Bartoš 1901 / 1219 | Husaři jedú słunéčko vezú

12 words

Bartoš 1901 / 1219 | Husaři jedú słunéčko vezú (100%)
[: Husaři jedú, słunéčko vezú :] [: u téj mamky na tem vŕšku :] nocovat budú.

Bartoš 1901 / 0672 | Słunéčko sa níží (77%)
Słunéčko sa níží, k večeru sa bľíží, [: kde já budu nocovat. :] Má miłá sa hněvá, nocľeha mně nedá, [: ona mysľí trucovat. :] Trucuj, miłá, trucuj, šak si vytrucuješ, a já k tobě nepůjdu, prosit sa ťa nebudu.

Sušil 1869 | Můj koníčku sivý nebuď tak lenivý (43%)
Můj koníčku sivý, nebuď tak lenivý, nebudem tu nocovať; pojedem do Kelče, je tam švarné děvče, budem si ho namlúvať. »Šohajičku mladý, poslechni mé rady, zanech toho ženění; oženíš se jednú, líčka tvoje zblednú, krása se ti promění.«

Sušil 1259 | Okolo Buchlova (43%)
Okolo Buchlova veliká inovať: Staral se syneček, kde bude nocovat. A u tech súsedů majú červený stůl, tam bude, synečku, tam bude nocleh tvůj.

Bartoš 1901 / 0431b | Zle Janošku zle gazduješ (43%)
Zle, Janošku, zle gazduješ, [: ej nikdá doma nenocuješ.:] Nocovat sem na dolině, [: u méj miléj na peřině.:]

Galko 3/069 | Do tej našej zahradečky (42%)
Do tej našej zahradečky jasne slnce svieti, [: zasiala si moja milá :] šelijaké kvety. Keď zasiala, zahrabala, biela ruža zišla; [: počože si, moja milá, :] sama za mnou prišla? Keď si prišla, sadniže si na moju postielku. [: Poď ma, milý, odprevadiť' :] k zeleniemu hájku. Čo by ťa mau odprevádzať, môžeš tu nocovať, [: máme novie postelečky, :] jednu nôcku pospať. Jako ľahla, tak zaspala, spala až do rána, [: ráno stala, zaplakala, :] že ju bolí hlava. Keď ťa mala hlava bolieť, mohla si poviedať, [: bol by ti šiel po doktora, :] doktoríka dohnať'. A keď už ten doktor prišieu, zaraz hej uhádou: [: počkajte len do večera, :] bude chlapec, lebo céra.

Bartoš 1901 / 0342 | (42%)
1. Škoda ťa, synečku, že za vodú býváš, voda łavky vzała, už k nám nechodíváš. Voda łavky vzała, půjdem přes kaméní, kde budem nocovať moje potěšéní? 2. Suďte, páni, suďte, suďte podľe práva, já sem jí nezabíł, zabiła sa sama. A já sem sa díváł z maštaľe okénkem, ona sa zabiła březovým poľénkem.

Bartoš 1901 / 1206a | O můj Bože roztopremiľený (42%)
O, můj Bože roztopremiľený, kde já budu nocovať, keď já musím skoro ráno stávať, kdo mňa bude budívať.

Galko 1/258 | Slniečko sa níži, k večeru sa (42%)
Slniečko sa níži, k večeru sa blíži, kde ja budem nocovať, nocovať, nocovať? Má milá sa hnevá, nocovať mi nedá, že ma bude trucovať, trucovať, trucovať.

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło (37%)
Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.

Bartoš 1901 / 0664 | (35%)
1. Vychází słúnečko z zeľenéj hory, má miłá sa na mne dívá z bíłéj komory. Nedívaj sa, má gaľánko, výjdi ven drobek; a já tobě povím, ze všech néjmiľéjší, co sem já doved. A já tobě povím že sem inde býł, co sem doved, to sem doved, dyž sem zabłúdíł. Dyž zabłúdiłs, tož zabłúdiłs šak tě tam ďách nes. Ešče sem tam nebýł, moja néjmiľéjší, až ponéprv dnes. 2. Płakała žeľeła, dyž prała šaty, že jí spadł do voděnky prstének złatý; proč ty płačeš a naříkáš o prsteň złatý? šak mosíš opustit, ze všech néjmiľéjší, rodiče taky. Miľéjší rodičé nežľi miłovat, maměnka ňa koľébała, dała ňa chovat, posteľenku zbudovała, dała ňa nosit, mosíte młádenci, . . věrní miłovníci, rodiče prosit. Než bych já za tebe rodiče prosíł, rači bych já na svém bočku šabľenku nosíł, ja, šaľenku na svém bočku a i patrontáš, už ně, má gaľánko, mé drahé srdenko, víc nezuhľídáš.