Poloczek IV 157 | Šuhajkova maťi

2 words

Sušil 0176 | Ach vojna vojna vojna* (100%)
Ach, vojna, vojna, vojna,*) není každému hojná, jenom tomu šohajkovi, kerý sedá na koňa. Na koníčka si sednu, smrti se bát nebudu. Vezmu svoju nejmilejší a s ňú bojovat budu. A když přišli pod lindu, pod tu lindu vysokú: Slízej, milá, slízej s koňa, odpočinem si trochu. Včil mně kážeš slízati, měl's mě nebrat od máti, začala si galanečka žalostně naříkati. Nedaleko chodníčka teče dobrá vodička, slízej, milá, slízej dolů, napojíme koníčka. Naše vrané koníčky napily se vodičky: Sedej, milá, sedej na ně, pojedem pomalúčky. Dyž do vojny přijeli, na holú zem si lehli, nepočalo ešče svítat, tambor začal bubnovat: S Pánem Bohem, moja milá, musíme maširovat. Vylez, milá, na dřevo, podívej se na levo, uvidíš-li tam armádu a šohajka milého. Nevidím tam žádného, jenom svého milého, a on sobě smutně vzdychá a krev teče od něho. Ach, škoda mé mladosti, dvacet roků starosti, dyž já musím v cizím světě složit své mladé kosti. Ach, mamulko má milá, dybyste to věděla, jak vysoko krev stříkala z mého mladého těla!

Sušil 1375 | Kdybych já věděl kdy já umřu (100%)
Kdybych já věděl, kdy já umřu, [: dal bych si dělat pěknú truhlu. :] A na tej truhle slovo boží, aby věděli, kdo tu leží. Ej, leží, leží šohaj mladý, nezaplače o něho žádný. Nezaplače otec ani matka, jenom ty chudobné děvčátka.

Galko 1/423a | Šuhajko, bijú mňa, uajú mňa (100%)
Šuhajko, bijú mňa, bijú mňa, uajú mňa, [: že sem pohledaua :] v kostele na tebja. Mamičko, nebíte, nebíte, nebraňte; [: daua sem mu dary, :] vy o nich nevíte. Daua sem mu dary: ručníček červený, [: prstének stríbrný, :] aj vínek zelený. Daua sem mu dary, moju ruku pravú, [: než mjesíček vyšeu :] stoja s ním na prahu. Smutne slavík spíva v klece zatvorený, [: ked si on spomene :] na hájek zelený. Zdauo sa mi, zdauo, pominútej noci, [: že muj miuý ke mne :] došeu z uprímnosci. A ked ke mne došeu, suace mňa polúbiu; [: ja sem neho také :] pjekne privítaua. Potom sme si spouem sadli na uavičku; [: pytau si ode mňa :] zuatú kotúlečku. Pohlédna na neho, kotúlečku daua, [: kotúlečku daua, :] žalostne puakaua. Nepuač, moja miuá, nestaraj sa za mňa, [: zakád neučuješ :] novinu ode mňa. Novinu takovú, smutné odepsáni, [: potom možeš, miuá, :] puakat bez prestáni.

Galko 1/413 | Dau by mi to pán buh (100%)
Dau by mi to pán buh, panenka Maria, co bych do dnes týdňa v černej zemi byua. Co si to, má miuá, co si to vinšuješ, šak sa ešče dosci v zemi nanocuješ. Co bych si, muj miuý, to nevinšovaua, a ked na mňa múvi* šecka tvá rodzina. Né tak tvá rodzina, jak tvoja mamička, že sem ja pro tebja chudobná dzevečka. Ked sem ja chudobná, hledaj si bohačí, ked tebje, šuhajku, chudobná nesvječí. Hledaj si bohačí a ja chudobného, nebudem si myslet jeden na druhého. Chudoba, chudoba, šak si mi moc vina; vzau by si mňa šuhaj, nedá mu rodzina. Chudoba, chudoba, šak mi feliruješ,**; bohatých muádencu ode mňa zdaluješ. Bohatých zdaluješ, chudobných mi nedáš; chudoba,chudoba, šak mi kriudu dzeuáš. Chudoba, chudoba, ona nic netrací; vychádzajú na ňu magnáši, bohací.

