)
Má duše, schovej se, nepřítel blíží se. Já sem se schovala do ran Krista Pána, já již nebojím se.

Sušil 1574 | Jož to slonýčko kolem de (13%)
[: Jož to slonýčko kolem de, :] jož se nám blíží poledně. Jož to slonýčko zachází, jož nám dobrá noc přichází.

Erben 7/029 | Ach zdál je mi se v (13%)
Ach, zdál je mi se v noci sen, že můj milý mi přijel sem: já procitnu – tu nic není, jenom mně srdce mé bolí. Bych měla posla tajného, poslala bych pro milého: běž, můj poslíčku, jako pták, pozdrav milého nastokrát. Poslíček se k hradu blíží, můj milý z hradu vyhlíží: „Vrať se, poslíčku, zas domů, že dnes přijití nemohu. Zahynul z bílé růže květ, jenž mi byl dražší nežli svět; koho jsem v srdci nosila, toho jsem smutná ztratila! Že přijdu ráno, raníčko, dříve než vyjde sluníčko.“ Sluníčko s hory vychází, můj milý mi nepřichází. Můj milý jede po mostě, pod ním koníček za dvě stě; koníček si poskakuje, mé srdéčko se raduje. Koníček zlámal nožičku, můj milý srazil hlavičku. Kde mám pomoci hledati? kam pro lékaře poslali? „Lékaře ty mně nejednej, raděj mi hranu zvonit dej.“ Zvoňte hrany na vše strany, umřelo mně potěšení.

Erben 7/005 | Teče voda od Tábora (13%)
Teče voda od Tábora, 1) teče okolo javora; všecky lávky pobrala, jen jedinkou nechala. Kudy mysliveček chodil, děvčátko za ruku vodil. Utrh‘ jabko s jabloně, a pustil je po vodě: „Plyn, jablíčko, kam ty ráčíš, jen ať se mně nepomáčiš; plyň, jablíčko, plyň dolů, tam pod javor do mlýnu.“ Jak jablíčko připlynulo, čtyry kola zastavilo; točit se jim nedalo, vodu na břeh vyhnalo. „Proč se, kola, netočíte, mé srdéčko netěšíte, tak jako jste těšily, dokud jste se točily?“ Byl myslivec na Táboře, procházel se po oboře; pásal on tam jeleny, měl klobouček zelený. S jeleny se obírával, hezké holky milovával; poslal svého jelena tam pod javor do mlýna. „Běž, jelínku, po potoku, nic nelituj svého skoku, běž tam dolů do mlýna, kde se javor zelená. Tam na břehu pod javorem najdeš děvčátko státi, mou panenku rozmilou smutně hořekovati. Čtyry mlýnské kola stojí, neštěstí se v mlýně rodí! před ní sehni parohy, a skoč s lávky do vody. Tam kde první je kolečko, přijdeš a najdeš jablíčko; to vbodni na parohy, a pospěš do obory.“ Noc se blíží – jelen běží, a pod ním se země třese; na parůžku jablíčko pěkné červené nese. Vzal myslivec, vzal jablíčko, rozkrojil je v polovičko: vyletělo ptačátko, bělounké holoubátko. Nevěř, nevěř myslivečku, že to bylo ptačátko: bylo, bylo zaklené jedno krásné děvčátko. 1) Teče voda od Štukravy, teče okolo Jihlavy atd.

Erben 3/026 | Andulko schovej se (13%)
Andulko schovej se, nepřítel bliží se: jest-li se neschováš, vemou ti, kde co máš: prstýnek na roce. „Já jsem se schovala, stýblem zastrčila: oni se dostali, všecko mně pobrali, kde jsem já co měla.“

Smutný 01/044 | Sluniečko sa níží k večeru sa (13%)
Sluniečko sa níží, k večeru sa blíží

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Smutný 42/031 | Jaseň sa už blíží pomalučky", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 15 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/song/18968