Galko 1/397 | Ej, hora, hora, zelená hora (100%)
Ej, hora, hora, zelená hora, tam z tej horenkv kdosi ma volá. Ej, volá, volá Anička moja: pod k nám, šuhajko, sama som doma. Ej, doma, doma u mej mamičky, pod k nám, šuhajko, napást koníčky. Nemôžem, milá, dneská k vám prínsti, mosím si doma kone napásti. Koníčky napást, trávičky nažat; neni vec možná všecko vykonat.

Sušil 1182 | Co ty ženy na mne majú (100%)
Co ty ženy na mne majú, dycky na mne pohledajú. Rády by mne připravily o můj vineček zelený.1) Můj vínečku fijalový, vila sem ťa šuhajkovi. Vila sem ťa helekaja, rozpletám ťa naříkaja. Je-li tady kdo z rodiny, můj tatíček roztomilý? Budú-li oni při mně stáť, až mně budú věneček brať? Je-li tady má rodina, má maměnka roztomilá? Budú-li oni při mně stáť, až mně budú věneček brať?

Sušil 1273 | A před te naše u lože (100%)
A před te naše u lože, rozkvětájó tam dvě růže. Jedna je bílá, druhá červená, a majó pěkný vobnože. Z jedné vykvětá bílé květ, musím vopustit celé svět, matku, tatička, sestru, bratříčka, přidržet se šuhajíčka.

Sušil 1357 | Máte mia maměnko (100%)
Máte mia, maměnko, máte mia jedinú, nevydávajte mia na druhú dědinu. Keď mia tam vydáte, banovat budete, má stará matičko, včiu mně pomáhajte! Vybiraua jsem si mezi malinama, ale jsem si, Bože, kyseuú vybraua. Kyseuú, kyseuú, takovú kyseuú, neuvidíte mia jak živa veseuú. Vedua sem si, vedua jako ze sta jedna, z vysokej stoličky na nízkú sem sedua. Já sem si mysleua, že si já provedu, že z nízkej stoličky na vysokú sednu. Já sem sa vydaua, leda muža měua, leda ludé řekli, že jsu muadá žena. Já sem si mysleua, že mně dobře bude, že mně mojej kráse jak živ neubude. Už mně moje kráse pomali ubývá, už mně ju šohajek na chrbtě odbíjá.

Sušil 1436 | Šohajku švarny (100%)
Šohajku švarny, čemu něořeš? Či ci volky ustavaju, či sam němožeš? Dzěvečko švarna, oralcić bych ja; dybys ty mně pohonila, volil bych cě ja. Šohajku švarny, dyć němam biča, nědala mne ma macička za pohoniča.

Galko 1/445 | Chodí šuhaj po ulici (100%)
Chodí šuhaj po ulici, pekne si spieva, švárne dievča pod oblokom jeho počúva. Výndi, matko, predo dvere, zhováraj sa s ním, až si izbu a i pitvor pekne vyčistím.

Sušil 1032 | V tem Markovém dvorku (100%)
V tem Markovém dvorku dvě růžičky stojá, ja, Bože, přebože, ty mně pěkně voňá. Jdite ich, mamičko, jdite ich utrhnút. Nechaj ich, dcero má, nechaj ich odkvítnút. Ale ta růžička pomali odkvítá, už sa mojej miuej srdečko rozpuká. Na tej našej střeše houubička nese, tak ona hrkotá, děvečku ven pytá! Nepytaj, nepytaj, naši mnia nedajú, po velkej fiauce ve věnci hledajú. Nechcu já, šohajku, tvej fiauky věnca, šak si já uviju z teho zimolenca.